Open main menu

terminologický slovník

determinanty zdraví

o nás

podpořte nás

Socioekonomické příčiny a důsledky stárnutí populace

Ještě před 50 lety se lidé dožívali kratšího věku a veřejné výdaje byly financovány skrze příspěvky většího podílu přispěvatelů do důchodového systému. Je tedy příhodné se ptát, zda je i přes měnící se socioekonomické podmínky vhodné zachovávat stejný institucionální rámec jako před desítkami let. Tato debata se stává ještě aktuálnější ve chvíli, kdy měnící se podmínky přímo ovlivňují rozpočtová omezení, jež je nutné zohledňovat v příslušných rozhodnutích. Stárnoucí populace představuje finanční zátěž pro veřejný rozpočet, protože se snižuje počet lidí, kteří do rozpočtu přispívají. Navíc přibývá i osob, které potřebují nákladnou léčbu.

Průměrné výdaje zdravotních pojišťoven na pojištěnce dle vybraných diagnóz a věkových skupin v Česku v roce 2018

Ve vyšších věkových kategoriích jsou výrazně vyšší náklady spojené s nemocemi oběhové soustavy a novotvary.

Interpretace:

V infografice jsou uvedeny průměrné výdaje na pojištěného pacienta a diagnózy podle věkových skupin a pohlaví. Výdaje u všech diagnóz se vychylují doprava. Ukazuje se tak, že se větší část výdajů soustřeďuje ve vyšších věkových skupinách.

Kontext:

Většina výdajů na lékařskou péči se koncentruje v pozdějších letech života. To je v souladu s hypotézou, která předpokládá, že se výdaje na zdravotní péči soustřeďují do pozdějších let života, neboť lidé mohou na sklonku života vyžadovat intenzivní lékařskou péči, hospitalizaci a další formy péče. Pro stát to znamená, že je pro něj zvyšující se počet starších osob finančně nákladnější. Tyto výdaje na zdravotní péči navíc financuje stále se zmenšující skupina přispěvatelů.

Předpokládané změny v demografické struktuře na úrovni Česka a jednotlivých krajů

Předpověď demografických změn ve struktuře českého obyvatelstva zahrnující pět potenciálních scénářů a předpověď demografických změn v jednotlivých krajích.

Interpretace:

Podíl osob, které budou ve stáří závislé na ostatních, zachycuje podíl osob starších 65 let oproti populaci ve věku 20–65 let. Podle pěti různých scénářů se předpokládá, že se bude podíl příjemců péče v následujících letech stabilně zvyšovat. Pět uvedených scénářů zohledňuje různé předpoklady týkající se migrace a mortality popsané v legendě grafu. Aktuální změny v demografické struktuře a jejich projekce se pro různé oblasti Česka výrazně liší. Projekce vychází ze základního scénáře, ve kterém nejsou zohledňovány předpoklady týkající se mortality a migrace.

Kontext:

Zásadním socioekonomickým aspektem souvisejícím se stárnutím populace je fungování penzijního systému. Stejně jako v mnoha jiných zemích povede stárnutí populace i v Česku ke zvyšování podílu osob závislých na tomto systému. Uvedené změny demografické struktury se propisují do rostoucí mezery mezi vybíraným pojistným na důchodové zabezpečení a částkami vyplácenými na důchody. A nezvětšuje se pouze tato mezera, prodlužuje se i doba dožití, což znamená, že lidé pobírají důchod delší dobu. Prezident České republiky v reakci na tento vývoj v roce 2023 podepsal dvě novely, které zkrátí období, ve kterém je možné požádat o předčasný důchod, a to z 5 let na 3 roky. Změny se také dotknou snížení valorizace důchodů, výplatních termínů a možnosti podat si žádost o odchod do důchodu on-line. V lednu 2024 ale byly zachovány změny ve valorizaci zajišťující růst důchodů o inflaci. Rostoucí tlak na financování důchodového systému není problémem pouze v Česku, potýkají se s ním i mnohé další země, zejména ty, které řeší vyšší míru veřejného dluhu a inflace.

Možností, jak ulevit finančnímu tlaku na penzijní systémy, je pozdější věk odchodu do důchodu. V uplynulých letech dokonce došlo k pozoruhodnému nárůstu počtu seniorů, kteří se vrátili na pracovní trh.

Zaměstnanost seniorů v Česku

Trendy v zaměstnávání seniorů a změny v délce zaměstnání v průběhu života jednotlivce.

