Open main menu

terminologický slovník

determinanty zdraví

o nás

podpořte nás

Práce v noci a její zdravotní dopady

Rostoucí nároky obyvatelstva vyvolaly potřebu zajištění nepřetržitého provozu. Ve směnném provozu pracuje dnes po celém světě 15 až 25 % pracovníků. Pracují v nepravidelných směnách, aby mohli uspokojovat neustávající potřeby moderních společností v různých odvětvích jako v životně důležitém zdravotnictví nebo v komerčním sektoru usilujícím o maximalizaci zisku, například v gastronomii. PMC. Jako noční je označována práce v čase mezi 22:00 a 06:00, kdy pracovníci odpracují alespoň tři hodiny v tomto intervalu. Níže uvádíme nejprve grafické znázornění vývoje práce v noci v uplynulých třiceti letech a poté informace o zdravotních rizicích spojených s tímto typem práce. V souvislosti se zmíněnými riziky předkládáme vědecky podložené možnosti řešení jejich negativních důsledků. Tento bod je důležitý, neboť proveditelným řešením není ani tak omezení noční práce, ale spíše upravení možností jejího výkonu a uplatňování postupů snižujících její negativní dopady na zdraví.

Přehled zaměstnanců vykonávajících noční směny v Evropské unii v letech 1991–2021

Dlouhodobé trendy v podílu pracovníků, vykonávajících noční směny často, někdy či nikdy.

Interpretace:

Z grafu nevyplývá, že by se ve srovnání s celkovým počtem pracovníků zvyšoval podíl těch, kteří pracují v noci. Podíl pracovníků vykonávajících práci v noci zůstává ve sledovaném období poměrně stabilní. Rozšíření sledovaného období by mohlo odhalit jiný trend než ten pozorovaný v průběhu daného třicetiletého intervalu. I přes omezené množství údajů, které je možné porovnávat za jednotlivé země, je možné najít studie odhalující různé trendy noční práce. Ve Velké Británii například došlo k poklesu počtu pracovníků vykonávajících práci v noci z 9,5 milionu v roce 2016 na 8,7 milionu v roce 2022, ONS. Dalším příkladem je Francie, kdy se počet pracovníků vykonávajících práci v noci, a to v pracovním poměru i příležitostně, zvýšil ze 3,67 milionů v roce 1982 na 4,37 milionů v roce 2015, přesto byl tento nárůst výrazně nižší než nárůst celkového počtu pracovníků. U žen došlo k nárůstu práce v noci o 97 %, přičemž většina z nich byla zaměstnána v sektoru služeb (90 %). Tento nárůst byl výraznější po roce 2000, BMC.

Kontext:

Trend představený v grafu 1 nevykazuje nárůst práce v noci, alespoň tedy ve sledovaném období. Podíl pracovníků vykonávajících práci v noci nicméně odráží fakt, že průmysl prodělal významný vývoj. Pozorovaný setrvalý počet pracovníků vykonávajících práci v noci zároveň ale nezmírňuje těžkosti související s výkonem práce v nočních hodinách. Studie v tuto chvíli uvádějí určité negativní dopady noční práce na zdraví i na sociální zázemí.

Nočním směnám je v první řadě možné připsat vinu za podíl na příčinách průmyslových a dopravních nehod, PubMed, Rüdiger. Únava z jakékoli příčiny, včetně nevyspání z důvodu práce na nočních směnách, se stala nejvýznamnější zjištěnou příčinou nehod u všech typů dopravy a překonala i konzumaci alkoholu a dalších návykových látek, PubMed. Navíc se zjistilo, že pracovníci zaměstnaní na nočních směnách se stávají účastníky dopravních nehod častěji než pracovníci vykonávající práci přes den, ONS.

Ještě závažnější skutečností je, že se práce v noci dává do souvislosti se vznikem následujících zdravotních problémů:

1) Chronická onemocnění a stárnutí: Studie provedená na více než 26 000 čínských pracovníků dokládá, že se u těch, kteří pracují na směny, zvyšuje pravděpodobnost výskytu problémů se spánkem, diabetu a vysokého krevního tlaku, PLoS ONE. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (International Agency for Research on Cancer) v souvislosti s výskytem rakoviny uvedla (2007), že se s výkonem práce v noci může pojit karcinogenní riziko. Od té doby se uskutečnila celá řada studií, jejichž cílem bylo zjistit korelaci nebo kauzalitu mezi prací v noci a vznikem rakoviny, Coreos. Rozporuplné výsledky vycházejí v případě rakoviny prsu, Int J Cancer, PMC. Obecně se dá říci, že studie zkoumající souvislost mezi rakovinou a prací v nočním provozu jsou v současnosti spíše sugestivní než průkazné, neboť se výsledky jednotlivých studií významně liší.
Důkazy dokládají, že směnoví pracovníci mají vyšší pravděpodobnost zvýšení indexu tělesné hmotnosti (BMI), obvodu pasu a počtu zánětlivých markerů v krvi, a to i po zohlednění faktorů, jakými jsou životní styl a demografické a profesní faktory, Scientific Reports, BMC. Podobné důkazy dokládající souvislost mezi stárnutím a prací na nočních směnách byly získány v rámci 24 let trvající studie zahrnující 46 000 zdravotních sester. Výsledky studie ukazují, že se u zdravotních sester pracujících na nočních směnách mírně snižuje pravděpodobnost zdravého stárnutí, JAMA Network. U pracovníků vykonávajících práci v noci ve srovnání s těmi, kteří pracují pouze přes den, navíc narůstá pravděpodobnost výskytu středně těžkého nebo těžkého astmatu, a to i po očištění o intervenující faktory, medRxiv.

