Open main menu

terminologický slovník

determinanty zdraví

o nás

podpořte nás

Pohlavně přenosné nemoci

Téma pohlavních nemocí zůstává v naší společnosti částečně tabu, což brání otevřeným diskuzím a vede k opomíjení vědeckých dat ve prospěch dezinformací a nesprávných představ, což může způsobit neopodstatněný strach a stud. Nyní se tuto bariéru pokusíme prolomit a přinést podrobný pohled na problematiku pohlavně přenosných nemocí. Článek se zaměřuje na prevalenci těchto onemocnění, identifikuje nejvíce postižené skupiny populace a poskytuje informace o dostupných léčebných možnostech. Cílem je odstranit stigma a podnítit konstruktivní dialog v naší společnosti.

Prevalence a zdravotní dopady pohlavních nemocí v Evropě v roce 2019

Prevalence pohlavních nemocí a ztracené roky života ve zdraví způsobené předčasným úmrtím či disabilitou v přepočtu na 100 000 obyvatel

Interpretace:

Ve webovém rozhraní lze přepnout mezi zobrazením sloupcového grafu nebo mapy.

Prevalence: Na výše zobrazené mapě je vidět prevalence sexuálních nemocí v přepočtu na 100 000 obyvatel v Evropě. Ve výzkumu se měřil výskyt nejrozšířenějších a nejběžnějších onemocnění na našem kontinentu jako genitální herpes, trichomoniáza, syfilis, chlamydie, kapavka, HIV/AIDS a další. Na první pohled jsou vidět značné rozdíly mezi státyi. Nejvyšší koncentrace sexualních nemocí se nachází ve vychodní Evropě, konkrétně nejvíc na Ukrajině, Moldávii a Litvě. Naopak nejnižší prevalence je ve Velké Británii, v Maďarsku a Irsku. Nicméně je důležité zmínit, že národní strategie v prevenci a testování populace se značně liší napříč Evropou a v některých zemích mohou být čísla podhodnocená. Česko se řadí mezi země s nižší prevalencí, konkrétně s 11 967 případy na 100 000 obyvatel.

DALY: Ztracené roky života způsobené předčasným úmrtím či disabilitou, v angličtině “Disability Adjusted Life Years”, jsou epidemiologickým ukazatelem, který kombinuje míru ztracených let v důsledku předčasných úmrtí a míru let ztracených v důsledku narušeného zdraví nebo invalidity. Tento ukazatel slouží k měření celkového zdravotního zatížení populace konkrétní nemocí, v našem případě sexuálními nemocemi. Na výše zobrazené mapě tedy vidímé dopady pohlavních nemocí na zdraví obyvatel dle země. Celkově největší dopady můžeme pozorovat na Ukrajině, v Rusku a Lotyšsku. Naopak nejmenší dopady jsou ve Finsku, Slovinsku a v Bosně a Hercegovině. Česko si vede velice dobře v porovnání s ostatními zeměmi v Evropě, protože se nachází na pátém místě s nejnižším zdravotnickým dopadem na populaci, což se dá vysvětlit celkovou nižší prevalencí pohlavních nemocí a zároveň efektivní péčí. Když porovnáme údaje ohledně prevalence a dopadů na zdraví, je patrná částečná korelace. Nicméně v některých zemích zaznamenáváme vyšší prevalenci navzdory méně rozsáhlým dopadům na zdraví, například v Německu.

Kontext:

V Evropě konstantně roste počet nově nakažených pohlavně přenosnými nemocemi, s výjimkou období během pandemie covid-19. Nicméně tento nárůst se dá částečně vysvětlit kontinuálním navyšováním provedených testů.
Vyšší nárůst prevalence se vyskytuje mimo jiné u HPV, chlamydií a kapavky, které patří mezi nejrozšířenější nemoci v Evropě.
Celkově jsou nejvíce zasaženi dospívající a mladí dospělí. Zároveň je nutné zmínit vyšší riziko nákazy u homosexuálních a bisexuálních mužů. Nicméně situace se liší dle nemocí a regionu. Prevence, zmírňování stigmatu a edukativní programy by se měly zaměřit na výše zmíněné skupiny, aby se k pohlavním nemocem přistupovalo s vědomostmi a podporou na rozdíl od strachu a dezinformací.

HIV v Česku v letech 1985–⁠⁠⁠⁠⁠2022

V roce 2022 bylo v Česku zjištěno 292 nových případu a celkem registrováno 4 366 HIV pozitivních případů, u 19 % z nich se rozvinulo onemocnění AIDS. 53,8 % nových případů HIV představovali muži mající sex s muži.

