Interpretace:
Obecně se dá říci, že okamžitými přínosy fyzické aktivity na zdraví jsou kontrola tělesné hmotnosti, zdravý kardiovaskulární systém a prevence diabetu, metabolického syndromu nebo infekčních onemocnění.
Mezi dlouhodobé přínosy patří snížení rizika rakoviny a zlepšení zdravotního stavu v případě již existujícího onemocnění. Důkazy naznačují, že fyzická aktivita pomáhá snižovat riziko výskytu rakoviny močového měchýře, prsu, tlustého střeva, děložní sliznice, jícnu, ledvin, plic a žaludku. Fyzická aktivita je navíc zásadní pro udržení zdravých kostí, kloubů a svalové hmoty. Metaanalýza dat, která se věnovala vztahu mezi fyzickou aktivitou a úmrtností, navíc ukázala, že úmrtnost ze všech příčin je u fyzicky aktivních osob přibližně o 30 % až 35 % nižší než u fyzicky neaktivních, PMC.
Kontext:
Fyzická aktivita je pro zdraví prospěšná v mnoha směrech, v této souvislosti se tedy nabízí i otázka, zda prodlužuje očekávanou délku života. Podle studií se délka života u osob, které se pravidelně věnují nějaké fyzické aktivitě, prodlužuje o 0,4 až 6,9 let. I studie vycházející z odlišné metodiky (zohledňující zavádějící faktory, tedy proměnnou spojenou s proměnnou sloužící jako vysvětlující faktor, fyzickou aktivitu, která má kauzální vztah k závislé proměnné, tedy k očekávané délce života) udávají, že se průměrná délka života při pravidelné fyzické aktivitě prodlužuje o 0,4 až 4,2 roku, PMC.
Očekávaná délka života se prodlužuje díky zlepšení funkce několika tělesných orgánů a jejich odolnosti vůči chorobám:
Rakovina: Pravidelná fyzická aktivita snižuje riziko vzniku karcinomu tlustého střeva o 40 %. Důkazy také naznačují, že fyzická aktivita zlepšuje výsledky léčby tohoto nádoru, PubMed. Jiná studie věnující se vztahu mezi fyzickou aktivitou a rakovinou uvádí, že u fyzicky nejaktivnějších osob bylo riziko rakoviny žaludku o 19 % nižší než u nejméně aktivních jedinců, NHLBI. Podobně měli fyzicky nejaktivnější jedinci o 12 % nižší riziko výskytu rakoviny ledvin než ti nejméně aktivní. V některých studiích dokonce až o 23 %, PubMed, JAMA Internal medicine. Zvýšená fyzická aktivita se také spojuje se snížením rizika rakoviny prsu. Ženy, které se původně nevěnovaly žádné fyzické aktivitě, snížily celoživotní riziko rakoviny prsu o 9 %, když do svého režimu zařadily alespoň 150 minut intenzivní fyzické aktivity týdně. U fyzicky nejaktivnějších osob se ve srovnání s nejméně fyzicky aktivními osobami snížilo také riziko rakoviny jícnu, a to o 29 % BMC.
Kardiovaskulární systém: Podle shromážděných důkazů mohou muži, kterým byla diagnostikována ischemická choroba srdeční, snížit riziko úmrtí mírnou nebo středně intenzivní fyzickou aktivitou, PubMed. Studie ve skutečnosti naznačují, že zdraví prospívá jakékoli množství pohybu, a dokonce i omezená míra fyzické aktivity se spojuje se snížením rizika kardiovaskulárních onemocnění, Carnethon. Pohyb přispívá ke snižování krevního tlaku, triglyceridů, rizika nadváhy, obezity a zánětů. Všechny tyto faktory snižují riziko vzniku ischemické choroby srdeční, NHLBI.
Kosti, klouby a svalová hmota: Podobně ovlivňuje fyzická aktivita i svaly a kosti, HaevardHealth. Lidé mají velmi dobré povědomí o budování svalové hmoty, ale vědí jen málo o jejím vztahu ke změnám pevnosti kostí. Kosti a svaly tvoří celek, a pokud sílí svaly, přizpůsobují se i kosti. Tvoří se v nich více buněk a zpevňuje se tak jejich celá struktura.