Interpretace:

Výše uvedená data ukazují trendy v zaměstnávání seniorů a změny v délce zaměstnání v průběhu života jednotlivce. V infografice je znázorněna míra zaměstnanosti dvou skupin seniorů: 65 až 74 let a 65 a více, u kterých je i přes nárůst populace ve věku nad 65 let patrný rostoucí trend. Spodní část infografiky zobrazuje nárůst počtu zaměstnaných osob ve věku nad 65 let v tisících. Tyto dva grafy tedy popisují stejný trend na základě odlišných měření. Graf vpravo srovnává délku pracovního života mezi lety 2000 a 2019 podle pohlaví, uvádí počet let, po která byl člověk během svého života zaměstnán.

Kontext:

Srovnání současného socioekonomického kontextu se situací před 50 lety nám může pomoci pochopit, proč došlo ke zvýšení počtu starších pracovníků na trhu práce. V posledních desetiletích se totiž výrazně prodloužila průměrná délka života a zároveň se rozšířila nabídka typů pracovních míst, kdy mnohé z nich vyžadují méně fyzické aktivity. Lidé se dnes navíc těší lepšímu zdraví než před padesáti lety. Jedná se o faktory usnadňující přístup starších osob na pracovní trh, protože snižují bariéry související s poptávkou a nabídkou pracovních pozic. Kromě toho se zvyšuje počet zájmových skupin podporujících inkluzi na pracovním trhu.
Zapojení na trhu práce dává seniorům příležitost, aby se podíleli na individuálních i týmových projektech, při nichž se jejich kognitivní i fyzické úsilí transformuje do přidané hodnoty pro společnost. Zaměstnání jim také umožňuje, aby byli v kontaktu s dalšími pracovníky a rozvíjeli své sociální kontakty. Pokud pro většinu z nich představuje zaměstnání přínosnou činnost, proč by měli chtít s ní skončit? Můžeme asi předpokládat, že pokud jim to zdravotní stav dovolí, budou někteří senioři za normálních okolností motivováni maximalizovat celoživotní užitek z práce i po dosažení 65 let, které jsou tradičně věkem pro odchod do důchodu, a to zejména s ohledem na prodlužování průměrné délky života v poslední době. Setrvání v zaměstnání nebo aktivní trávení volného času by snad mohlo přispívat i k jejich lepšímu zdravotnímu stavu. Různé studie k tomuto předpokladu zatím přinášejí jen počáteční odpovědi. Důkazy získané v rámci studie prováděné po dobu delší než 18 let ukazují, že senioři, kteří po dosažení důchodového věku pokračovali v práci i o jeden rok déle, po dobu trvání studie vykazovali o devět až jedenáct procent nižší riziko úmrtí, a to bez ohledu na jejich počáteční zdravotní stav, Mitchell a Fields. Další studie, která zkoumala skupinu 83 000 dospělých, naznačuje, že ti, kdo pokračovali v práci i po 65. roku života, měli třikrát vyšší šanci na zachování dobrého zdraví oproti těm, kteří odešli do důchodu dříve.

V zemích evropské sedmadvacítky se počet zaměstnaných osob ve věku mezi 55 a 64 lety zvýšil o 89,9 % a počet zaměstnaných osob starších 65 let vzrostl o 82,1 %. Tento vývoj probíhal nepřetržitě s každoročně se zvyšujícím podílem těchto osob. Skupina Bain & Company uskutečnila výzkum, který nabízí poznatky týkající se nabídky, které motivují seniory k zapojení na trhu práce. Výzkum ukazuje, se že motivace pracovníků vyvíjí s věkem, přičemž s rostoucím věkem nabývají na významu určité charakteristiky pracovních vyhlídek.

Vnímané priority v zaměstnání osob různých věkových kategorií

V průběhu života se mění individuální hodnoty a vnímání priorit v zaměstnání. Graf ukazuje podíl osob, které danou charakteristiku hodnotily jako nejvyšší prioritu.

Interpretace:

Infografika ukazuje procentní podíl respondentů podle věkových skupin a aspekt, který je pro ně v zaměstnání nejdůležitější. Výzkumu se zúčastnilo 27 000 respondentů z USA, Německa, Francie, Itálie, Kanady, Austrálie, Dánska, Finska, Norska a ze Saudské Arábie. Starší respondenti přikládají vyšší důležitost samostatnosti a více je láká práce, kterou vnímají jako zajímavou. Starší lidé si také ve srovnání s mladšími respondenty velmi cenní flexibilitu a příhodnost pracovní doby. Pro většinu starších respondentů nejsou naopak natolik atraktivní možnosti vzdělávání.

