Open main menu

terminologický slovník

determinanty zdraví

o nás

podpořte nás

Péče a podpora pro drogově závislé v Česku

Pro zmírnění dopadů drogové závislosti je potřebná odborná pomoc. V tomto článku se zaměříme právě na dostupnou péči o drogově závislé a jejich rodiny, abychom lépe pochopili v situaci v Česku a dokázali se v ní orientovat.

Dostupná péče pro osoby bojující se závislostí v Česku

Grafika ukazuje strukturu služeb poskytujících péči pro osoby bojující se závislostmi.

Interpretace:

V rámci Česka se infrastruktura pro pomoc drogově závislým dělí do několika skupin dle situace, ve které se uživatel drog nachází. První skupina s nízkoprahovými centry a terénními programy je primárně určena pro aktivní uživatele drog. Druhá skupina, do které patří jednotka intenzivní péče a lůžková zdravotní péče, je vyhrazena pro akutní případy, kdy se pacient dostane do bezprostředního ohrožení života a zdraví, např. při předávkování. Třetí skupina se stacionárními a ambulantními programy a detoxikačními jednotkami se stará o uživatele, kteří se snaží vyléčit ze závislosti. Čtvrtá skupina, která zahrnuje doléčovací programy, pomáhá se začleněním do společnosti a udržením abstinence.

Kontext: Adiktologie je interdisciplinární obor, který využívá znalosti z oblasti lékařství, psychologie a pedagogiky. V rámci psychologické pomoci jsou k dispozici individuální sezení s psychologem a skupinové terapie.

V případě akutního ohrožení života je poskytnuta lékařská péče na urgentním příjmu včetně lůžkové zdravotní péče. Tito pacienti vyžadují specifickou péčí a zaškolený personál.

Pokud se sám pacient se silnější závislostí rozhodne vyhledat pomoc, pak jsou k dispozici v první řadě detoxikační jednotky, kde je cílem redukovat abstinenční příznaky a další zdravotní komplikace. Následovně je v rámci ambulantních a stacionárních programů pacientům nabízena farmakologická a psychoterapeutická léčba pro doléčení, a to po dobu několika měsíců. V porovnání s rokem 1992 je aktuálně přibližně o 37 % ambulancí méně.

V průběhu léčby se zdravotnický personál zaměřuje mimo jiné i na důvody užívání drog. Pokud má drogově závislý psychické problémy, například deprese či úzkosti, které vedly k zavislosti, lékaři se je snaží aktivně léčit. Pokud se jedná o jiné zdravotní komplikace, jako chronická bolest či alergie, tak se zvolí cílená léčba. Zároveň jsou pacienti často vystaveni infekčním nemocem, z toho důvodu se nabízí bezplatné testování na různé přenosné choroby a následná léčba. K dispozici je i substituční léčba, kde je cílem nahradit drogu za jinou, méně škodlivou látku, například Subutex nebo Metadon.

K doléčení pacientů slouží terapeutické komunity, chráněné práce či bydlení. Tyto služby pomáhají nově abstinujícím začlenit se do společnosti a pomoct vyřešit různé komplikované situace (rodinné, sociální, ...), které by by zvyšovaly pravděpodobnost recidivy.

Centra pomoci jsou buď státní, privátní anebo zřizovaná neziskovými organizacemi. Úspěšná léčba závislosti je spojená s odbornou péčí, dostupností moderních metod léčby, ale také podporou rodiny. Zařízení jsou na území Česka nerovnoměrně rozdělena. Nejvíce jich najdeme ve velkých městech, hlavně v Praze. Tato situace platí zejména pro pacienty s AIDS a drogově závislé děti, kde je dostupná péče limitovaná. Přibližně 60 % financování pochází ze státního rozpočtu, 30 % z krajského a 10 % z obecního. Programy pro drogově závislé jsou dlouhodobě podfinancované, což má vliv na zdravotní výsledky. RVKPP doporučuje vládě ČR zabývat se tristním stavem v oblasti financování drogové problematiky.

