Open main menu

terminologický slovník

determinanty zdraví

o nás

podpořte nás

Trendy kouření v Evropské unii

Shrnutí základního přehledu trendu napříč zeměmi v unii, které zahrnuje porovnání počtu kuřáků, pravidelnost kouření, e-cigarety, vliv příjmové nerovnosti na kouření a dopady na veřejné zdraví

Podíl počtu kuřáků

Interpretace grafu

• Češi jsou v podílu kuřáků nad průměrem Evropské unie. Zatímco v jiných evropských zemích se prevalence kuřáctví spíše snižuje, v Česku jde trend opačným směrem.
• V Česku kouří asi 30 % obyvatel, což nás staví na 5. pozici v žebříčku 27 zemí Evropské unie.
• Ve srovnání se Švédskem, které má nejnižší podíl pravidelných kuřáků (7.4 %), je v Česku zastoupení kuřáků více než trojnásobné.

Kontext

• Kuřáctví není pouze problémem individuálního zdraví, je také problémem celospolečenským.
• Důsledky kouření představují významnou zátěž pro zdravotnický systém.
• Kuřáctví je zodpovědné za pětinu všech úmrtí v Česku (GBD, 2019).
• Aktuální data týkající se společenských nákladů souvisejících s kouřením v Česku nejsou veřejně dostupná. Můžeme porovnat pouze data z minulosti, kdy v roce 2007 byly společenské náklady související s kouřením odhadnuty na 33 mld korun a v roce 2016 na více než 56 mld. Celkový pravidelný a systematický monitoring dopadů kouření v Česku však chybí. SZÚ

Rozdíly v pravidelnosti kouření

Interpretace grafu

• Rozdíly v užívání tabáku mezi muži a ženami podle jednotlivých zemí (data: Eurostat, EHIS, 2019)
• V Česku i napříč Evropou je kouření častější u mužů než u žen. Čeští muži kuřáci jsou na 15. místě z 31 evropských států, ženy uzavírají první desítku.

Kontext

• Jedním z klíčových faktorů rozdílů v užívání tabáku mezi pohlavími je odlišné sociální vnímání kuřáctví.
• Z historického hlediska bylo kuřáctví obvykle spojováno s mužskou identitou. Cigareta u mužů často představovala symbol mužnosti, odvahy nebo návaznosti na tradice. Toto vnímání se v průběhu času měnilo, ale některé stopy tohoto dědictví mohou stále přetrvávat. Na druhou stranu ženy měly v minulosti menší prostor pro kouření na veřejnosti, a tak byly vnímány jako méně pravděpodobné kuřačky.

Denní užívání elektronických cigaret

Interpretace grafu

• V Česku kouří e-cigarety denně 1,9 % obyvatel, což nás řadí na 5. místo ve srovnání s ostatními státy Evropské unie. Žebříčku pak v rámci Unie vévodí Polsko.
• Ve skupině osob mezi 15 až 24 lety věku kouří elektronické cigarety 1,4 % z nich, což odpovídá také průměru Evropské unie. V jejím rámci této kategorii vévodí Island, kde elektronické cigarety užívá 9 % osob ve věku 15–24 let .
• Ve skupině osob mezi 25 až 34 lety věku kouří elektronické cigarety 3,1 % z nich, což je nad průměrem Evropské unie. Stejně jako u mladší kategorie v rámci Unie v této kategorii vede Island, kde elektronické cigarety užívá 7,2 % osob ve věku 25–34 let.

Kontext

• E-cigarety se stávají stále populárnější alternativou k tradičním cigaretám, a to zejména díky slibovaným nižším zdravotním rizikům. Používání e-cigaret však má svou temnější stránku v podobě vysokého obsahu nikotinu a s tím spjaté fyzické i psychické závislosti.
• Závislost na e-cigaretách vede k jejich nadměrnému používání, a tedy i k navyšování dávek nikotinu, což může zvýšit riziko negativních zdravotních účinků.
• Oblibě e-cigaret výrazně napomáhá široké spektrum nabízených příchutí. Zatímco výrazná, nepříjemně hořká chuť samotného nikotinu není pro spotřebitele atraktivní, přídavek sladkých příchutí s ovocnými aromaty atraktivitu e-cigaret významně zvyšuje BMJ. Výzkumy totiž ukazují, že užívání e-cigaret se sladkou příchutí vyvolává výraznější odezvu odměny a potěšení v mozku ve srovnání s e-cigaretami bez příchutě Sciencedirect. Sladké ovocné příchutě jsou tak zásadním tahem výrobců, jak podporovat oblíbenost e-cigaret a budovat závislost jejich spotřebitelů.

