Open main menu

terminologický slovník

determinanty zdraví

o nás

podpořte nás

Konzumace cukru a slazených nápojů ve spojitosti se zdravotními následky

Cukr se v domácnostech po celém světě konzumuje často a ve velkém množství. Přirozeně se vyskytuje v ovoci, zelenině a některých mléčných výrobcích. Ve formě přidaného cukru jej nalezneme v různých potravinářských výrobcích. Na následujících řádcích se můžete seznámit s některými z nejdůležitějších zjištění, která se tohoto tématu týkají, a také s důsledky dlouhodobé a zvýšené konzumace cukru v souvislosti se zdravím a zdravotními komplikacemi.

Rozdíl mezi glykemickým indexem a zátěží

Prezentováno na vzorku odlišných typů potravin.

Interpretace:

Poukazujeme na rozdíly v glykemickém indexu (GI) a glykemické zátěži (GL) na vzorku odlišných typů potravin. Mnohé zpracované a vysoce průmyslově zpracované potraviny mají vysoký glykemický index, zatímco ovoce a zelenina obvykle zvyšují hladinu krevního cukru jen málo. Stojí za povšimnutí, že i když mají dvě potraviny stejný glykemický index, tak podněcují uvolňování odlišného množství inzulinu, a také to, že různé potraviny mohou způsobovat stejnou glykemickou zátěž, ale vyvolat uvolňování jiného množství inzulinu.

Kontext:

Jedním z hlavních rozdílů mezi potravinami obsahujícími přirozeně se vyskytující cukr a potravinami s přidaným cukrem je hodnota jejich glykemického indexu. Glykemický index vypovídá o tom, jak rychle konkrétní potravina obsahující sacharidy ovlivní hodnotu našeho krevního cukru. Potraviny s vysokým glykemickým indexem způsobují zvýšení hodnot krevního cukru a inzulinu, jejich rychlý nárůst v organismu vede k letargii a zakrátko dostáváme znovu hlad. Nadměrná konzumace těchto potravin se dává do souvislosti s rizikem vzniku diabetu druhého stupně. Jedním z alarmujících případů jsou cukrem slazené nápoje.

Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje za nápoje slazené cukrem všechny tekutiny obsahující volné cukry. Jedná se o nápoje, které jsou po celém světě nejen velmi oblíbené, ale jsou také předmětem medicínského zkoumání. V Česku se příležitostná konzumace těchto slazených nápojů za poslední desetiletí zdvojnásobila, v současné době je každý den pije odhadem 11,4 % spotřebitelů. Četnost konzumace nápojů slazených cukrem je v infografice zobrazena v kvintilech podle příjmu, věku a dosažené úrovně vzdělání. Uvedené hodnoty vypovídají o tom, jak často spotřebitelé tyto nápoje konzumují, nezohledňují zkonzumované množství.

Konzumace nápojů slazených cukrem v Česku v roce 2019

Četnost konzumace je zobrazena v kvintilech podle příjmu, věku a dosažené úrovně vzdělání. Uvedené hodnoty vypovídají o tom, jak často spotřebitelé tyto nápoje konzumují, nezohledňují zkonzumované množství.

Dle příjmové skupiny

Interpretace:

První příjmový kvintil zahrnuje 20 % obyvatel s nižšími příjmy a pátý kvintil odkazuje na 20 % populace s vyššími příjmy. Ve vyšších příjmových kvintilech je zřetelná méně častá konzumace (oranžové a žluté znázornění), častější konzumace (modré a šedé zobrazení) je patrná v kvintilech s nižšími příjmy, relativní hodnoty ale nevykazují velké rozdíly v četnosti konzumace.

Podle předpokladu je i tak zřejmé, že obyvatelstvo s vyššími příjmy konzumuje slazené nápoje méně než ostatní příjmové skupiny.

