Open main menu

terminologický slovník

determinanty zdraví

o nás

podpořte nás

Socioekonomické rozdíly mezi pohlavím z pohledu zdraví

Rozdíly v biologii a v chování žen a mužů a současné působení společenských faktorů mají také různý vliv na socioekonomické dráhy obou pohlaví. V článku tyto socioekonomické rozdíly ilustrujeme na grafech vycházejících z dostupných dat. První graf se věnuje oblasti zdraví. Empirické důkazy dokládají, že se v Česku vzorce výdajů na zdravotní péči u mužů a žen odlišují.

Výdaje zdravotních pojišťoven dle pohlaví a věku v Česku v roce 2019

Graf ukazuje výdaje zdravotních pojišťoven (v Kč) v přepočtu na jednoho pojištěnce dle pohlaví a věku.

Interpretace:

Infografika znázorňuje výdaje zdravotních pojišťoven podle pohlaví v přepočtu na jednoho pojištěnce. U žen i mužů se výdaje s věkem zvyšují, ale nerovnosti se v různých věkových skupinách po dobu života proměňují. Do věku 45 let jsou u žen výdaje na zdravotní péči vyšší než u mužů, a to v souvislosti s výdaji na péči v mateřství. Zhruba v 55 letech se s narůstajícím věkem tento trend proměňuje a výdaje na zdravotní péči poskytovanou mužům začínají výrazně převyšovat výdaje na zdravotní péči u žen.

Kontext:

Kromě biologických rozdílů, které v dospělosti přispívají k rozdílným výdajům na zdravotní péči o muže a ženy, do hry vstupují i klíčové poznatky týkající se biologických a behaviorálních rozdílů mezi pohlavími mající přímý vliv na jejich ekonomickou a sociální situaci. Jedná se například o rizikové postoje, užívání alkoholu a drog, stravovací návyky, vzorce týkající se zaměstnání a roli v péči o děti.

Rovnost pohlaví a osobnostní rozdíly ve vybraných zemích světa

Infografika vyobrazuje vztah mezi indexem rovnosti pohlaví a indexem osobnostních rozdílů mezi pohlavími ve vybraných zemích světa.

Interpretace:

Infografika zobrazuje vzájemný vztah mezi rovností pohlaví (osa y) a osobnostními rozdíly mezi pohlavími(osa x). Index rovnosti pohlaví byl sestaven na základě průměru hodnot uváděných v žebříčku Global Gender Gap Index mezi lety 2006 a 2011 a vychází z rozdílů mezi muži a ženami podle sledovaných ekonomických, politických, vzdělávacích a zdravotních kritérií na škále od 0 (velmi velká mezera mezi pohlavími značící nerovnost pohlaví) po 1 (malá mezera mezi pohlavími značící rovnost pohlaví). Na ose x sledují rozdíly mezi pohlavími při hodnocení osobnosti pět osobnostních rysů: neurotičnost, extroverzi, otevřenost, schopnost dohodnout se a svědomitost. Osa x se znázorňuje jako vícerozměrná standardní odchylka, která měří současně rozptyl nebo variabilitu datových bodů u více proměnných nebo ve více dimenzích. V tomto případě vícerozměrná standardní odchylka kvantifikuje, jak moc se odlišuje skóre osobnosti jedinců u pěti sledovaných osobnostních faktorů.

Například pro Čínu, kde tato odchylka činila 0,39, to znamená, že se průměrné skóre osobnosti u mužů a u žen lišilo u všech pěti faktorů o méně než polovinu této odchylky. Na druhé straně v Nizozemí, kde vícerozměrná standardní odchylka dosáhla 1,02, byl rozdíl ve skóre osobnosti u mužů a u žen u sledovaných osobnostních faktorů vyšší, než je jedna celá standardní odchylka. To poukazuje na vyšší rozptyl nebo rozdíly mezi osobnostními profily mezi muži a ženami v Nizozemí než v Číně. Infografika byla zpracována podle studie, jejímiž autory jsou Mac Giolla a Kajonius , a ve které vyšla silná a pozitivní (r = 0,69) korelace mezi rovností pohlaví a rozdíly mezi osobnostními profily u mužů a žen.

