Interpretace:
V první infografice najdeme data o neklidném spánku v 19 zemích Evropy. Neklidný spánek se definuje jako spánek, při kterém si jedinec neodpočine. Ten může být spojen s neschopností usnout, častým probouzením během noci a dalšími příznaky zhoršujícími kvalitu spánku. Data jsou rozdělená do tří částí: celkový odhad pro danou populaci, výskyt u žen a výskyt u mužů.Nejméně neklidného spánku vykazuje Finsko, kde se s ním potýká 10,5 % populace. Naopak v Portugalsku je s 22, 1 % jeho prevalence nejvyšší.
Česko se nachází na 11. pozici z 19 zkoumaných zemí s celkovou prevalencí 16,5 %. Konkrétně u žen evidujeme výskyt neklidného spánku v 19,4 % a u mužů tvoří tento podíl 13,6 %. Ve všech 19 zemích se neklidný spánek vyskytoval častěji u žen než u mužů. Největší rozdíl jsme nalezli v Belgii, kde má se spánkem potíže o 11,7 % více žen než mužů.
Kontext:
Přestože evidujeme značné rozdíly v prevalenci neklidného spánku mezi konkrétními evropskými státy, důvody jsou primárně spojené s individuální situací dotázaných, konkrétně s jejich zdravotním stavem. Nebylo prokázáno, že by specifické podmínky na národní úrovni měly přímý vliv na kvalitu spánku obyvatelstva.
Spánek narušuje mentální i fyzický stav. Největší dopad na jedince měly deprese. Zhoršení spánku má ve většině případů i přímý vliv na zdraví. Jedná se tedy o začarovaný kruh. Nemoci spánku jsou různorodé, dělí se převážně na dyssomnické, parasomnické či neurologické/organické poruchy. Prvně zmíněné mají vliv na kvalitu a délku spánku (například insomnie), druhá kategorie ozmačuje stavy, které jsou navozeny spánkem a nevyskytují se mimo něj, ku příkladu somnambulismus. Poslední zmíněné spánkové problémy jsou méně časté, můžeme zmínit syndrom spánkové apnoe, kdy mají pacienti závažné dýchací obtíže během spánku.
Interpretace:
Na mapě je zobrazeno pět států OECD, konkrétně Kanada, Spojené státy americké, Velká Británie, Německo a Japonsko. U každé země je vypočítána celková částka, která byla ztracena kvůli nedostatečnému spánku zaměstnanců doplněna o odpovídající poměr HDP. Studie se zabývá dopady krátkého spánku na pracovní sílu v dané zemi a jeho vlivem na ekonomiku, a to ať už za zkrácenou dobou spánku stály poruchy spánku nebo k ní došlo na základě vlastního rozhodnutí. Jako příklad můžeme použít Německo, kde by tamní ekonomika vyprodukovala o 1 354, 74 miliard Kč ročně více v případě, že by všichni zaměstnanci spali 7 až 9 hodin denně. Tato částka odpovídá 1,56 % HDP.
Kontext:
Studie se soustředila na efekty nedostatku spánku na zaměstnance, konkrétně na snížení produktivity a dovedností, absenteismus a úmrtí. Pokud spí jedinec dlouhodobě méně než 6 hodin denně, zvyšuje tím riziko úmrtí o 13 %, což má z makroekonomického hlediska za následek snižování celkového počtu pracovní síly. Z toho důvodu, jak autoři studie uvádí, se bude dlouhodobě zvyšovat ekonomická ztráta z výše zmíněných důvodů.
Pandemie covid-19 tento trend ještě urychlila, protože virus značně zhoršil poruchy spánku. U přibližně 81,9 % nakažených pacientů se buď zhoršily anebo objevily nové příznaky spánkových poruch. Nejvíce zasaženy byly ženy a staří jedinci.
Vytvořené infografiky a zpracovaná data jsou zveřejněna pod licencí CC BY 4.0, to vám umožňuje si materiály stáhnout, upravit a zveřejnit při uvedení původu a odkazu na licenci. Vstupní data však často mají svoji vlastní licenci a je třeba si ověřit pravidla používání.
Ilustrace na webových stránkách: Storyset
Vytvořené infografiky a zpracovaná data jsou zveřejněna pod licencí CC BY 4.0, to vám umožňuje si materiály stáhnout, upravit a zveřejnit při uvedení původu a odkazu na licenci. Vstupní data však často mají svoji vlastní licenci a je třeba si ověřit pravidla používání.
Ilustrace na webových stránkách: Storyset
Vytvořené infografiky a zpracovaná data jsou zveřejněna pod licencí CC BY 4.0, to vám umožňuje si materiály stáhnout, upravit a zveřejnit při uvedení původu a odkazu na licenci. Vstupní data však často mají svoji vlastní licenci a je třeba si ověřit pravidla používání.
Ilustrace na webových stránkách: Storyset