Open main menu

terminologický slovník

determinanty zdraví

o nás

podpořte nás

Perzistentní organické látky

Lidský organismus je vystaven působení perzistentních organických látek (POPs), které mají závažný vliv na zdraví. Děje se tak při konzumaci kontaminovaných potravin, při přímém kontaktu s odpady a při konzumaci kontaminované vody. Perzistentní organické látky se kumulují v živočišném tuku, což znamená, že se 90 % těchto látek dostává do lidského organismu z potravy, EPA.

Zdroje perzistentních organických látek a jejich vliv na lidské zdraví

Každodenně jsme vystaveni chemickým látkám, jako jsou například perzistentní organické látky, takzvané POPs, které mohou negativně ovlivňovat naše zdraví.

Interpretace:

Perzistentní organické látky (POPs) jsou toxické chemické sloučeniny, které je možné najít v potravinách, které konzumujeme, v domácnostech, na pracovištích i ve spotřebních a zemědělských výrobcích. Pro lidi, přírodu i zvířata jsou nebezpečné. Podle existujících důkazů mohou tyto látky způsobovat závažné zdravotní problémy. Bylo již také prokázáno, že jsme jejich působení vystavováni opakovaně.

Obrázek znázorňuje toxicitu pro člověka vyvolanou perzistentními organickými látkami, jak ji dokládají proteomické studie od Delcourta a Guillotina z roku 2022, NIH. Zdravotní rizika spojená s působením perzistentních organických látek na lidský organismus zahrnují riziko vzniku rakoviny a reprodukčních, vývojových, behaviorálních, neurologických, endokrinních a imunologických problémů.

Kontext:

Vyššímu riziku souvisejícímu s působením perzistentních organických látek jsou vystaveny děti a starší lidé, osoby vykonávající určitá povolání a lidé se sníženou imunitou. Vlastnosti perzistentních organických látek v sobě nesou vědecky potvrzené riziko: přetrvávají po dlouhou dobu, jsou toxické pro lidský organismus, zvířata i rostliny a snadno se transportují na dlouhé vzdálenosti. Perzistentní organické látky se vyskytují ve výrobcích, jako jsou laky, nábytek, stavební materiály, potraviny a najdeme je i v některém oblečení. Všechny tyto výrobky se běžně vyskytují v domácnostech, jsme tak působení perzistentních látek vystavováni opakovaně. Nejběžnějším zdrojem POPs jsou pro člověka ale potraviny, což jen posiluje opakující se působení těchto látek na člověka. Vystavení účinku těchto znečišťujících látek je možné zmírnit regulací jejich používání a preventivními opatřeními na individuální úrovni.

Česko je signatářem Stockholmské úmluvy, k této významné mezinárodní dohodě se připojilo více než 90 zemí. Dohoda zavazuje signatářské země ke snižování nebo ukončení výroby, používání a vypouštění 12 perzistentních organických látek do životního prostředí, EPA.

I přes zákaz používání mohou být tyto zakázané perzistentní organické látky stále přítomné v životním prostředí i v organismech. V Česku byl zjištěn výskyt POPs a organických chlorovaných pesticidů (OCP) ve vzorcích mateřského mléka. Studie se uskutečnila mezi lety 1996 a 2011, tedy v období následujícím po zákazu těchto látek. Zjištění dokládají nízkou, ale stále významnou expozici těmto již zakázaným perzistentním organickým látkám. Ve sledovaném období se příjem těchto látek dlouhodobě, až na výjimky, snižoval. Období se zvýšeným příjmem POPs lze vysvětlit možnou kontaminací potravin v období po zákazu používání těchto látek. Tento předpoklad by ale bylo nutné řádně přezkoumat. Autoři svou studii uzavřeli tvrzením, že je v Česku stále třeba sledovat výskyt perzistentních organických látek.