Výše uvedený předpoklad je možné vysvětlit spojitostí mezi dosaženou úrovní vzdělání a příjmy. Jak naznačuje graf, i když se domácnosti s vyššími příjmy nemusí potýkat s finančními překážkami, mohou dobrovolně omezovat konzumaci některých potravin spojovaných se zdravotními riziky. Jinak řečeno – při jejich rozhodování hrají roli informace, které jsou schopny vytěžit díky přístupu ke vzdělání. Světle šedou barvou je v grafu označena konzumace 1–3× týdně, konzumace v takové míře není ani nadměrná, ani nezanedbatelná, jedná se tedy o střední míru spotřeby. Toto množství nemusí odrážet významnou preferenci výrobku, ale spíše charakteristiky běžného spotřebního koše domácností, jenž zahrnuje mnoho různých položek včetně dalších potravin a nápojů, které mohou být konzumovány málo nebo průměrně často. Přestože tato vysvětlení nemusí přesně odrážet skutečné důvody znázorněného rozložení spotřeby nápojů slazených cukrem, jejich společný příspěvek může v případě Česka vysvětlit alespoň část rozložení spotřeby.

Posledně uvedený předpoklad je možné vysvětlit zvažováním spotřebitelských preferencí, které mohou spotřebitele v nižších kvintilech omezovat při rozhodování o nákupu. Spotřebitelé v těchto kvintilech by si přáli konzumovat vyšší množství daného zboží, ale jejich volby jsou při nákupu omezeny jejich rozpočtem. Graf ukazuje, že takový rozdíl týkající se rozpočtových omezení může umožňovat mírný přesun spotřeby domácností ve středním příjmovém kvintilu. Jinými slovy, domácnosti ve středním příjmovém kvintilu mohou chtít konzumovat relativně vysoké množství daného produktu a mohou si to dovolit, zatímco domácnosti s nižšími příjmy nejsou finančně schopny vyjádřit tuto spotřební preferenci.

Kontext:

Světová zdravotnická organizace (WHO) vyzvala státy, aby v zájmu snížení zdravotní zátěže zdanily nápoje slazené cukrem. Mezi zeměmi, které tak již učinily, jsou Mexiko, Jižní Afrika, Saudská Arábie a Spojené království. Zavedení této daně mělo na spotřebitelskou poptávku v těchto zemích různý dopad.BMJ V Mexiku vedlo zdanění ve výši jednoho pesa na litr nápoje ke snížení nakupování nápojů slazených cukrem o 6 %. ScienceDirect. Podle zjištění Alsukaita (2020) ScienceDirect klesl v Saudské Arábii po zavedení daně ve výši 50 % prodej sycených nápojů o 35 %. V Chile vedlo zvýšení daně o 10 % k poklesu spotřeby o 13,7 % a tento nárůst ceny nápojů slazených cukrem o 10 % zároveň mohl o 6,3 % zvýšit poptávku po čisté vodě. Pokud jde o finanční úspory, Sanchez-Romero et al. na základě vytvořeného scénáře předpovídají, že by mohlo zdanění nápojů slazených cukrem Mexiku ušetřit 983 milionů mezinárodních dolarů. WHO.

Přestože je snížení spotřebitelské poptávky v důsledku zvýšení ceny intuitivní, spotřebitelé na zvýšení ceny různého zboží a služeb reagují různě. Zvýšení ceny některého zboží proto zákaznickou poptávku téměř neovlivní, zatímco u jiného zboží způsobí nárůst ceny významný pokles poptávky. Abychom pochopili základní mechanismus, který tyto studie využívají pro odhadování chování zákazníků ve vztahu ke zdražování různého zboží, je nutné seznámit se s definicí cenové elasticity poptávky.

Cenová elasticita poptávky označuje procentuální změnu poptávaného množství při procentuální změně ceny, která je v tomto případě zvýšena v důsledku daňové politiky. Na příkladu Chile vidíme, že se desetiprocentní nárůst ceny nápojů slazených cukrem spojuje s poklesem jejich prodeje o 13,7 %, což odráží vlastní cenovou elasticitu poptávky ve výši –1,37.

