Open main menu

terminologický slovník

determinanty zdraví

o nás

podpořte nás

Vliv sociálních a ekonomických podmínek na zdraví

Spojitost mezi sociálním postavením jedince a jeho psychickým a fyzickým zdravím je dlouhodobým a významným výzkumným prvkem. Studie a pozorování naznačují, že existují významné nerovnosti ve zdravotním stavu, které ukazují na rozdíly mezi jednotlivci patřícími k nejvyšším a nejnižším socioekonomickým vrstvám. Tato zdravotní propast odráží nejen biologické, ale i socioekonomické faktory, což zdůrazňuje nutnost systematických opatření zaměřených na redukci sociálních disparit.

Vliv vzdělání na zdraví v různých životních etapách

Vzdělání se do zdraví jednotlivce promítá v každé životní etapě jiným způsobem.

Interpretace:

Narození a dětství:

• Vzdělání rodičů nebo pečovatelů hraje zásadní roli v tom, jak vypadá socioekonomické prostředí dítěte.
• Dítě si v tomto období osvojuje hodnoty a vzorce chování, které mu předávají rodiče nebo pečovatelé. Dospívání:
  
• V období puberty jedinec začíná přijímat první důležitá rozhodnutí, která ovlivní jeho život do budoucna.
• Díky získaným znalostem jedinec rozvíjí své dovednosti, které může uplatnit na trhu práce.
• V následujících letech vzdělání slouží jako doklad toho, že si jedinec osvojil znalosti v určité oblasti, což mu v konečném důsledku otevírá na pracovním trhu prostor, aby se zařadil do určité příjmové kategorie.
• Reálné znalosti mohou samy o sobě významně ovlivňovat životní rozhodnutí a z nich pramenící důsledky.
• Vzdělání v období dospívání také ovlivňuje preference při trávení volného času, které se mohou postupem doby proměnit v návyky.

Dospělost:

• Ve chvíli, kdy jedinec dosáhne dospělosti, je jeho chování již formováno získaným vzděláním, které přeneseně ovlivňuje i jeho zdravotní stav.
• Důkazy týkající se role vzdělání a chování naznačují, že čím jsou dospělí vzdělanější, tím mají větší pocit kontroly nad svým životem než jejich méně vzdělaní vrstevníci. Znamená to i lepší příležitosti z pohledu péče o vlastní zdraví.
• V období rané dospělosti se mladí dospělí obvykle rozhodují, zda budou, nebo nebudou pokračovat v terciárním vzdělávání, což může dále přímo nebo nepřímo korigovat případné nezdravé chování.
• Vzdělání následně do značné míry ovlivňuje výběr povolání, přičemž nižší vzdělání může vést jedince k tomu, aby přijal rizikovější zaměstnání, nebo zaměstnání, ve kterém je lidský organismus vystaven škodlivým chemickým látkám, nebo kdy jedinec pracuje v prostředí představujícím pro tělo fyzickou a psychickou zátěž.
• Mnozí lidé se v dospělosti také stávají rodiči a otevírá se jim příležitost, aby své hodnoty a návyky předávali další generaci. Důkazy také naznačují, že vzdělanější dospělí jsou méně často kuřáky, spíše se věnují fyzickým aktivitám a navštěvují preventivní prohlídky, Ross, Wu.

Důchodový věk:

• Zdravotní stav občanů ve věku 65 let a vyšším je významně determinován nebo ovlivňován jejich chováním, povědomím o zdravotní péči a životním stylem. Všechny zmíněné faktory souvisejí se vzděláním.
• Tyto skutečnosti není možné v dané životní fázi považovat za „nezvratné“, ale je pravda, že do značné míry ovlivňují vyhlídky do budoucna. Učinit životní změnu ve vyšším věku může vyžadovat více úsilí, protože dopady životního stylu na zdraví se kumulují, a stejně tak návyky, které jsou již hluboce zažité.
• U starších dospělých byly pozorovány rozdíly v úmrtnosti v závislosti na jejich vzdělání. Zejména dospělí s vyšším vzděláním si i v pozdějších letech udržují vitalitu spíše než dospělí s nižším dosaženým stupněm vzdělání. Obdobně byla u dospělých osob s nižším vzděláním pozorována i vyšší mortalita než u těch s vyšším vzděláním, SAGE Journals.

Kontext:

Lepší zaměstnání: Kromě vyšší dostupnosti zboží a služeb se s lepšími pracovními místy v některých zemích pojí i zdravotní pojištění, placená dovolená a důchodové zabezpečení. Díky lepšímu zaměstnání se také lidé dostávají do společenství, které disponuje finančními prostředky, jež jeho členům jakožto spotřebitelům umožňují sledovat vzorce zdravějšího chování. Důkazy dokládají, že u vzdělanějších dospělých je vyšší pravděpodobnost, že budou mít zaměstnání, které je bude uspokojovat a které bude přinášet vyšší příjmy.