Interpretace:

Celkově byl kontinuální nárůst nových případů HIV od roku 1985 do roku 2016. Mezi lety 2017 a 2021 počet pozitivních pacientů kolísal a snižoval se oproti předešlému zmíněnému období. Nicméně nových případu HIV bylo v roce 2022 celkově 292, což bylo nejvíce od počátku měření. V roce 2022 byl také proveden rekordní počet vyšetření. Celkově počet vyšetření kontinuálně roste, což je důležité, protože to pomáhá odhalit nové případy včas. Pacienti se dostanou dříve k léčbě a zároveň se snižuje riziko nákazy dalších osob. Nejzastoupenější skupinou byli v roce 2022 mezi nově nakaženými mladí dospělí a osoby středního věku, častěji muži než ženy. Ve sledovaném období můžeme také pozorovat proměnlivost dominujícího způsobu přenosu, kdy do roku 2005 byla četnost heterosexuálního a homosexuálního přenosu podobná, posléze však vidíme dominující nárůst přenosu homosexuálního.

Kontext:

Epidemie HIV začala v osmdesátých letech minulého století a od té doby vstoupila do povědomí lidí po celém světě kvůli závažným dopadům na lidské zdraví. Kvalita léčby se za tu dobu značně posunula, délka života pacientů s HIV by se měla přibližovat průměru ve společnosti, nicméně dostupnost medikace se značně liší napříč světovými regiony a zároveň finančně zatěžuje zdravotnické systémy. Zatím se navíc jedná o nevyléčitelnou nemoc.
V současné době jsou v Česku testování i samotná léčba hrazeny pojišťovnou. Správné používání medikace pomáhá zastavit šíření viru v těle a tím se snižují dopady na zdraví a zároveň se snižuje pravděpodobnost dalšího šíření infekce. Pokud virus není léčen, může se dostat do pokročilého stadia známého jako AIDS.

Vybrané pohlavní nemoci v Česku v letech 2009–2023

Trendy prevalence gonokokové infekce (kapavky), syfilis a chlamydií v letech 2009–2023 doplněné o počty případů kapavky a syfilis v roce 2021 dle pohlaví, věku a způsobu přenosu.

Interpretace:

První graf ukazuje trend vývoje počtu nově nakažených syfilis, kapavkou (dostupná data pouze do roku 2019) nebo chlamydiovou infekcí. Data poukazují na stabilní počet nakažených syfilis ve sledovaném období, s mírným nárůstem mezi lety 2018 a 2019. V případě kapavky můžeme pozorovat dynamický nárůst případů v letech 2011 až 2013, následovaný stabilním počtem nakažených. V případě chlamydií pozorujeme v dlouhodobém horizontu spíše pokles nakažených, kdy jejich počet po výrazném vzestupu v roce 2019 prudce klesl v roce 2020. Od tohoto roku pak počet případů pozvolna narůstá.

V roce 2021 bylo mezi nakaženými syfilis nejvíce osob z řad mladých dospělých (20–40 let), přičemž převažovali muži. Nejčastějším typem přenosu byl přenos homosexuální, oproti heterosexuálnímu byl však rozdíl jen v 5 % případů. Kapavkou byli rovněž nejčastěji nakaženi mladí dospělí. U syfilisu naopak byly výrazněji zastoupeny i kategorie středního věku (40–50 let). Nejčastějším způsobem přenosu byl suverénně přenos heterosexuální.

Kontext:

Syfilis je pohlavně přenosná infekce způsobená bakterií Treponema pallidum, která se přenáší prostřednictvím sexuálního styku, včetně orálního, análního a vaginálního. Tato infekce prochází třemi stádii: primárním, sekundárním a terciárním, přičemž každé stadium má specifické symptomy a rizika. Bez léčby může syfilis vést k vážným zdravotním problémům, jako je poškození mozku, srdce a dalších orgánů. Léčba syfilidy zahrnuje antibiotika, často penicilin, a je důležité ji podstoupit co nejdříve.

Kapavka je bakteriální pohlavně přenosná infekce způsobená bakterií Neisseria gonorrhoeae, která postihuje genitálie, konečník, hrdlo a oči. Kapavka se šíří především prostřednictvím nechráněného sexuálního styku a může být léčena antibiotiky. Nedostatečně léčená kapavka může vést k vážným komplikacím, jako je neplodnost, infekce pánevních orgánů u žen nebo zánět varlat u mužů.

Chlamydiová infekce je jednou z nejběžnějších pohlavně přenosných infekcí způsobených bakterií Chlamydia trachomatis. Tato infekce může postihovat genitálie, močové cesty, stejně jako oči a hltan. Často probíhá bez příznaků, což může vést k tomu, že mnoho jedinců s chlamydií není diagnostikováno a neléčí se. U žen může nebezpečně vést k zánětům pánevních orgánů a neplodnosti, zatímco u mužů může způsobit zánět varlat. Léčba chlamydií obvykle zahrnuje antibiotika, nicméně je důležité, aby byla diagnóza stanovena a léčba zahájena co nejdříve.

Data o výskytu těchto pohlavních nemocí jsou sledována Státním zdravotním ústavem. Prevence všech zmíněných onemocnění zahrnuje používání kondomů při pohlavním styku a pravidelné testování na sexuálně přenosné infekce.