Mozek a duševní zdraví: Četné studie již potvrdily, že fyzická aktivita ovlivňuje duševní zdraví a mozek. Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) uvádí řadu pozitivních přínosů fyzické aktivity pro mozek. Pohyb podporuje emoční rovnováhu, zlepšuje myšlení, učení a schopnost řešení problémů, zlepšuje paměť a zmírňuje úzkosti a deprese. Pravidelná fyzická aktivita by měla podobně snižovat riziko vzniku demence a zhoršování kognitivních funkcí, CDC. Jedna ze studií dokonce naznačuje, že zhoršování kognitivních funkcí je téměř dvakrát častější u dospělých, kteří jsou fyzicky neaktivní, než u těch, kteří se věnují nějaké fyzické aktivitě, ScienceDirect.
Obecné výsledky: Studie potvrzují, že pravidelná fyzická aktivita hraje „nezvratnou“ roli v primární i sekundární prevenci chronických onemocnění, jako jsou kardiovaskulární nemoci, diabetes, rakovina, hypertenze, obezita, deprese a osteoporóza, i v prevenci předčasných úmrtí, PubMed. Pozn.: Primární prevence se zaměřuje na úplné předcházení vzniku onemocnění, sekundární prevence zahrnuje vyšetření pacienta s cílem včasného odhalení onemocnění a jeho léčby.
Další důkazy: Jedná se o důkazy dokládající změny ve fyzické zdatnosti a jejím vlivu na riziko úmrtnosti. Celkem 9 777 mužů podstoupilo v rámci studie dvě preventivní lékařské prohlídky, jejichž soušástí bylo i hodnocení jejich fyzické zdatnosti. Autoři studie sledovali úmrtnost ze všech příčin upravenou podle věku ve třech skupinách. Jednalo se o skupinu mužů, u kterých byla při dvou vyšetřeních zjištěna nízká fyzická zdatnost, skupinu fyzicky aktivních mužů, u kterých se prokázala dobrá fyzická zdatnost při obou vyšetřeních, a skupinu mužů, jejichž fyzická zdatnost byla při prvním vyšetření nízká a při druhém bylo pozorováno její zlepšení. Výsledky vyšetření, která se uskutečnila v průměrném intervalu 4,9 roku, byly následující – nejnižší úmrtnost byla zaznamenána u mužů, u nichž byla fyzická zdatnost prokázána u obou vyšetření, nejvyšší úmrtnost byla zaznamenána u mužů, jejichž fyzická zdatnost byla při obou vyšetřeních nízká. U mužů, jejichž fyzická zdatnost se mezi oběma vyšetřeními zlepšila, se snížilo riziko úmrtnosti o 44 % oproti skupině mužů, jejichž fyzická zdatnost se mezi jednotlivými vyšetřeními nijak nezlepšila, JAMA.
Diskuse o vlivu pohybu nebo jeho nedostatku nabývá na důležitosti, pokud si uvědomíme, že rozhodnutí o tom, zda se budeme aktivně hýbat, nebo ne, jsou naší každodenní volbou. Pokud si zvolíme jednu z těchto možností, odmítáme druhou. Pokud se tedy rozhodneme, že se nebudeme aktivně věnovat pohybu, můžeme to považovat za záměrný výběr životního stylu bez fyzické aktivity. I tyto volby ale mají svá omezení. Je doloženo, že sedavý způsob života u dospělých do značné míry souvisí s prací, kterou vykonávají, PMC, ELSA-Brasil. V souvislosti s tím je tedy třeba rozlišovat mezi sedavým zaměstnáním a sedavým způsobem života ve volném čase.
Jak ovlivňuje sedavý způsob života naše zdraví?
Sedavý způsob života se definuje jako trávení bdělého času vsedě nebo vleže s nízkým energetickým výdejem, PMC, WHO. Toto chování samo o sobě fyzické zdraví zřejmě nezhoršuje, pokud se ale stane návykem, vede k opakovanému dlouhodobému stavu fyzické nečinnosti. Měli bychom si uvědomit, jak nás technologický pokrok „usadil“. Sedíme při řízení auta, při práci v administrativě, u televize, při používání chytrého telefonu i při trávení volného času. Sedavý způsob života tak byl označen za jednu z „nemocí 21. století“.
