Open main menu

terminologický slovník

determinanty zdraví

o nás

podpořte nás

Biologické rozdíly mezi pohlavími

Rozdíly mezi mužským a ženským zdravím mají hluboké kořeny v historii lékařského výzkumu, který se tradičně zaměřoval především na muže. Historická exkluze žen z klinických studií ovlivnila chápání a poskytování péče. Přestože byly ženy později do výzkumu začleněny, zdůrazňuje se stále naléhavá potřeba porozumět vlivu pohlaví a genderu na zdraví a nemoc obecně. Tento přehled se zaměřuje na důležitost těchto biologických a sociálních faktorů, aby poskytl impuls pro lepší využití poznatků v oblasti léčby a prevence chronických onemocnění pro obě pohlaví.

Pohlaví a gender ve zdraví, v nemoci a biologii

Interpretace:

Biologické rozdíly mezi pohlavími se projevují již při početí, kdy se vajíčko spojí se spermií a vytváří se embryo s chromozomy XX (ženské pohlaví) nebo XY (mužské pohlaví). Navíc různé biologické mechanismy, jako je způsob, jakým jsou určité geny aktivovány či potlačeny na základě toho, zda pocházejí od otce nebo matky, případně rozdílná genová informace, vytvářejí další vrstvy biologických odchylek mezi pohlavími. To může mít vliv například na fungování hormonálního systému, fyzické charakteristiky, predispozici k různým onemocněním nebo na reakci na léčbu. Ke specifickým účinkům chromozomu Y patří například i exprese genu SRY, který způsobuje diferenciaci varlat a nastavuje tak celoživotní rozdíly mezi pohlavími v účincích pohlavních hormonů, ale působí i mimo pohlavní žlázy a působí řadu dalších specifických účinků, Merz a kol., Nature. Konkrétně hormonální systém ovlivňuje vlastnosti jedince, jako jsou primární pohlavní znaky (vnitřní a vnější genitál) a v období puberty i rozvoj sekundárních pohlavních znaků (např. rozložení ochlupení, tělesná konstituce, rozložení podkožního tuku atd.). Biologické pohlaví má vliv také na chování, schopnosti a zájmy. Ty se odráží například v agresivnějších nebo starostlivějších fenotypových projevech, Merz a kol., Lékařské slovníky, Harvard Health Publishing.

Současně však sociální, kulturní a individuální faktory hrají klíčovou roli při formování osobnosti a role jednotlivců bez ohledu na biologické pohlaví. Chování jedince je též propojeno s genderem, kdy mohou společenské normy vytvářet tlak na oblasti života jako například životní styl, stravovací návyky, kouření, vnímání stresu a mnoho dalších faktorů. Tyto vlivy mohou vést k vytváření epigenetických modifikací modulujících projev biologického pohlaví. Genderové konstrukty také ovlivňují vnímání nemoci, postupy při vyhledávání pomoci a individuální využívání zdravotní péče. Je tedy patrné, že pohlaví a gender vzájemně interagují mezi sebou i s dalšími faktory, jako jsou například rasa, etnický původ a věk, přičemž tyto aspekty společně tvoří klíčové determinanty zdraví. Na tuto problematiku je tedy nezbytné pohlížet komplexně, napříč všemi oblastmi studia a praxe, Merz a kol., Nature, NIH, WHO.

Kontext:

Pohlaví dítěte určuje spermie od otce (nesoucí chromozom X nebo Y), která pronikla do vajíčka (nesoucí pouze jeden náhodně vybraný chromozom X od matky). Kombinace YY nemůže nikdy vzniknout a dá se říci, že každé pohlaví vzniká s pravděpodobností 50 %, GMH. Ovšem studie autorů z britské Newcastle University, jež zahrnula 927 rodokmenů a informace o téměř 560 000 osobách žijících na území Severní Ameriky a Evropy až od roku 1600, naznačila, že pravděpodobnost pohlaví potomka může být zděděna. Na základě genealogických dat práce naznačuje výraznou dědičnost v mužské linii, nikoliv u žen. Pokud tedy mají muži více bratrů, je vyšší pravděpodobnost, že budou mít syna. Pokud mají více sester, pravděpodobně se jim narodí dcera. Populační genetický model naznačuje, že autozomální gen s polymorfními alelami může ovlivňovat poměr pohlaví potomstva prostřednictvím mužského reprodukčního systému. Simulace modelu ukazují, že rovnovážný poměr pohlaví může být udržován frekvenčně závislou selekcí na dědičnou variaci genů, Gellatly.