Na základě systematického studia 82 studií a metaanalýzy 62 studií navrhují, že se cenová elasticita poptávky u nápojů slazených cukrem pohybuje kolem –1,59, ačkoli zkoumané případy vykazují různorodost, pokud jde o uplatňovanou regulaci a kontextové faktory. I přes odlišné důkazy předkládané v různých studiích se celková vlastní cenová elasticita poptávky u nápojů slazených cukrem odhaduje přibližně v rozmezí od –0,8 do 1,3 s přibližnou střední hodnotou –1,0 BMJ. U zemí, které mají vyšší podíl nízkopříjmových domácností, se může ve srovnání se zeměmi s nižším podílem nízkopříjmových domácností uplatňovat vyšší hodnota, neboť cenová elasticita je vyšší u spotřebitelů s nízkými příjmy.

Četnost konzumace a zkonzumované množství jsou dvě různá měřítka používaná pro sledování spotřeby. Dosud jsme prezentovali četnost, se kterou se v Česku nápoje slazené cukrem konzumují v různých populačních skupinách, neboť jsme chtěli poukázat na socioekonomickou souvislost mezi těmito populačními skupinami a konzumací nápojů slazených cukrem. Abychom mohli prezentovat souvislost se zdravotními následky konzumace nápojů slazených cukrem, uvádíme i důkazy dokládající souvislost mezi množstvím zkonzumovaných nápojů slazených cukrem a následky pro zdraví.

Dle věku

Interpretace:

Spotřeba nápojů slazených cukrem je vyšší u mladších věkových skupin. Rozdíly jsou výraznější u skupin s nižší a střední četností spotřeby. Pro věkovou skupinu 30–34 let nebyla nalezena žádná data.

Kontext:

Jedním z důvodů, jenž by mohl vysvětlovat rozložení konzumace nápojů slazených cukrem mezi různými věkovými skupinami, může být sklon ke zkoušení novinek, který je obvykle charakterističtější pro mladší věkové skupiny. Příkladem jsou vapování a elektronické cigarety, jež si v USA našly rychle oblibu u mladší generace. Pokud jde o nápoje slazené cukrem, nově se do nich přidávají látky zvyšující výkonnost, tj. taurin do energetických nápojů a elektrolyty do sportovních nápojů. Kromě těchto nápojů není u této skupiny pravděpodobně možné vyloučit ani specifický sklon ke konzumaci určitých zpracovaných nápojů s vysokým obsahem cukru. Tato interpretace však nevysvětluje celou spotřebu nápojů slazených cukrem u mladší populace.

Dle úrovně vzdělání

Interpretace:

Spotřeba nápojů slazených cukrem je častější ve skupinách s nižší úrovní dosaženého vzdělání.

Kontext:

Vyšší úroveň dosaženého vzdělání se pojí s vyššími příjmy a znalostmi. Rozdělení uvedené v grafu je tedy intuitivní. Vyšší příjem díky vyššímu stupni dosaženého vzdělání může spotřebitelům umožňovat, aby uspokojili své spotřební preference. Samo vzdělání přímo ovlivňuje rozhodování prostřednictvím informačního faktoru. Úroveň vzdělání souvisí i se socioekonomickým statusem, skupiny s nižším vzděláním se tak mohou nacházet v jiné socioekonomické vrstvě, pro kterou mohou kromě jiného platit odlišné společenské normy (předpokládáme-li heterogenní charakter v rámci příjmových kvintilů) a spotřebitelské preference.

Vliv nápojů slazených cukrem na úmrtí a roky prožité se zdravotním postižením v Česku

Graf zachycuje počet úmrtí mezi lety 1990 a 2019 a trend znázorňující počet let prožitých se zdravotním postižením.