Kontext:

Poznatky z několika studií naznačují rozdíly v psychologii mužů a žen. Jedná se o základní poznatek pro chápání rozdílů v chování mezi muži a ženami, pokud jde o konzumaci alkoholu, rizikové chování, stravovací návyky a další. Tyto behaviorální rozdíly jsou také relevantní pro vysvětlení rozdílných důsledků pro zdraví naznačených v první infografice. Jedna ze studií uvádí, že rozdíly u pěti významných osobnostních charakteristik (tzv. Big Five), tj. extroverze, schopnosti se dohodnout, otevřenosti, svědomitosti a neurotičnosti jsou „malé“ až „mírné“, přičemž největší rozdíly jsou pozorovány u schopnosti se dohodnout a u neurotičnosti. Naopak „velmi výrazné“ rozdíly byly pozorovány u orientace na „věci“ nebo „lidi“ s tím, že ženy mají spíše tendenci zaměřovat se na lidi a muži na věci. Rozdíly v osobnostních charakteristikách mezi muži a ženami se spíše zvětšují ve společnostech, které jsou genderově rovnostářské než ve společnostech genderově nerovnostářských. Další studie využila data od více než 200 000 účastníků 53 národností pro zkoumání tří z pěti uvedených osobnostních charakteristik (extroverze, schopnosti se dohodnout a neurotičnosti) a rozdílů při volbě upřednostňovaného povolání. Výsledky ukazují, že u jednotlivých národností se dají u těchto čtyř charakteristik mezi muži a ženami vysledovat významné rozdíly, Lippa. Uvedených pět osobnostních charakteristik (tzv. Big Five) nabízí jednu z mnoha možných cest pro zkoumání rozdílů v chování mezi muži a ženami. K dispozici je poměrně rozsáhlá literatura zabývající se širšími rozměry osobnosti. Jeden z hlavních poznatků se týká postojů vůči relativnímu riziku. Několik studií naznačuje, že ženy odmítají riziko více než muži. Mnohé studie uvádějí, že tomu tak je proto, že jsou ženy citlivější na potenciální ztráty, zatímco muži vykazují vyšší míru optimismu a jsou ochotní přijímat rizika Dawson. Dalším významným poznatkem zjištěným při zkoumání behaviorálních rozdílů mezi muži a ženami je rozdílná míra soutěživosti. Tyto rozdíly ovlivňují nejen situaci jedince v produktivním věku, ale také učení v raném dětství, Buser a kol., Gneezi, Rustichini.

Pokud jde o dopady na zdraví, mezi významné rozdíly v chování mezi muži a ženami patří četnost konzumace alkoholu a jeho množství, kouření, stravovací návyky a přístup k prevenci nemocí).

Rozdíly ve zdravotním chování mezi pohlavími

Data poukazují na významné rozdíly v Česku mezi pohlavími v kuřáctví, alkoholismu, konzumaci ovoce a zeleniny i návštěvnosti preventivních prohlídek.

Interpretace:

Infografika ilustruje vzorce chování při konzumaci alkoholu a cigaret, stravovací návyky a návštěvy praktického lékaře u mužů a u žen. Ze zdravotního hlediska si ženy ve všech těchto oblastech vedou lépe než muži. Praktického lékaře navštěvují ženy více než muži, ženy také konzumují více zeleniny a ovoce, méně žen pije alkohol a kouří. Několik zobrazených skutečností ovšem stojí za pozornost. V pravém horním grafu je patrné mírné sbližování trendu prevalence alkoholismu u mužů a žen v letech 1990 a 2015. V pravém prostředním grafu se mezera mezi každodenními kuřáky – muži a ženami – mírně zmenšuje v důsledku rychle se snižujícího počtu mužských kuřáků. Graf vlevo ukazuje, že preference při konzumaci ovoce a zeleniny zůstávají ve dvou zobrazených obdobích relativně stabilní. Graf vpravo dole uvádí počet návštěv u praktického lékaře v tisících. Sledujeme tak celkový počet návštěv mužů a žen, nikoliv podíl těch, které praktického lékaře navštěvují. V Česku byl v průběhu sledovaného období poměr mužů a žen vyrovnaný, což znamená, že rozdíl v podílu žen a mužů na celkové populaci výrazně nezkresluje výsledky. Je tedy patrné, že muži a ženy mají rozdílný přístup k preventivním prohlídkám. Zároveň je důležité si v grafu vpravo dole všimnout významnějšího nárůstu počtu návštěv praktických lékařů muži i ženami v roce 2020, a to v důsledku pandemie onemocnění covid-19.