Obecně jádro lidské buňky (s výjimkou pohlavních buněk) obsahuje 22 páru autozomů a 1 pár gonozomů (pohlavních chromozomů), tedy celkem 46 chromozomů. Chromozomy lze seskupit do karyotypu, kde normální ženský karyotyp je zaznamenán jako 46,XX, a normální mužský karyotyp jako 46,XY, Arnold. Karyotyp zobrazuje kompletní sady chromozomů jedince uspořádaných podle velikosti a typu. Karyotypy jsou výsledkem cytogenetické analýzy, která se provádí pomocí mikroskopie a dalších technik. Mohou mít využití v případě zjišťování pohlaví dítěte, ale i v diagnostice genetických onemocnění či případných predispozicí, MUNI, GMH.

Intersex (nebo též nevhodně používaný pojem intersexualita) je termín, který zahrnuje různé tělesné variace, kde nejsou přítomny typicky mužské ani ženské pohlavní znaky (včetně chromozomů, gonád a hladin pohlavních hormonů) nebo jejich kombinace, Doležalová a kol., 2021. Což se může projevit například ve formě odlišných genitálií nebo hormonální citlivosti. Tyto variace mohou být identifikovány již od narození nebo se projevit později v životě během přirozeného vývoje v pubertě. Intersex lidé čelí tlaku na chirurgické zákroky a stereotypizaci své identity, což může ohrozit jejich práva a integritu. Diskuse o intersexu se stává součástí širší debaty o genderové identitě a rovnosti, s důrazem na respektování individuální identity a práva na rozhodování o vlastním těle, Toman, Poznáváme intersex, Palkovská a kol.,2019.
Zajímavým příkladem využití genetických rozdílů mezi pohlavími je dopingový test (tzn. sex test) u sportovkyň podezřelých z užívání mužských hormonů. Funguje na principu sledování Barrova tělíska. Takto se u žen označuje jeden ze dvou chromozomů X, který je spiralizován a neúčastní se přepisu genetické informace. Přítomnost testosteronu způsobuje despiralizaci gonozomu X a zmizení Barrova tělíska, GMH.

Role pohlaví a genderu u rizika vybraných onemocnění

Pohlaví i gender významně ovlivňují riziko mnoha onemocnění, přičemž mechanismus jejich vlivu se může lišit.

Interpretace:

Pro efektivnější pochopení rozdílů ve zdraví a v nemocech je klíčové zvážit vliv pohlaví a genderu. Důležité je si uvědomit, že pohlaví a gender jsou propojené, avšak odlišné pojmy, přičemž oba ovlivňují zdraví jedince nezávisle i vzájemně. Infografika ilustruje několik vybraných příkladů vlivu pohlaví a genderu na různé aspekty zdraví a nemoci, podtrhuje rozdíl mezi těmito pojmy a zdůrazňuje jejich význam jako determinanty zdraví. Ovšem každý uvedený příklad je pouze jedním z mnoha v této oblasti.

Kontext:

Studie se zabývají též rozdíly mezi pohlavími v oblasti neurobiologie a anatomie mozku. Mozky mužů jsou od narození větší než mozky žen, v dospělosti přibližně o 11 %, ale není prokázán vliv na inteligenci. Některé práce naznačovaly, že ženy mají v mozku více šedé hmoty mozkové, která hraje důležitou roli při kontrole svalů a provádění úkonů, jako je vidění, naslouchání, zpracovávání vzpomínek a emocí a rozhodování. Během těhotenství a mateřství dochází u žen ke snížení množství této hmoty, přičemž pravděpodobně dochází k odstranění určitých spojení mezi mozkovými buňkami, aby se povzbudila nová spojení se zaměřením na specifické chování nebo činnosti, jako je péče o dítě, Eliot a kol., NIH. Práce z roku 2021, kdy odborníci zkoumali výstupy magnetických rezonancí a pitev po dobu třiceti let a shromáždili velké množství dat s důrazem na metaanalýzy, nedokázala najít rozdíly mezi mozky mužů a žen v oblastech verbálního, prostorového nebo emocionálního zpracování. Z tohoto důvodu předpokládají, že odlišné chování mezi pohlavími je ovlivněno převážně kulturně a historicky vytvořenými stereotypy, Eliot a kol., 2021.