V roce 2021 došel SZÚ ve své zprávě k závěru, že znečišťující látky zjištěné ve vzorcích potravin nedosahují hodnot, které je možné spojovat s významným zvýšením pravděpodobnosti škodlivosti pro zdraví, SZÚ. Podle zjištění se v nejvyšších hodnotách vyskytovaly PCB kogenery, jejichž podíl dosáhl 2,6 % tolerovatelného denního příjmu. Zpráva SZÚ uzavírá, že jsou znečišťující látky široce rozšířené a perzistentní, nicméně se vyskytují v nízkých koncentracích, u kterých nebylo při jejich zkoumání jakožto jednotlivých sloučenin potvrzeno, že by představovaly významné zdravotní riziko. Zpráva navíc uvádí, že nejvyšší hodnoty těchto látek byly pozorovány u dětí ve věku 4–6 let.

Doporučení k prevenci a snížení vystavení perzistentním organickým látkám

Perzistentní organické polutanty (POPs) jsou chemické sloučeniny, které se kumulují v životním prostředí a mohou negativně ovlivnit naše zdraví. Setkáváme se s nimi v mnoha činnostech běžného života, některé skupiny obyvatel však mohou čelit vyššímu riziku.

Kontext:

Perzistentní organické látky (POPs) byly původně vyráběny s cílem zvýšit rostlinnou produkci a minimalizovat přenos lidských onemocnění, ACS Publications. V tuto chvíli se mezi ně řadí pesticidy a průmyslové chemikálie používané na ochranu před škůdci a nemocemi, při pěstování plodin a v průmyslu. Některé z těchto látek vznikly i nezamýšleně v důsledku průmyslových činností. Mezi dobře známé perzistentní organické látky patří například insekticidy a pesticidy vyvinuté ve čtyřicátých letech minulého století, které byly intenzivně používány v životním prostředí, ScienceDirect, ScienceDirect. Je možné setkat se s tvrzeními jako: „perzistentní organické látky , které se začaly používat v roce x“. Jedná se vlastně o přesný popis toho, jak se tyto látky dostávají do životního prostředí, protože většina z nich jsou sloučeniny vyrobené člověkem.

Jednou z výrazných charakteristik perzistentních organických látek je, že v různé míře odolávají fotochemickému, biologickému a chemickému rozkladu, ScienceDirect, ScienceDirect. Látky se pak kumulují v životním prostředí, tzv. bioakumulace, čímž se zvyšuje riziko, že lidé i zvířata budou vystaveni jejich dalšímu působení. Některé z perzistentních organických látek, které dodnes nacházíme v životním prostředí, se sice již dávno nepoužívají (po mnoho desetiletí), ale pro přírodu a organismy i nadále představují riziko. Označují se jako již zakázané znečišťující látky a patří jim významný podíl na znečišťujících látkách vyskytujících se v dnešním prostředí.

Některé studie uvádějí, že perzistentní látky nepříznivě ovlivňují také endokrinní a rozmnožovací sytém divoce žijících zvířat. Důkazy také dokládají, že perzistentní látky mění chování a metabolismus živočichů. Tyto problémy jsou také u celé řady divoce žijících živočichů příčinou embryonálních deformací, ScienceDirect, ScienceDirect, a má se za to, že přispívají ke snižování stavů živočišných populací. Konkrétně látka dichlor-difenyl-trichloretan (DDT) představuje perzistentní látku, která je odpovědná za ztenčování stěn skořápek ptačích vajec a má negativní dopad na úspěšné odchování živých mláďat. Jedná se o znečišťující látku vyrobenou člověkem, podle odhadů se jí od roku 1940 vyrobily 4 miliardy tun, EPA.

Výskyt těchto znečišťujících látek se na regionální úrovni a na úrovni ekosystémů sleduje od počátku devadesátých let 20. století. Perzistentní látky jsou ale pro přírodu bohužel velmi toxické. POPs jsou významně zastoupeny v jezerech, řekách, v Arktidě i na Antarktidě, v půdách po celém světě, a dokonce i v mořských hlubinách, ACS Publications.