Interpretace:

Graf vlevo znázorňuje všechny příčiny úmrtí mezi lety 1990 a 2019, které je možné připsat stravě s vysokým podílem nápojů slazených cukrem. Do roku 2005 je možné sledovat klesající trend, jenž byl v roce 2006 přerušen v průměru rostoucím trendem pokračujícím až do roku 2019.

Rostoucí trend je možné sledovat i u grafu vpravo, který znázorňuje počet let prožitých se zdravotním postižením.

Kontext:

Institute of Health Metrics and Evaluation (IHME) zabývající se zdravotními metrikami a hodnocením zpracoval studii věnovanou globální zátěži nemocemi (Global Burden of Disease, GBD), která poskytuje celosvětové odhady mortality a zdravotního postižení v důsledku celé řady onemocnění, zranění a rizikových faktorů. Nejvyšší zátěž nemocemi v Česku způsobují behaviorální faktory. Konzumace nápojů slazených cukrem - jakožto behaviorální faktor - sama o sobě přispívá k výskytu a prevalenci nemocí a úmrtnosti.

Ukazatel let prožitých se zdravotním postižením vykazuje po celé sledované období rostoucí tendenci. Možné vysvětlení nabízejí pokroky v medicíně umožňující poskytovat zdravotní péči, která prodlužuje život pacientů, a to přestože se léčí s nějakou nemocí a nejsou zcela zdraví. Křivka zrychlování nabrala strmější směr od roku 2003 - jde o odraz zrychlujícího se trendu od daného okamžiku.

Aby bylo možné dát do souvislosti, jak tuto metriku ovlivňuje strava s vysokým podílem konzumace nápojů slazených cukrem, je nutné podívat se na vztah mezi vývojem mnoha nemocí a konzumací nápojů slazených cukrem, který dokládají mnohé studie. V této souvislosti jsme také přezkoumali důkazy týkající se vztahu mezi konzumací nápojů slazených cukrem a zdravotními následky, jež v konečném důsledku vedou ke ztrátě roků života, k rokům prožitým se zdravotním postižením a k úmrtí.

Konzumace přidaného cukru a zdravotní následky

Interpretace:

Důkazy, které přinášíme, jsou důležité z pohledu souvislostí uvedených ve všech zmíněných studiích a především z toho důvodu, že riziko výskytu těchto nemocí a úmrtnosti na ně se do značné míry přisuzuje rizikovým faktorům chování. V této souvislosti je vhodné podotknout, že i malými změnami v návykovém chování lze předejít vzniku těchto onemocnění.

Kardiometabolická onemocnění

Metaanalýza několika článků věnovaných souvislostem mezi konzumací přidaného cukru a důsledky pro kardiometabolické zdraví naznačuje, že zvýšení denní spotřeby nápojů slazených cukrem o 355 ml se pojí s nárůstem rizika úmrtnosti na kardiovaskulární choroby o 8 % a nárůstem mortality související se všemi zdravotními riziky o 8 %. NCBIPodobně i další metaanalytická studie dospěla k závěru, že existuje souvislost mezi zvýšenou konzumací slazených nápojů (a to jak cukrem, tak umělými sladidly) o 250 ml za den a nárůstem rizika úmrtí na kardiovaskulární choroby o 4 %. Kvalita celkových důkazů byla však v tomto případě považována za nízkou nebo velmi nízkou.NCBI

Třetí metaanalýza naznačuje, že navýšení konzumace nízkokalorických slazených nápojů (LCSB) o jednu porci denně (tedy o 250 ml) se pojí se zvýšením rizika výskytu kardiovaskulárních onemocnění o 7 %, při konzumaci velkého množství těchto nápojů byla pozorována významná spojitost s úmrtností na kardiovaskulární nemoci. Při zvýšení konzumace nápojů slazených cukrem o jednu porci denně byla pozorována spojitost se zvýšením výskytu kardiovaskulárních nemocí o 8 % a úmrtnosti na kardiovaskulární nemoci o 8 %.