Kontext:

Statistiky spotřeby alkoholu dobře dokumentují, že ženy dlouhodobě konzumují méně alkoholu než muži, a proto také nemusí tak často čelit sociálním problémům spojených s konzumací alkoholu. Tyto rozdíly se ale mění v závislosti na kulturním, demografickém a historickém pozadí, Wilsnack. V roce 2021 spotřebovali čeští muži 22,3 litrů čistého alkoholu na osobu za rok, zatímco u žen to bylo 7 litrů, OECD. I přes dobře známou skutečnost, že muži pijí alkohol více než ženy, se celosvětově tento rozdíl rychle zmenšuje v důsledku sílící epidemie tzv. nárazového pití (binge drinking) mezi ženami, Astudillo. V Česku byl v osmdesátých letech poměr mužů a žen trpících alkoholismem 10:1, tento poměr se do roku 2022 snížil na 4:1. Ondřej Sklenář, adiktolog.

Skutečnost, že muži konzumují větší množství alkoholu než ženy, není nijak triviální, pokud zároveň zohledníme, že důsledky konzumace alkoholu nekončí u jednotlivce, ale ovlivňují širší sociální kontext konzumenta včetně ztráty produktivity, uchylování se k trestné činnosti a narušování veřejného pořádku, Llerena. V roce 2023 dosáhnou celkové ztráty produktivity způsobené konzumací alkoholu 50 - 57 miliard Kč. Dle rozdělení podle pohlaví dosahují odhadované ztráty u mužů 43,8 - 49,932 miliard Kč, zatímco u žen dosahují odhady 6,2 - 7,068 miliard Kč. Je důležité poznamenat, že tyto odhady od Lyszczarze z roku 2019 byly vypočteny pro rok 2016 a mezi jednotlivými studiemi mohou existovat metodické rozdíly.

Jedná se o náklady vznikající v souvislosti s řešením škodlivých důsledků konzumace alkoholu na zdraví, trestné činnosti, absence v zaměstnání, nízké produktivity práce a obecně nízkého potenciálního ekonomického výkonu, který je ztracen v důsledku nemocí a úmrtí souvisejících s konzumací alkoholu, Łyszczarz. Konzumace alkoholu konzumenty-muži způsobuje nepoměrně vyšší náklady související se ztrátou produktivity (87,6 %) než konzumentkami-ženami (12,4 %).

Muži se také méně zdravě stravují a ve vyšší míře užívají drogy. Celosvětově je u mužů vyšší pravděpodobnost, že budou užívat nelegální návykové látky: opiáty (75 %), kokain (73 %), marihuanu (70 %), látky typu extáze (62 %), amfetaminy (55 %) a uchylovat se k neléčebnému užívání farmaceutických opioidů (53 %), UNODC. V Česku i celosvětově muži také páchají většinu drogové trestné činnosti, OSN.

Disproporcionální je i míra nehodovosti sledovaná podle pohlaví. V celé Evropské unii tvoří 76 % obětí, které zemřou při silničních dopravních nehodách, muži, v Česku muži představují 75 % obětí, [17]. Muži také častěji než ženy utrpí vážné zranění (65 % oproti 35 % v EU). Pokud jde o dopravní nehody s účastí chodců, ženy při nich umírají dvakrát častěji než muži. Úmrtnost žen i mužů v důsledku dopravních nehod je nejvyšší ve střední a východní Evropě, Evropská komise.