Počet osob využívajících služby nízkoprahových center v Česku v letech 2012 - 2021

Graf ukazuje trend využívání služeb nízkoprahových center doplněný o bližší charakteristiky uživatelů, jako je typ užívané látky a míra rizikovosti užívání.

Interpretace:

Na uvedeném grafu jsou prezentována data o počtu drogově závislých využívajících služeb nízkoprahových programů v období od roku 2012 do roku 2021, a to včetně preferované drogy a informace o tom, zda užívají látky rizikově. V roce 2021 využilo téměř 39 tisíc drogově závislých služeb nízkoprahových center, z nichž 27,2 tisíc užívalo pervitin. Druhou nejčetněji zastoupenou skupinou byli uživatelé opioidů – s 10,1 tisíci uživateli. Na třetím místě, s jeden a půl tisíci uživateli, byli uživatelé marihuany. Průměrný věk závislých byl 34,9 let, a více než 86 % užívalo drogy injekčně.

Kontext:

Pro osoby užívající návykové látky jsou určena kontaktní/nízkoprahová centra, kde je cílem redukovat negativní dopady drog a distribucí sterilních injekčních stříkaček a dalšího materiálu preventivně bojovat proti šíření nemocí, např. viru HIV a hepatitidy C. Tato centra také sbírají použité injekční stříkačky, což chrání širokou veřejnost před náhodným poraněním ve veřejném prostranství. Pracovníci těchto center nabízejí i stravu, základní hygienu a poradenství drogově závislým a jejich rodinným příslušníkům.

Pracovníci neziskových center zároveň informují drogově závislé o dalších možnostech léčby, což jim pomáhá orientovat se v možnostech léčby, a tím zvýšit pravděpodobnost, že nastoupí na další léčbu. Odhaduje se, že v Česku v roce 2021 užívalo 45 tisíc narkomanů drogy rizikově. Přibližně 38,9 tisíc z nich docházelo do zmíněných center, což ukazuje na dobré povědomí o dostupné pomoci. Zároveň se přes nízkoprahová centra distribuovalo v roce 2021 přes 9,4 milionů sterilních stříkaček a jehel, což nás řadí mezi země s vysokým pokrytím a dostáváme se nad cíl WHO. V rámci EU, se v tomto ohledu daří nejlépe Lucembursku a Norsku.

Poptávka po léčbě závislosti na návykových látkách v Česku v roce 2020

Z pohledu socioekonomických faktorů: dosaženého vzdělání, věku a zaměstnanosti.

Interpretace:

Statistiky představené v infografice jsou popisné a neodpovídají žádné formě kauzality mezi užíváním návykových látek a sledovanými proměnnými. Tyto statistiky také neuvádějí celkové množství případů na daném území. Data ukazují, že mezi osobami podstupující léčbu drogové závislosti, je nejvyšší zastoupení osob středního věku, současně jedinců se základním nebo středním vzděláním a nezaměstnaných. Zároveň je ale nutné zmínit, že u většiny osob jejich vzdělání ani povaha zaměstnání nejsou známy. Tato zjištění naznačují možnou existenci vztahových vzorců mezi sociální situací a užíváním návykových látek.

Kontext:

Vliv socioekonomických faktorů na užívání drog je složitý a multidimenzionální fenomén, který odráží rozmanitost společenských podmínek a ekonomických situací. Nižší socioekonomický status často souvisí s vyšším rizikem užívání drog. Lidé s nižším příjmem, omezeným přístupem ke vzdělání a omezenými možnostmi zaměstnání mohou čelit většímu stresu, což může zvyšovat jejich náchylnost k užívání drog jako způsobu úniku nebo zvládání psychických tlaků.

Nerovnosti ve společnosti, nedostatek příležitostí a sociální izolace mohou přispívat k vytváření prostředí, kde je užívání drog častější. Důkazy naznačují vyšší riziko výskytu poruch souvisejících s užíváním návykových látek v rodinách s nízkým socioekonomickým postavením a případně i v rodinách s jedním rodičem. V některých ekonomicky znevýhodněných oblastech může být navíc dostupnost drog větší, což může dále přispívat k rozšíření užívání.