Kromě výsledků těchto studií existují důkazy, že konzumace nápojů slazených cukrem je u dětí i dospělých spojena s nárůstem tělesné hmotnosti. NCBI Doplňující důkaz, že má konzumace nápojů slazených cukrem metabolickou souvislost, přináší i studie provedená v Česku – vyplývá z ní, že muži, kteří měli každodenní návyk konzumace nápojů slazených cukrem, měli větší obvod pasu a více viscerálního tuku než příležitostní konzumenti těchto nápojů či muži, kteří je nekonzumují vůbec.

Cukr a rakovina

Souhrnný přehled 83 metaanalýz, jež se věnovaly širší oblasti než jen kardiometabolickým onemocněním, naznačuje několik souvislostí mezi konzumací nápojů slazených cukrem a výskytem rakoviny a úmrtností na ni. Autoři dospěli k závěru, že vysoký podíl cukru v konzumované stravě má obecně spíše negativní než pozitivní účinky na zdraví, ačkoliv důkazy jsou stále považovány za omezené. Konkrétně byla konzumace stravy s vysokým podílem nápojů slazených cukrem pozitivně spojena s osmi z 25 případů rakoviny. V jednom z těchto případů byly důkazy považovány za důkazy nízké kvality, ostatní byly označeny za důkazy velmi nízké kvality.

Podobně i metaanalytická studie 71 observačních článků věnovaných riziku vzniku rakoviny a úmrtnosti na rakovinu naznačuje, že vyšší míra konzumace nápojů slazených cukrem ve srovnání s nejnižší mírou jejich konzumace zvyšuje celkové riziko vzniku rakoviny a mortalitu na rakovinu. V případě ovocných šťáv ukazuje stejné porovnání míry konzumace pozitivní souvislost s rizikem výskytu rakoviny v kohortových studiích NCBI.

Se stravou s vysokým podílem přidaného cukru se pojí i další zdravotní následky

Konzumace nápojů slazených cukrem se pojí se zvýšeným rizikem vzniku zubního kazu a erozivního poškození zubů Oxford Academy. Zjištění studie konkrétně naznačují, že porovnání mírné a nízké konzumace nápojů slazených cukrem dokládá výrazný nárůst rizika zubního kazu a erozivního poškození zubů. Ze srovnání vysoké a střední míry konzumace vyplývá, že se s vyšší mírou konzumace riziko dále zvyšuje. Závěrem studie je, že se pravděpodobně jedná o příčinnou souvislost.

Uskutečnila se celá řada studií, které zkoumaly vliv nadměrné konzumace nápojů slazených cukrem na mozek zvířat. V nedávné době byly díky pokroku v možnostech funkčního zobrazování magnetickou rezonancí (MRI) umožněny i studie na lidech NCBI. Nadbytek glukózy je spojován s narušením kognitivních schopností, sníženým sebeovládáním a aktivací centra odměny v mozku. Přestože tělo i mozek potřebují cukr pro své správné fungování, jeho pravidelný nadbytek může v buňkách, včetně mozkových, způsobit stav chronického zánětu. To pak ovlivňuje schopnost těla absorbovat důležité živiny z potravy a mozek není zásobován tím, co potřebuje pro optimální fungování.

Nadměrné konzumaci cukru se přičítá nejen zhoršení kognitivních funkcí, ale také rychlejší stárnutí buněk. Zjednodušeně řečeno tento proces probíhá následovně – v buňkách se nacházejí telomery, které chrání DNA před poškozením. Čím delší je telomer, tím lépe buňka funguje a tím zdravější jsme. Má se za to, že konzumace cukru telomery zkracuje UnityPointHealth NCBI Pokud dojde k jejich zkracování, buňky rychleji stárnou a zanikají. Není jasné, jaké množství zkonzumovaného cukru ještě není pro zdraví škodlivé, je ale známo, že čím více je v těle cukru, tím větší škodu napáchá.