Jak ukazuje infografika, mezi muži a ženami jsou také patrné odlišnosti ve stravovacích návycích. Nutriční studie ukazují, že ženy jsou mnohem ochotnější řídit se výživovými doporučeními, Turrell. Muži na druhé straně do značné míry upřednostňují typy potravin, jejichž konzumaci výživoví experti doporučují pouze v nižším nebo omezeném množství. Ženy průběžně konzumují více ovoce a zeleniny, vyšší množství vlákniny a méně tuků. Zároveň bylo zjištěno, že jsou ženy predisponovány k tomu, aby nevyhledávaly potraviny s vysokým obsahem tuku, Towler, Shepherd, Stafleu a kol., 1994.

Socioekonomické aspekty

Odhadované ekonomické zhodnocení neplacené práce žen v domácnostech v Česku se blíží hodnotě mezi 202 a 289,6 miliardami korun ročně. Ekonomicky aktivní ženy věnují péči o děti a vnoučata každý rok celkem 689 910 tisíc hodin, což se v přepočtu na finanční hodnotu blíží 75 miliardám korun za rok (při sazbě 108 Kč na hodinu), MPSV. Český stát, jako řada dalších zemí, poskytuje ženám na mateřské dovolené dávky pro zmírnění ekonomické zátěže spojené s mateřstvím.

Mateřská a rodičovská dovolená ve vybraných zemích OECD v roce 2022

Infografika vyobrazuje délku mateřské a rodičovské dovolené a podíl celkových státních výdajů na mateřskou a rodičovskou dovolenou a vzdělávání a péči v raném dětství ve vybraných zemích OECD.

Interpretace:

První část infografiky zobrazuje počet týdnů placené mateřské dovolené a rodičovské dovolené s nárokem na návrat do původního zaměstnání a uvádí tak počet týdnů po skončení mateřské dovolené, které si žena může vzít bez ohledu na platební podmínky s tím, že je chráněn její návrat do zaměstnání. Druhá část infografiky ukazuje podíl celkových výdajů ze státního rozpočtu na ranou péči o děti a jejich vzdělávání a na mateřskou a rodičovskou dovolenou. Česko patří mezi země s nejdelší mateřskou i rodičovskou dovolenou. Současně má Česko v porovnání s ostatními zeměmi průměrnou výši výdajů spjatých s mateřskou a rodičovskou dovolenou, ale i výdajů na vzdělávání a péči v raném dětství.

Kontext:

Studie zpracovaná Grossmannem a kol. hodnotila, jak nečekaný nárůst celkové výše vyplácené rodičovské o 80 000 Kč (36 %) v lednu roku 2020 ovlivnil zapojení matek malých dětí na pracovním trhu. Výsledkem bylo snížení zapojení matek s rodičovským příspěvkem na pracovním trhu a prodloužení doby čerpání rodičovské.. Například u matek s prvním dítětem bylo snížení pracovního zapojení úměrné zvýšení jejich nepracovního příjmu získávaného na rodičovské dovolené. Tyto dopady se stabilně projevovaly i po prvním roce od zavedení reformy. Postupem času se ale pravděpodobně zmírní, neboť domácnosti přizpůsobí svá očekávání s ohledem na disponibilní příjem. Autoři navíc dochází k závěru, že záporné náklady související s tím, že matky omezují své zapojení na trhu práce, by vůbec nevznikly, kdyby byl rodičovský příspěvek pravidelnější, nižší a předem známý, Grossmann a kol., 2022.

Mateřství nezahrnuje pouze náklady, ale i přínosy do celkové kalkulace, například uspokojení související s mateřstvím. V návaznosti na ekonomickou teorii považují první studie, které se věnují rozhodování o tom, zda mít děti, takové rozhodnutí za výsledek analýzy nákladů a přínosů, Hoffmann. Jedna ze studií zkoumala toto pojetí nákladů a přínosů plození dětí empiricky s využitím dat z panelů uskutečněných v rámci studie probíhající v pěti etapách v rozmezí 13 let mezi mladými dospělými v Nizozemí. Výsledky ukazují, že vnímané důsledky narození dítěte se u žen a mužů výrazně odlišují. Ženy v porovnání s muži očekávají výraznější omezení své autonomie a kariérních možností, Liefbroer. Tato očekávání se shodují s důsledky pozorovanými v souvislosti s mateřstvím.