Interpretace:
Počet let života očištěný o počet let s postižením odhaduje celkový počet let ztracených v důsledku konkrétních příčin a rizikových faktorů. Jeden stupeň DALY odpovídá jednomu ztracenému roku života ve zdraví. Levá část infografiky ukazuje, že Česko mělo vyšší počet DALY připisovaných nízké fyzické aktivitě než střední Evropa, východní Evropa, západní Evropa a než byl celosvětový ukazatel na 100 000 obyvatel. Pravá část infografiky sleduje ukazatel DALY v poměru na 100 000 obyvatel mezi lety 1990 a 2019. Pozorovaný trend ukazatele DALY je v průběhu sledovaného období vysoce proměnlivý, přičemž vrcholu v roce 2019 předchází rostoucí trend od roku 2006. Institut IHME bohužel nedisponuje údaji po roce 2019, která by nám umožnila sledovat vliv pandemie na ukazatel DALY v souvislosti s nízkou fyzickou aktivitou.
Kontext:
Studie zkoumaly potenciální rozdíl mezi sedavým způsobem trávení volného času a sedavým zaměstnáním. Tyto dvě podobné situace, které se ale odehrávají v jiném kontextu, mají odlišnou příčinu a podle toho, co naznačují studie, také rozdílný dopad na zdraví. Častější trávení volného času sedavým způsobem se například spojuje se zvyšující se pravděpodobností výskytu deprese nebo se zhoršením nálady v důsledku nedostatku pohybu, a to i po úpravě se zohledněním relevantních faktorů, jako je například frekvence cvičení. Výsledky studie naproti tomu naznačují, že v případě sedavého zaměstnání tento vztah neplatí, částečnou výjimkou byli pouze ti, kdo uváděli, že v zaměstnání téměř vždy sedí, ScienceDirect.
Bez ohledu na to, zda se jedná o sedavé zaměstnání nebo sedavý způsob trávení volného času, studie shodně předkládají důkazy o negativních důsledcích sedavého způsobu života na duševní zdraví. Metaanalýza třinácti průřezových studií naznačuje, že se sedavý způsob života pojí s 31% zvýšením rizika deprese a z dalších 11 prospektivních studií vyplývá 14% zvýšení rizika deprese, ScienceDirect. Studie také ukázaly, že experimentálně navozené sedavé trávení času může nepříznivě ovlivňovat náladu a depresi, ScienceDirect, Cambridge. Další metaanalytická studie navíc nabízí jisté důkazy vztahu mezi sedavým způsobem života a rizikem výskytu úzkostí, BMC Public Health.
Interpretace:
Poznatky uvedené v obrázku vycházejí ze studie o dopadech sedavého způsobu života na zdraví. Přílišné a dlouhodobé sezení může způsobovat inzulinovou rezistenci, vaskulární dysfunkce, snížení kardiorespirační zdatnosti, ztrátu svalové hmoty a síly a ztrátu kostní hmoty. Sedavý způsob života se navíc dává do souvislosti se zvýšením objemu celkového tělesného tuku a viscerálního tuku, koncentrace krevních lipidů a výskytu zánětů.
Kontext:
V západních průmyslových zemích jsou nejvýznamnějšími příčinami úmrtí kardiovaskulární a cerebrovaskulární onemocnění a zhoubné nádory, PMC. Cerebrovaskulární i kardiovaskulární onemocnění se spojují se sedavým způsobem života a nedostatkem fyzické aktivity. Konkrétní důkazy vycházejí ze studie, která uvádí, že mužům, kteří často tráví volný čas sedavým způsobem, hrozí vyšší riziko metabolického syndromu nebo různých kardiologických onemocnění bez ohledu na to, zda dodržují doporučení týkající se fyzické aktivity. U žen trávících volný čas sedavým způsobem se riziko metabolického syndromu zvyšuje pouze, pokud nedodržují doporučení ohledně fyzické aktivity, PMC.