Inzulinová rezistence

Přidané cukry zvyšují inzulinovou rezistenci, která zhoršuje likvidaci glukózy, což vede ke kompenzačnímu zvýšení produkce inzulinu beta-buňkami a hyperinzulinemii. Již více než 50 let je známo, že abnormální metabolismus sacharidů a zvýšená hladina inzulinu jsou příčinou vysoké hladiny krevních lipidů. Inzulin totiž zvyšuje endogenní syntézu mastných kyselin (lipogenezi). Zvýšená hladina inzulinu se vyskytuje u mnoha chorobných stavů, jako je obezita, hypertenze, periferní cévní onemocnění a ischemická choroba srdeční NCBI. Progrese inzulinové rezistence může vést k metabolickému syndromu, nealkoholovému ztukovatění jater (NAFLD) a diabetu 2. typu. NCBI

Závěr – přidaný cukr a následky pro zdraví:

Většina zde prezentovaných informací vychází z vybraných metaanalýz publikovaných v poslední době. Obecně lze říci, že současný stav důkazů týkajících se zdravotních následků připisovaných konzumaci přidaného cukru vyžaduje podle autorů studií další vyhodnocení. Je tedy třeba provést další studie, aby bylo možné komplexně stanovit příčinné souvislosti. Důkazy přibývají rychlým tempem a významné mezinárodní organizace, jako je Světová zdravotnická organizace, již vyzvaly státy k zavedení regulací s cílem snížit spotřebu přidaného cukru.

Kontext:

Spojování zdravotních rizik souvisejících s konzumací přidaného cukru se skutečností, že jsou potraviny a nápoje obsahující přidaný cukr ve stravě současné populace vysoce zastoupeny, se nezdá být ze zdravotního hlediska společensky udržitelné. Lidé si stále více uvědomují, že konzumace cukru ve velkém množství škodí jejich zdraví, zároveň to ale nevypadá, že by celosvětová spotřeba přidaného cukru klesala na bezpečnou úroveň. Ve skutečnosti lidé chtějí tyto výrobky konzumovat a firmy mají zájem na jejich dodávkách ve velkých objemech, možná lépe řečeno – firmy je chtějí nejen dodávat, ale chtějí je dodávat za každou cenu. Je to i případ společnosti Coca-Cola, jednoho z největších výrobců nápojů na světě. Ta se chystala vydat zavádějící sdělení, že „cvičení je při snižování tělesné hmotnosti účinnější než omezený příjem potravin a nápojů“. Tento případ vyvolal vyšetřování, které později vedlo k tomu, že společnost Coca-Cola zveřejnila, že v letech 2010 až 2015 vynaložila na výzkum a partnerskou spolupráci 132,8 milionů USD.

Stejně jako Coca-Cola byly při nekalých praktikách souvisejících s manipulací s médii a důkazy přistiženy i mnohé další společnosti. V šedesátých letech sponzorovala cukrovarnická asociace, která se v té době jmenovala „Sugar Research Foundation“ a podle svého názvu se věnovala výzkumu cukru, výzkum, jenž přesouval odpovědnost za srdeční choroby na konzumaci tuků ve stravě. Zjistilo se však, že tato asociace platila vědcům za to, aby zpracovali přehled literatury, který bagatelizoval riziko cukru pro srdeční zdraví.

Uvedené případy připomínají postup tabákových firem, které ve 20. století věnovaly mnoho úsilí a prostředků lobování, aby utajily zdravotní rizika spojená s konzumací tabáku. Pokud jde o přidaný cukr, mohou přibývající důkazy ohrožovat ziskové zájmy firem, a to pokud studie nakonec přinesou přesvědčivější důkazy, jež by mohly v konečném důsledku vést k přísnější regulaci s cílem odradit spotřebitele od konzumace přidaného cukru. Konzumaci výrobků obsahujících volný cukr mohou dobrovolně omezovat i samy domácnosti, změní-li se jejich vnímání nákladů souvisejících se spotřebou přidaného cukru a s finančními a zdravotními následky.