Zdravější sociální prostředí:

Vyšší vzdělání je spojeno s vyšší kupní silou a s přístupem k sítím, které mohou sloužit jako prostředek pro získávání informací. Členy těchto sítí mohou být navíc jednotlivci demonstrující přijatelné chování z hlediska péče o vlastní zdraví. Studie také naznačují, že sociální prostředí ovlivňuje psychické a fyziologické prostředí a celkovou pohodu jednotlivce, Lin, Ensel.

Stávající výzkum dále poukazuje na socioekonomické nerovnosti v duševním zdraví. Jedinci s nižším socioekonomickým statusem mohou být například vystaveni vyšší míře celkového stresu, což jejich duševní zdraví negativně ovlivňuje, Turner, Wheaton, Lloyd.

Zdravější životní prostředí: Domácnosti, jejichž členové dosáhli jen nižšího vzdělání, častěji žijí v prostředí, ve kterém nepůsobí vždy podmínky podporující zdravý životní styl. Jedná se obecně o obtížněji dostupné lokality s omezenějším přístupem ke službám. V některých částech světa se jedná o domácnosti v zemědělských oblastech s nedostatečným přístupem ke zdravotní péči. Dalším faktorem, který může působit na domácnosti s různou úrovní dosaženého vzdělání, je znečištění životního prostředí. V některých zemích se lokality, v nichž žijí rodiny s nižší dosaženou mírou vzdělání, potýkají s vyšší environmentální zátěží a lidé jsou v nich vystaveni působení nebezpečných látek z odpadů, znečištěné vody, znečištěného vzduchu, průmyslových chemikálií a pesticidů, Brulle, Pellow.

Kromě jiného se s nižšími příjmy a nižším dosaženým vzděláním pojí i vyšší míra trestné činnosti. V lokalitách, kde žijí lidé s nižším dosaženým vzděláním, je vyšší riziko násilného chování. Vyšší míra trestné činnosti a pocit ohrožení vlastního bezpečí u obyvatel zvyšuje míru prožívaného stresu.

Shrnutí

Na zdraví jedince působí v průběhu jeho života volitelné i nepřímé faktory, jejichž účinek na zdraví může jedinec moderovat díky svému vzdělání. Životní události v prvních letech života do značné míry ovlivňuje socioekonomický status rodičů nebo pečovatelů. V dospívání získává jedinec vyšší kontrolu nad svým životem a jeho zdravotní stav začíná být ovlivňován hlavně jeho chováním. Vzdělání může poskytovat technické a praktické dovednosti umožňující formovat chování jedince tak, aby následoval zásady zdravého životního stylu. Aby mělo vzdělávání pozitivní výsledky na zdraví celé společnosti, musí být snadno dostupné a srozumitelné, aby jedinci napříč různými společenskými skupinami vnímali odpovědnost za vlastní zdraví.

Socioekonomické nerovnosti v naději dožití ve světě v roce 2018

Graf ukazuje závislost naděje dožití na HDP přepočteným na osobu.

Interpretace:

Křivka v grafu ukazuje souvislost mezi HDP a nadějí na dožití, což naznačuje, že vyšší ekonomická prosperita s sebou nese delší očekávanou délku života obyvatelstva. Tento trend podporuje hypotézu, že zlepšení životní úrovně spojené s ekonomickým růstem může vést k lepšímu zdravotnímu stavu populace. U velmi chudých států tedy můžeme pozorovat výrazně nižší naději na dožití. V nízkopříjmových státech je obecně nedostatek infrastruktury pro transport energií, limitovaný přístup ke zdrojům čisté vody a špatná dostupnost zdravotní péče. Ekonomické zdroje jsou proto kritické pro zajištění základních životních potřeb a zajištění osobního bezpečí. U vyspělých států naopak pozorujeme výrazně vyšší hodnoty naděje na dožití. Obyvatelé vyspělých států obvykle netrpí nedostatky základních životních potřeb a jejich zdravotní potíže mají jiný charakter, mohou například souviset ve větší míře se stresem, vysokou úrovní urbanizace a životním stylem. Nelineární křivka zároveň ukazuje, že v nižších hladinách HDP jsou s rostoucím HDP výrazné rozdíly v naději na dožití obyvatel. U vyšších hladin HDP pak vidíme, že další nárůst HDP už nemá tak markantní dopad na naději dožití jako u chudých států.

Kontext:

Vliv sociálně ekonomických podmínek na zdraví se realizuje skrz velké množství faktorů, které se mohou výrazně lišit v závislosti na historickém a kulturním kontextu dané oblasti. Díky technologickému pokroku se průměrná délka života během posledních desetiletí kontinuálně zvyšovala. To lze považovat za určitý úspěch, avšak při podrobnějším pohledu zjistíme, že zatímco celková očekávaná doba dožití je na vzestupu, nerovnosti pro jedince v rozdílných socioekonomických skupinách narůstají.
Příčiny pozorovaných nerovností jsou značně komplexní. Významným faktorem je individuální příjem, který má přímý vliv na možnosti jedince zdravě se stravovat, věnovat se volnočasovým aktivitám a obecně volit zdravější životní styl. Zároveň mohou být ekonomicky zajištěné osoby vystaveny výrazně nižší míře existenčního stresu či znečištění životního prostředí. Nerovnosti ve zdraví se tak utváří kombinací biologických a sociálních mechanismů.