Příjmové nerovnosti mezi pohlavími v Česku

V Česku přetrvávají nerovnosti v zaměstnanosti a příjmech mužů a žen.

Interpretace:

První graf zobrazuje rozdíly v podílu zaměstnaných mužů a žen ve věkových skupinách. Data ukazují dlouhodobě vyšší podíl zaměstnaných mužů než žen. Největší rozdíly pozorujeme v reprodukčním období, zejména v kategorii 30 až 35 let. Tyto nerovnosti úzce souvisí s mateřstvím. Mateřství narušuje tok příjmů v daném období a také ovlivňuje další zkušenosti a příležitosti, které jsou implicitně spojeny s profesním rozvojem žen. Po 39. roku života se rozdíly snižují. Nejmenší nerovnosti pak pozorujeme mezi 45 a 55 lety života, kdy podíl zaměstnaných žen téměř dosahuje podílu zaměstnaných mužů. V důchodovém věku pak opět zůstává výrazně vyšší podíl zaměstnaných mužů než žen. Druhý graf vyobrazuje četnost mezd žen a mužů dle částky. Vrchol fialové křivky ukazuje, jakou částku vydělává největší počet žen ve společnosti. Vrchol modré křivky pak vyobrazuje nejčastěji vydělanou částku mužů. Graf ukazuje, že křivka žen dosahuje svého maxima ve výrazně nižších částkách než křivka mužů, muži v Česku tedy vydělávají více než ženy. Třetí graf vpravo ukazuje rozdíl v pobíraných důchodech ve vybraných evropských zemích. Rozdíl je zobrazen jako procentní rozdíl ve výši důchodů u mužů a žen. V Česku můžeme pozorovat ve výši pobíraného důchodu výrazně menší rozdíly mezi muži a ženami, než je evropský průměr. Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi jsou v Česku nerovnosti v důchodech jedny z nejmenších.

Kontext:

Když lidé utrácí, spoří a investují své prostředky, tak zároveň zvažují přínosy, které jim přinese okamžitá spotřeba oproti spotřebě v budoucnu. Také si spoří na důchod, i když rozhodování jednotlivce o tom, zda se zapojit, nebo ne, může záviset na institucionálním rámci konkrétní země. Ve většině zemí jsou odvody příspěvků na důchodové pojištění povinné, pracující jednotlivci jsou tedy povinni přispívat do penzijního systému pevně stanovenými částkami nebo sazbami. V Česku je odvádění příspěvků na důchodové pojištění až na několik výjimek také povinné. Standardní věk pro odchod do důchodu je 63 let a 4 měsíce pro muže a 62 let a 8 měsíců pro ženy. Důchod se vyplácí každý měsíc a sestává ze základní výměry a procentní výměry. Základní výměra za měsíc v roce 2023 činila 4 040 Kč, procentní výměra se stanovovala individuálně na základě osobního ohodnocení a výše příjmů. V důsledku tohoto uspořádání se rozdíly v zaměstnanosti a rozdíly ve mzdách pobíraných muži a ženami pozorované v aktivním věku projevují také v pozdějším věku.

Rozdíl ve výši důchodů pobíraných muži a ženami je svázán se socioekonomickými podmínkami, v nichž žili v aktivním věku. Rozdíly v chování mezi muži a ženami, jako jsou postoj k šetření a ochota podstupovat riziko, ovlivňují jejich životní situaci i v pozdějším věku. Je také důležité nezapomínat na to, že délka dožití je u žen vyšší než u mužů, což při nízkých úsporách na důchod ztěžuje financování výdajů.

Diskuse

Rozdíly v socioekonomické situaci mezi muži a ženami jsou částečně předem dané biologicky, ale v průběhu života se dále zvýrazňují v důsledku projevujícího se rozdílného chování. Míra, do jaké se socioekonomické podmínky liší, závisí i na společenských faktorech, které do značné míry určují rozložení příležitostí mezi oběma pohlavími.