Kontext:

Mitchel (1984) analyzoval, proč se 8 700 zaměstnanců v USA rozhodlo pro jeden z 10 penzijních systémů. Jeho studie se konkrétně zaměřila na to, jak ekonomické faktory ovlivňují rozhodování při odchodu do důchodu. Výsledky jeho studie obsahovaly tato zjištění: Příjmové možnosti starších pracovníků se liší podle toho, kdy odcházejí do důchodu, na jaké jsou pozici a jaká pravidla se vztahují na jejich důchod podle pravidel důchodového systému. Způsob odchodu do důchodu významně ovlivňují rozdíly v příležitostech pro zajištění vlastního příjmu ve vyšším věku. A průměrný věk odchodu do důchodu se mezi jednotlivými firmami výrazně liší, přičemž část těchto rozdílů je možné přičíst rozdílům v preferencích pracovníků a část rozdílům v příjmových příležitostech. Kromě toho lze pozorovat i určité faktory dokládající rozdíly mezi zaměstnanci: starší pracovníci, kteří si velmi cení práce i z ní plynoucích příjmů, zůstávají ve firmách, které poskytují vyšší finanční odměny za to, že setrvají na svých pozicích. Tyto faktory na straně nabídky při stanovování výsledků týkajících se zaměstnanosti interagují s faktory poptávky po pracovních příležitostech.

Kromě zaměstnání ovlivňuje kvalitu života starší populace i širší sociální kontext. Evropská hospodářská komise OSN (UNECE) od roku 2008 zaštiťuje mezivládní platformu pro diskuse o otázkách souvisejících se stárnutím.

Aktivní stárnutí v Evropě v roce 2018

Infografika zobrazuje index aktivního stárnutí, který hodnotí do jaké míry se senioři jednotlivých zemí účastní společenských či pracovních aktivit a žijí nezávislým životem v příznivém prostředí.

Interpretace:

Index aktivního stárnutí sleduje, do jaké míry žijí senioři nezávislý život, zapojují se do pracovních a společenských aktivit a jsou schopni aktivně stárnout (UNECE). Index byl sestaven na základě 22 individuálních ukazatelů rozdělených do 4 oblastí: (1) zaměstnanost, (2) zapojování se do života společnosti, (3) nezávislý, zdravý a bezpečný život a (4) kapacita prostředí umožňující aktivní stárnutí. Celkové skóre umísťuje Česko na relativně dobrou pozici, přičemž zlepšení je možné u ukazatelů, jako jsou zapojování se do života společnosti a kapacita prostředí umožňující aktivní stárnutí.Česko si v indexu aktivního stárnutí (AAI) polepšila z 31,2 bodu v roce 2008 na 36,5 bodu v roce 2016. Ve skutečnosti patří Česko od roku 2008 mezi země EU s nejlepším celkovým skóre viz tabulka 11, Active Ageing Index.

Kontext:

Hlavními pilíři aktivního stárnutí jsou: (1) zdraví, (2) celoživotní vzdělávání, (3) možnost zapojit se a (4) pocit bezpečí (WHO). Výrazem „stárnutí“ se v literatuře rozumí pokračující účast na socioekonomických, kulturních, duchovních a občanských záležitostech. Aktivita tedy přesahuje pouhé zaměstnání nebo zapojování se do sportovních aktivit.

Je důležité poznamenat, že prodlužování průměrné délky života, které pozorujeme v posledních letech, nezaručuje celkové zlepšení kvality života. Naopak zapojování populace v seniorském věku a otevírání příležitostí pro starší občany významně přispívá i ke zvyšování kvality života v pozdějším věku. Je také nutné říci, že seniorská populace není jednolitou skupinou, individuální rozdíly mají navíc tendenci se s věkem zvyšovat. Za rozdíly, které je možné v této skupině pozorovat, stojí nejen fyzické zdraví, ale také cíle a aktivity, které se jednotliví senioři snaží uskutečňovat. Jedna ze studií například uvádí, že byl u sledovaných seniorů v průběhu dne jejich každodenní život méně rozmanitý z pohledu sociálních interakcí, ale oproti mladším dospělým vedli rozmanitější život, pokud jde o odpolední aktivity, WHO.

Determinanty aktivního stárnutí

Sedm významných faktorů, které jsou mezi sebou vzájemně provázané a ovlivňují kvalitu seniorního věku každého jedince.

Interpretace:

Determinanty aktivního stárnutí zahrnují několik vzájemně propojených faktorů: ekonomické faktory, zdravotní a sociální služby, determinanty chování, kulturní determinanty a osobní determinanty, fyzické prostředí a sociální determinanty. I když se tyto determinanty vztahují na všechny věkové skupiny, je možné tento rámec s úspěchem využít při sledování, jak se mnohé z těchto faktorů proměňují s věkem.

Kontext:

Determinanty aktivního stárnutí jsou mnohostranné a vzájemně propojené. Koncept aktivního stárnutí vychází z myšlenky, že by stárnutí mělo být pozitivní životní zkušeností, a to do nejvyšší možné míry. Delší život by měl být v zásadě doprovázen příležitostmi pro zapojování do života společnosti, zajištění bezpečí a stavu psychické a fyzické pohody.