Kouření v Česku dle úrovně vzdělání a věkových kategorií

Interpretace grafu

• Graf ukazuje výrazné rozdíly v kuřáctví mezi jednotlivými kategoriemi vzdělání a věkovými skupinami.
• V porovnání s jedinci s vysokoškolským vzděláním je ve skupinách se základním a středoškolským vzděláním větší zastoupení kuřáků.
• Zajímavým jevem je skutečnost, že procento denních kuřáků se mění s věkem. V mladších věkových skupinách (15–19 let) je podíl kuřáků nižší než ve skupinách starších (např. 25–34, 35–44 nebo 45–54 let). Tento trend platí pro všechny tři vzdělanostní úrovně.

Kontext

• Z uvedených dat lze vyvodit, že vzdělání a věk hrají klíčovou roli v určování pravděpodobnosti, že jedinec bude denním kuřákem. Vyšší vzdělání a mladší věk jsou spojeny s nižší pravděpodobností kuřáctví, zatímco nižší vzdělání a vyšší věk jsou naopak asociovány s vyšším procentem denních kuřáků.
• Úroveň vzdělání je jedním z indikátorů socioekonomického statusu jedince.
• Podle výzkumů jsou závislostí na tabáku zasaženi ve vyšší míře lidé pocházející ze sociálně a ekonomicky znevýhodněných poměrů BMC. Ohroženi jsou zejména mladí lidé, kteří si doposud nevybudovali stabilní návyk, ale denně se s kouřením setkávají ve svém bezprostředním okolí.
• Skrz sociální interakce a podmiňování se existující nerovnosti v kuřáctví a celkovém zdraví s narůstající ekonomickou nerovností prohlubují.
• Rozhodnutí kouřit může být často nevhodnou adaptací na stres spojený s ekonomickou a sociální tísní, které jedinec čelí.
• Intervence proti užívání tabáku založené na regulaci cen nezohledňují primární faktory vedoucí ke kuřáctví a závislosti a zvyšují tak riziko náhrady kouření alternativním dostupnějším chováním, které může být rovněž návykové.

Vliv příjmové nerovnosti na kouření

Interpretace grafu

• V zemích s vyššími příjmovými nerovnostmi můžeme pozorovat větší zastoupení kuřáků, a to v celém ekonomickém spektru obyvatelstva.

• Ekonomické nerovnosti v populaci tak přímo či nepřímo souvisejí se zátěží kuřáctvím, a tedy se zdravím obyvatel.

• Regresní křivky jsou odhadnuty metodou maximální věrohodnosti a poukazují na dlouhodobý socioekonomický trend, nevyjadřují skutečnou nebo domnělou kauzální závislost zobrazených proměnných.

Kontext

Propojení vysoké ekonomické nerovnosti a kuřáctví může být vysvětleno hned několika způsoby:

• Ekonomické nerovnosti mohou vytvářet nepříznivé podmínky pro zlepšení zdraví a snižování škodlivých návyků, jako je kuřáctví.
• Jedinci s nižšími příjmy mají v zemích s velkou mírou ekonomických nerovností často horší přístup ke kvalitní zdravotní péči a vzdělání, což vede k nižšímu povědomí o rizicích spojených s kuřáctvím a menší motivaci s tímto zlozvykem skončit.
• Řešení problému kuřáctví vyžaduje celospolečenský přístup, který zahrnuje snižování ekonomických nerovností, rozvoj zdravotní gramotnosti a podpory pro odvykání kouření ve všech společenských vrstvách.

Porovnání ceny krabičky cigaret v odpracovaných minutách

Interpretace grafu

• Za krabičku cigaret zaplatí zákazníci v různých zemích odlišnou sumu. Jaká je ale skutečná cena kouření, vezmeme-li v úvahu příjmy obyvatel?
• Minuty v popisku jsou zaokrouhleny, oproti tomu délka grafu reflektuje skutečná data a čas.
• Graf zobrazuje, kolik hodin musí průměrný obyvatel daných zemí Evropy odpracovat, aby si vydělal na krabičku cigaret. Jak ukazují data, pro Čechy je kuřáctví třetí nejdražší v Evropě, hned po Maďarsku a Řecku.
• Přestože je u nás kuřáctví jedno z nejdražších v Evropě, máme větší podíl kuřáků, než je evropský průměr.