Četné výsledky několika studií, které se věnovaly souvislosti mezi sedavým způsobem života a několika typy rakoviny, byly shrnuty v celkovém přehledu. Podle jejich zjištění se příliš sedavý způsob života pojí se zvýšeným rizikem vzniku rakoviny vaječníků, tlustého střeva, prsu, děložní sliznice, prostaty a konečníku. Po zohlednění obezity se některé z těchto výsledků snížily. Nejpatrnější vztah byl pozorován u rakoviny vaječníků, děložní sliznice, prsu, tlustého střeva a konečníku. Výsledky navíc naznačují souvislost mezi častým trávením času vsedě a zvýšeným rizikem úmrtí na všechny druhy rakoviny, Springer Link. Metaanalýza, která využila data ze 43 observačních studií, porovnávala nejvyšší a nejnižší podíl trávení času sedavým způsobem. Důkazy ukazují na vyšší relativní riziko výskytu rakoviny tlustého střeva u osob, které po delší dobu sledují televizi, sedí při práci a tráví v sedě celkově hodně času. Relativní rizika se zvýšila i v případě rakoviny děložní sliznice v návaznosti na dlouhodobé sledování televize a trávení času vsedě, JNCI.
Pokud jde o starší dospělé, jedna ze studií zkoumala na skupině 34 129 dospělých ze zemí s nízkými a středními příjmy (tzv. LIMIC) souvislost mezi sedavým způsobem života a pocitem štěstí. Data týkající se pocitu štěstí pocházela z průzkumu, jehož cílem bylo získat informace o tom, jak šťastní se lidé cítí. Podobně byly pomocí průzkumu získány i údaje o tom, do jaké míry respondenti žijí sedavým způsobem života. Důkazy dokládají, že se sedavý způsob života pojí s nižší úrovní štěstí, přestože tyto výsledky vycházely napříč různými zeměmi velmi různě, ScienceDirect.
Diskuse: Může fyzická aktivita kompenzovat sedavý způsob života?
V krátkosti je možné říci, že se výsledky studií ne vždy shodují na tom, zda může fyzická aktivita kompenzovat sedavý způsob života. Studie, které tento vztah nepotvrzují, ukazují, že více času tráveného sedavým způsobem, i bez ohledu na fyzickou aktivitu, nepříznivě ovlivňuje metabolické zdraví a zvyšuje riziko úmrtí ze všech příčin a na kardiovaskulární onemocnění, NCBI, PubMed. Podle těchto studií navíc fyzická aktivita zřejmě nevyvažuje negativní dopady na zdraví připisované sedavému způsobu života, KJFM, PubMed. Opačně vyznívající důkazy naznačují, že se u osob, které se často věnují fyzické aktivitě střední intenzity, nezvyšuje úmrtnost, a to ani pokud tráví sedavým způsobem více než 8 hodin denně, KJFM. Jedna studie podobně vykazuje rozdílné výsledky u jedinců s různou úrovní fyzické aktivity, pokud jde o dopady času stráveného sedavým způsobem na zdraví a úmrtnost ze všech příčin a úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění, The Lancet. O tom, zda fyzická aktivita kompenzuje negativní dopad sedavého způsobu života na zdraví, se dále vedou diskuse, studie se nicméně shodují na tom, že je vhodné redukovat čas trávený sedavým způsobem a častěji se věnovat fyzické aktivitě.
Vytvořené infografiky a zpracovaná data jsou zveřejněna pod licencí CC BY 4.0, to vám umožňuje si materiály stáhnout, upravit a zveřejnit při uvedení původu a odkazu na licenci. Vstupní data však často mají svoji vlastní licenci a je třeba si ověřit pravidla používání.
Ilustrace na webových stránkách: Storyset
Vytvořené infografiky a zpracovaná data jsou zveřejněna pod licencí CC BY 4.0, to vám umožňuje si materiály stáhnout, upravit a zveřejnit při uvedení původu a odkazu na licenci. Vstupní data však často mají svoji vlastní licenci a je třeba si ověřit pravidla používání.
Ilustrace na webových stránkách: Storyset
Vytvořené infografiky a zpracovaná data jsou zveřejněna pod licencí CC BY 4.0, to vám umožňuje si materiály stáhnout, upravit a zveřejnit při uvedení původu a odkazu na licenci. Vstupní data však často mají svoji vlastní licenci a je třeba si ověřit pravidla používání.
Ilustrace na webových stránkách: Storyset