Trendy ekonomických nerovností ve zdraví v Česku v letech 2013–2022

Podíl osob subjektivně reportujících velmi dobrý zdravotní stav dle příjmových kvintilů

Interpretace:

Celkový trend ukazuje, že podíl osob hodnotících své zdraví jako velmi dobré mezi lety 2013 a 2022 postupně roste. To může být pozitivní indikátor celkového vnímaného zdravotního stavu populace.
V každém sledovaném roce existují zřetelné rozdíly mezi jednotlivými kvintily. Pátý kvintil (nejvyšší příjmová skupina) má obvykle nejvyšší podíl osob hodnotících své zdraví jako velmi dobré. Naopak první kvintil (nejnižší příjmová skupina) má nižší procento osob s pozitivním hodnocením svého zdravotního stavu. Nízkopříjmové kvintily rovněž významně pocítily zhoršení zdraví během pandemie covid 19 a pociťují vliv současné krize životních nákladů, zatímco situace ve vyšších příjmových kvintilech je stabilnější.

Kontext:

Ekonomické nerovnosti vytvářejí u jedinců z ekonomicky nepříznivých podmínek znevýhodnění v individuální kontrole nad vlastním zdraví. Lidé s vyššími příjmy tak mají příznivější podmínky pro budování a udržování vlastního zdraví. Příkladem může být život oblastech s nižší úrovní znečištění ovzduší, které mají typicky vyšší cenovou hladinu nemovitostí, Science Direct. Stejně tak je pro osoby s vyššími příjmy snažší dostupnost zdravých potravin, jejichž cena a její růst může být v porovnání s nezdravými potravinami vyšší. Naopak lidé žijící v méně ekonomicky příznivých podmínkách mohou mít omezenou dostupnost vhodných potravin i společenských pohybových aktivit apod. Zároveň mohou být také vystaveni vyšší míře stresu, který negativně ovlivňuje jejich zdraví.

Subjektivně hodnocené zdraví

Definice zdraví se může jevit jako zřejmá v kontextu konkrétní nemoci, ale měřit zdraví jedince jako celek může být značně problematické. V praxi je nicméně třeba se vyrovnat s faktem, že o konkrétní osobě nemáme všechny informace týkající se jejího zdravotního stavu. Proto se v empirických studiích porovnávajích rozdíly ve zdraví mezi různými populacemi často využívá pojem Self-reported health, tedy subjektivně hodnocené zdraví, který obchází informační asymetrii mezi výzkumníkem a dotazovaným subjektem a zároveň řeší rozdílnost individuálních preferencí s ohledem na různé oblasti zdraví. Dotazovaný v podstatě hodnotí svůj zdravotní stav pomocí jednoduchých verbálních kategorií. Ačkoliv se může tento způsob hodnocení zdravotního stavu zdát příliš subjektivní, Self-reported health se naopak ukazuje jako robustní indikátor objektivního zdravotního stavu, Nature.

Nerovnosti v naději dožití v Česku

Graf ukazuje pravděpodobnostní rozdělení naděje dožití napříč obcemi dle pohlaví.

Interpretace: Můžeme pozorovat výrazné rozpětí doby dožití a zvláště levý chvost, který ukazuje, že v určitých částech republiky je doba dožití stále nižší v porovnání se střední hodnotou. Zároveň můžeme pozorovat významný rozdíl mezi pohlavími, kdy ženy dosahují významně vyšší naděje dožití.

Kontext:

Nerovnosti ve zdraví mezi různými obcemi jsou významným aspektem ve společenské struktuře. V mnoha zemích, včetně Česka, můžeme pozorovat, že zdravotní stav obyvatelstva není rovnoměrně distribuován a existují významné rozdíly mezi různými obcemi. Tato nerovnost může být způsobena řadou faktorů včetně ekonomických podmínek, přístupu k vzdělání, zaměstnanosti, životního prostředí a kvality zdravotní péče.

Obce s nižšími socioekonomickými podmínkami často čelí vyššímu riziku chronických onemocnění, nedostatečnému přístupu k základní zdravotní péči a horším životním podmínkám. Naopak bohatší obce mají často lepší přístup ke vzdělání, k zaměstnanosti a ke zdravotní péči, což může přispět k vyšší kvalitě života a naději na delší život, MENDELU.

Co se týče rozdílů mezi pohlavími, ženy mají tendenci mít naději na delší život než muži. Tento rozdíl může být vysvětlen různými biologickými, sociálními a behaviorálními faktory. Biologicky je známo, že ženy mají obvykle odlišnou biologii v oblasti imunitního systému a hormonálního systému, což může ovlivňovat jejich odolnost vůči některým chorobám a celkové zdraví. Na straně druhé může společenský a kulturní tlak na muže, aby vykonávali riskantnější povolání nebo sporty, přispívat ke zvýšenému riziku úrazů a předčasné smrti. V některých případech může také hrát roli přístup ke zdravotní péči a prevence. Může se stát, že muži vyhledávají zdravotní péči méně pravidelně než ženy, což může ovlivnit průběh a diagnostiku některých onemocnění.