Nedostatek ekonomických prostředků může také ovlivňovat přístup k prevenci, léčbě a podpoře pro osoby s drogovou závislostí, což dále ztěžuje zvládání této problematiky. Důležitým aspektem je také vzdělání, které může ovlivňovat povědomí o rizicích spojených s užíváním drog a poskytovat nástroje k prevenci. Vzdělanější jedinci mohou být lépe informováni o důsledcích užívání drog a mít větší schopnost přijímat informovaná rozhodnutí týkající se jejich zdraví.

Podněty pro zahájení léčby závislosti v Česku 2020

Léčba drogové závislosti dle podnětů pro její zahájení. Doplněno o porovnání s průměrem Evropské unie, Norska a Turecka.

Interpretace:

Graf ukazuje zastoupení případů léčby drogové závislosti dle podnětů pro její zahájení. Data ukazují, že jednoznačně nejčastěji se k léčbě závislostí dostávají osoby z vlastního rozhodnutí nebo na doporučení rodiny a blízkých. Poměrně významně se také v Česku uplatňuje vliv sociálních a zdravotnických služeb. Téměř zanedbatelný efekt pak mají vzdělávací služby.

Kontext:

Proces hledání léčby drogové závislosti je často komplexní a zahrnuje kombinaci vnitřní motivace, podpory ze strany rodiny a přátel, profesionálního vedení a vnějších tlaků. Je důležité, aby léčba byla dostupná, cenově přijatelná a respektovala individuální potřeby každého klienta. Lidé se často dostávají k léčbě drogové závislosti na základě různých podnětů a motivací. Prvním důležitým faktorem je osobní uvědomění a touha jednotlivce po změně. Osoby postižené drogovou závislostí mohou začít hledat pomoc, když začnou pociťovat negativní dopady závislosti na svém životě a zároveň vyvstane vnitřní přání změnit svou situaci.

Rodinná podpora hraje také klíčovou roli. Na jednu stranu mohou poměry v rodině riziko drogové závislosti zvýšit. Provedené odborné studie ukazují, že rodina působí jako jeden z faktorů ovlivňujících riziko užívání návykových látek, a to prostřednictvím genetických a (většinou) environmentálních mechanismů, WDR UNODC. Na druhou stranu může ale podnět k léčbě přijít právě od rodinných členů, kteří jsou znepokojeni dopady závislosti na své blízké a snaží se je podpořit v hledání cesty k uzdravení. Intervence ze strany rodiny nebo přátel může poskytnout jednotlivci podnět k přehodnocení své situace a k návštěvě odborníků v oblasti léčby závislostí.

Dalším důležitým faktorem je role zdravotních odborníků a terapeutů. Pracovníci v oblasti léčby závislostí mohou aktivně podporovat jednotlivce k hledání pomoci, nabízet informace o dostupných terapeutických možnostech a vytvářet prostředí důvěry a bezpečí, které umožní klientům sdílet své problémy.

Zároveň může vnější tlak z práce nebo právních důsledků hrát roli v rozhodnutí jednotlivce vyhledat odbornou pomoc. Také soudní příkazy nebo zaměstnavatelské politiky mohou nasměrovat lidi k léčbě, což může být klíčovým faktorem pro ty, kteří sami nemají dostatek síly nebo motivace k vyhledání pomoci.

Léčba závislostí na návykových látkách je obtížná, neboť samotná závislost se často neléčí jako chronické onemocnění, ale spíše jako odchylné chování, WILEY LIBRARY. Pokud jde o účinnost léčby závislostí, důkazy ukazují, že délka léčby může vést k rozdílným výsledkům v abstinenci a opětovném užívání návykových látek. Pacienti, kteří prošli dlouhodobou léčbou, měli o 29,3 % vyšší šanci, že budou abstinovat nebo omezí užívání více než uživatelé, kteří absolvovali kratší léčbu, SCIENCEDIRECT.