2) Cévní mozková příhoda a cerebrovaskulární nemoci: U pracovníků, kteří odpracovali více než 30 nočních směn, bylo ve srovnání s těmi, kteří na nočních směnách nepracovali, pozorováno zvýšené riziko cerebrovaskulárního onemocnění. Toto riziko se zvětšovalo úměrně tomu, kolik času strávil dotyčný na nočních směnách. Riziko výskytu cerebrovaskulárních onemocnění u zdravotních sester ovlivňoval počet let práce odsloužených na nočních směnách, četnost směn i četnost po sobě jdoucích nočních služeb, SJWEH.

3) Duševní onemocnění: Nedávno provedená metastudie ukazuje statisticky významný nárůst pravděpodobnosti vzniku deprese u zdravotních sester pracujících v noci, Healthcare. Ti, kteří pracují v noci nebo na směny, mají podobně vyšší pravděpodobnost, že se u nich objeví deprese a úzkosti, JAMA Network.
Studie dávají výše uvedené zdravotní problémy do souvislosti s rozladěním cirkadiánního rytmu a se sníženou tvorbou melatoninu v důsledku práce v noci a vůbec ve směnném provozu, Cureus, RHMP, IJERPH, Healthcare.

Cirkadiánní rytmus

Jedná se o biologický rytmus s periodou o délce přibližně 24 hodin, který může kolísat mezi 20 až 28 hodinami. Termín cirkadiánní vychází z latinského circa = přibližně a dies = den. Jedná se o pravidelně se opakující změny fyziologických funkcí, např. tělesné teploty, sekrece hormonů, krevního tlaku apod.

Interpretace:

Infografika zobrazuje přehled vlivu zdravého či narušeného cirkadiánního rytmu na lidské zdraví. Biologické hodiny v mozku zpracovávají světelné signály a následně synchronizují periferní hodiny. Zpětná vazba se do hodin v mozku dostává zpět prostřednictvím endokrinních hodin, FASEB J..

Regulační funkce biologických hodin v mozku je napojena na periferní hodiny, které zajišťují orientaci v denní době a fyziologické reakce. Mozek reaguje na světlo, periferní hodiny pak mohou svou funkci regulovat v závislosti na podnětech z prostředí, jako jsou pohyb, socializace a potrava. Některé faktory prostředí, jako je právě práce na směny, ale mohou změnit cirkadiánní rytmy specifické pro jednotlivé tkáně, což může vést k časovému nesouladu tkáňových hodin a ke zvýšení zdravotních rizik, JEM.

Kontext:

Vědci se o tento biologický regulační systém zajímají stále více. Na výzkum cirkadiánních rytmů v současnosti plynou významné prostředky. Studium cirkadiánních rytmů nám umožnilo lépe porozumět tomu, proč se práce v noci pojí s vyšší pravděpodobností negativních dopadů na zdraví. Riziko těchto negativních dopadů se zvyšuje, pokud není cirkadiánní rytmus správně synchronizován po delší dobu. Takové narušení cirkadiánního rytmu označujeme také jako cirkadiánní nesoulad, David Ray, PubMed. Několik studií se věnovalo souvislosti mezi narušením cirkadiánního rytmu v důsledku práce v noci nebo ve směnném provozu a zhoršujícím se zdravím. Studie uskutečněná v Dánsku poukázala na významně vyšší pravděpodobnost úmrtí ze všech příčin u zdravotních sester, které pracovaly na nočních směnách oproti zdravotním sestrám pracujícím na denních směnách (28 731 zdravotních sester ve věku 44 let a starších), JSTOR. Další studie došla k závěru, že úmrtnost ze všech příčin a na kardiovaskulární nemoci se významně zvyšuje u žen, které v uplynulých pěti nebo více letech pracovaly střídavě na nočních směnách, PMC. Cirkadiánní nesoulad se v souvislosti s prací ve směnném provozu (včetně nočních směn) navíc považuje za možný faktor, který částečně vysvětluje, proč je práce na směny považována za rizikovou z pohledu vzniku hypertenze, zánětu a kardiovaskulárních nemocí, JAHA.