Ačkoli rozdíly v genetické výbavě jsou stále předmětem výzkumu, byla pozorována korelace mezi zpracováním neurochemikálií v mozku a také mezi pohlavními hormony a zdravotními dopady. Například zpracování serotoninu (který je spojen se štěstím a depresí) by mohlo pomoci vysvětlit, proč jsou ženy náchylnější k úzkosti a mají dvakrát vyšší pravděpodobnosti rozvoje deprese. Dále mají ženy dvakrát vyšší pravděpodobnost rozvoje Alzheimerovy choroby (v USA), čtyřikrát vyšší pravděpodobnost výskytu rozvinout roztroušenou sklerózu a vyšší pravděpodobnost mrtvice oproti mužům. U mužů mezi možné zdravotní dopady patří vyšší pravděpodobnost rozvoje závislosti na alkoholu, třikrát vyšší pravděpodobnost diagnózy antisociální poruchy osobnosti, čtyřikrát vyšší pravděpodobnost autismu a dvojnásobná pravděpodobnost rozvoje Parkinsonovy choroby, Northwestern Medicine.

Rozdíly v úmrtnosti a nemocnosti mezi pohlavími v Česku

Rozdíly mezi pohlavími ve vybraných příčinách úmrtí v roce 2022, nově hlášených nádorových onemocněních v letech 1995–2021 a v prevalenci diabetu v letech 2010–2022.

Interpretace:

Grafy výstižně ukazují výrazné rozdíly mezi pohlavími v oblasti úmrtnosti a diagnostiky onemocnění. Mladí muži vykazují vyšší úmrtnost z vnějších příčin, jako jsou sebevraždy, nehody, utonutí, násilné úmrtí atd., což tvoří až 60 % jejich celkové úmrtnosti v roce 2022. U žen je tento podíl nižší, ale stále výrazný, zejména v mladším věku. Zde se odráží vliv obecně rizikovějšího chování mužů. Naproti tomu v příčinách úmrtí v seniorském věku obecně převažují nemoci oběhové soustavy (např. kardiovaskulární onemocnění) a nádorová onemocnění. Nicméně úmrtí v důsledku nádorových onemocnění jsou u žen do věku 70 let výrazně dominantnější nad nemocemi oběhového systému ve srovnání s muži, kteří mají tento poměr více vyrovnaný.

Výskyt zhoubných novotvarů (C00-C97) v Česku neustále roste, ačkoli v poslední době dochází ke zpomalení tohoto růstu. V roce 2021 bylo zjištěno 82 395 nových případů těchto onemocnění, což představuje 822,1 případů na 100 000 osob. Zastoupení těchto onemocnění je dlouhodobě mírně vyšší u mužů než u žen, přičemž poměr mužů k ženám v roce 2021 činil 1,1 : 1. V roce 2020 došlo k ubývání nových případů, nicméně zde můžeme předpokládat vliv pandemie COVID-19 na diagnostiku nových onemocnění.

Graf také odhaluje rostoucí trend v oblasti prevalence diabetes mellitus, v posledních letech je poměr mezi pohlavími vyrovnaný. V roce 2022 bylo ošetřováno 1 083 346 pacientů a jednalo se z 50,3 % o muže a ze 49,3 % o ženy.

Kontext:

Z hlediska demografických statistik lze odhalit rozdíly mezi muži a ženami již od samého vstupu do života. Při srovnání živě narozených dětí dle pohlaví (sex ratio) se tradičně projevuje mírná převaha chlapců, obvykle s poměrem 104 až 106 chlapců na 100 dívek. Chlapci rovněž vykazují mírně vyšší mrtvorozenost i kojeneckou úmrtnost. Tato výraznější pravděpodobnost úmrtí u mužů oproti ženám přetrvává po celou dobu jejich života. V průměru delší život prožijí jednoznačně ženy, ve srovnání s českými muži téměř o 6 let. Podle výsledků úmrtnostních tabulek z roku 2022 dosáhla naděje dožití při narození neboli střední délka života mužů 76 let a žen 82 let, ČSÚ, Our World in Data, ČSÚ.

Vývoj incidence zhoubných novotvarů (ZN) v Česku ukazuje na vzrůstající trend, přičemž některé typy nádorů, například tlustého střeva a konečníku, prostaty a prsu, dominují mezi nově diagnostikovanými případy. U mužů převažuje rakovina prostaty, zatímco u žen je to nádor prsu. Nejvýraznější rozdíl v trendu mezi muži a ženami je pozorován pro ZN průdušnice, průdušky a plíce a ZN hrtanu, zatímco u mužů dochází v posledních letech u obou diagnóz k výraznému poklesu, u žen je naopak patrný výrazný nárůst. S pokrokem v diagnostice a screeningových programech (screening ZN prsu, děložního hrdla, tlustého střeva a konečníku) je také patrný vzrůstající počet detekovaných případů, což zdůrazňuje důležitost systematického sledování a prevence těchto onemocnění. Příkladem pozitivního dopadu na vývoj epidemiologických trendů incidence a mortality je sledován především u ZN tlustého střeva a konečníku a ZN děložního hrdla, ÚZIS.