Pokud jde o práci ve směnném provozu a v noci, je důležité mít na paměti, že se živé bytosti synchronizují s prostředím. Rozladění biologických hodin již bylo dáno do souvislosti se zvýšenou pravděpodobností negativních důsledků pro zdraví. Dále si musíme uvědomit, že cirkadiánním rytmům zatím zcela nerozumíme a musíme je dále studovat, abychom plně pochopili rizika související s jejich narušením.

A konečně, cirkadiánní rytmus není jediný mechanismus, jehož prostřednictvím práce ve směnném provozu a v noci ovlivňuje naše zdraví. Zjistilo se, že svou roli hraje i životní styl, který se s nočním a směnným provozem pojí a který bývá zodpovědný za sníženou tvorbu melatoninu:
Cirkadiánní rytmus ovlivňuje uvolňování hormonu melatoninu v epifýze. U několika onemocnění, jako jsou kardiovaskulární nemoci, rakovina, onemocnění endokrinního systému a metabolické poruchy, bylo zjištěno významné snížení syntézy melatoninu, Exp Ther Med, ScientificWorldJournal. Hlavní obavu spojovanou s prací ve směnném a nočním provozu vyvolává fakt, že nedostatek denního světla potlačuje sekreci melatoninu.

Pokud jde o životní styl, studie dokládají, že pracovníci ve směnném provozu se méně věnují fyzickým aktivitám, PubMed. Trávení času sedavým způsobem, kouření a délka spánku byly označeny za hlavní faktory, které je případně možné modifikovat, a omezit tak dopady práce ve směnném provozu, JAMA Network.

Věda nabízí řešení

Lepší porozumění fungování cirkadiánních rytmů otevřelo možnosti dalšímu vědeckému zkoumání. V současnosti se problémy související s narušením cirkadiánního rytmu řeší dvěma způsoby:

1. Technologický pokrok v medicíně již nabízí prostřednictvím personalizované medicíny léčbu různých onemocnění včetně problémů souvisejících s narušením cirkadiánního rytmu. Jedním z příkladů je digitální monitorování prostřednictvím systému mHealth, díky kterému lze zjistit problémy se spánkem a poskytnout dodatečné informace od odborníků na spánkovou medicínu. Podobným technologickým řešením je projekt TimeTeller, který neinvazivním způsobem sleduje cirkadiánní rytmus uživatele. Na základě zjištěného individuálního profilu jsou poté poskytována personalizovaná doporučení pro úpravu životního stylu nebo vhodné doby pro načasování léčby.
2. Terapie: V současnosti se nabízejí i řešení nezávislá na používání aplikací, některá z nich využívají vnější podněty. Jedná se například o terapii světlem nebo chronoterapii. Toto řešení se z velké části zaměřuje na behaviorální aspekty a často zahrnuje vedení lékařem specializujícím se na spánkovou medicínu. Cílem této terapie, který je shodný s cílem personalizované medicíny, je obnovení optimálního cirkadiánního rytmu.

Diskuse

V článku jsme představili hlavní aspekty související s prací v nočním provozu a jejich spojitost s důsledky pro zdraví. Nejprve jsme nabídli grafické zobrazení třicetiletého trendu ve změnách poměru nočních pracovníků v pracující populaci. Dá se říci, že průměrný trend zůstává relativně stabilní. Podíl pracovníků vykonávajících práci ve směnném provozu nebo v noci však držel krok s rozvojem průmyslu. Následně jsme ukázali, že práce ve směnném provozu a v nočních směnách se přímo pojí s vyšší pravděpodobností nepříznivých důsledků pro zdraví, JAHA, v souvislosti s tím jsme také uvedli, že práce ve směnném provozu a v nočních směnách ovlivňuje cirkadiánní rytmus, což má dopady na zdraví. Cirkadiánní rytmus se obecně považuje za jeden z hlavních faktorů, který dává do souvislosti práci ve směnném a nočním provozu s vyšší pravděpodobností vzniku negativních důsledků pro zdraví.

Možnosti řešení negativních zdravotních dopadů práce ve směnném a nočním provozu jsou v současnosti předmětem studia. Lze usuzovat, že se řešení nebude a priori týkat omezení práce v noci, ale spíše řádné péče o ty, kteří tuto práci vykonávají. Není pravděpodobné, že dojde k omezení ekonomické činnosti a aktivit v nočních hodinách, protože ty přirozeně reagují na požadavky a preference spotřebitelů. Bylo by nicméně vhodné přijmout takové postupy, které zajistí větší životní pohodu nočních a směnových pracovníků.