Open main menu

terminologický slovník

determinanty zdraví

o nás

podpořte nás

Konzumace alkoholu v Česku

Konzumace alkoholu v Česku představuje dlouhodobý zdravotní problém. Toto rizikové chování má neustále narůstající dopad na veřejné zdraví a stává se jedním z předních faktorů ohrožujících naše fyzické a mentální zdraví. V tomto kontextu se stále více klade důraz na monitorování a zvyšování povědomí o negativních dopadech konzumace alkoholu a hledání způsobů, jak tento problém řešit.

Porovnání konzumace alkoholu a jeho vlivu na ztracené roky života v Česku a Evropské unii mezi lety 1990–2021

Přehled dlouhodobého trendu ve spotřebě alkoholu a jeho vlivu na ztracené roky života (YLLs), doplněno o frekvenci konzumace.

Interpretace:

Spotřeba čistého alkoholu na osobu je v Česku dlouhodobě nad průměrem Evropské unie. V roce 2016 bylo v Česku zkonzumováno 13 l čistého alkoholu na osobu, ačkoliv průměr Evropské unie činil 10 l. Zatímco se průměrná konzumace alkoholu na úrovni Evropské unie v průběhu posledních tří desetiletí snižovala, v Česku můžeme naopak pozorovat dlouhodobě stabilní trend vysoké konzumace. Ve druhé části vizualizace můžeme vidět dopady konzumace alkoholu na lidské zdraví reportované jako počet ztracených let života v důsledku konzumace alkoholu. Data ukazují, že ačkoliv se tyto dopady v průběhu času snižovaly na úrovni Evropské unie i Česka, stále jsou dopady na zdraví výraznější v Česku. Za dlouhodobě klesající trend můžeme vděčit především pokroku v medicíně, významnější dopady na zdraví v Česku pak vycházejí zejména právě z dlouhodobě vysoké konzumace alkoholu.

Poznámka:
Poslední období pozorování se liší, protože data byla aktualizována podle nejnovějšího vydání dat, které se liší mezi dvěma datovými sadami použitými ke generování grafů. Horní graf zachycuje období mezi 1990 a 2019 a spodní graf období mezi 1990 a 2021.

Kontext:

Většina lidí v Česku pije alkohol v nadprůměrném množství. To souvisí s jeho relativně nízkou cenou a skutečností, že je u nás alkohol vnímaný jako součást naší kultury, zejména pivo a víno. Dlouhodobé pití alkoholu má mnoho negativních důsledků, jako je zvýšené riziko onemocnění jater a nádorů trávicího traktu. Navíc alkohol často přispívá k nehodám, násilí a agresi, což znamená významné náklady pro společnost. Lidé závislí na alkoholu mají problémy ve vztazích a v roce 2017 bylo nadměrné pití hlavní příčinou 1,9 % rozvodů. Kromě toho alkohol zvyšuje zátěž na zdravotní systém a způsobuje ztráty lidských zdrojů, které by mohly být využity lépe. Dobrá zpráva je, že mladí lidé v Česku pijí méně alkoholu než dříve, což snižuje riziko kognitivních problémů. Nicméně ve srovnání se zeměmi s podobným životním standardem stále pijeme hodně. Podobně jako v případě kouření i alkohol konzumují ve větším množství muži (okolo 2,3 mil. úmrtí globálně) než ženy (0,7 mil. úmrtí globálně), NCBI. Podobný trend se vyskytuje v celém postsovětském bloku, což ukazuje, že naše zvyky jsou spojeny s historickými a kulturními faktory, NCBI.

Vliv užívání alkoholu na jednotlivé příčiny ztracených let života ve zdraví v důsledku předčasného úmrtí nebo zdravotního postižení (DALY) a jeho vývoj mezi lety 1990–2021

Interpretace:

Nadměrná konzumace alkoholu má široké spektrum zdravotních a společenských dopadů. Je významným faktorem vedoucím ke zkracující se době života ve zdraví, a tedy k vyššímu riziku předčasného úmrtí či delší době života se zdravotním postižením. Představená vizualizace ukazuje, skrze které konkrétní příčiny ztracených let prožitých ve zdraví se efekt alkoholu uplatňuje. Dle dostupných dat můžeme přičíst alkoholu 76 % závislostí, 31 % onemocnění trávicího traktu a 19 % sebepoškozování a násilí na druhých jakožto příčin ztracených let života v důsledku postižení či onemocnění. Tyto trendy jsou rovněž dlouhodobě stabilní.

Kontext:

Přestože neexistuje naprostý konsenzus ohledně rizikového množství alkoholu, u dospělého člověka toto množství představuje zhruba více než 40 g alkoholu za den pro muže a 20 g pro ženu, NCBI. Pro představu – menší sklenice piva obsahuje zhruba 14 g alkoholu, přesné číslo uvést nelze kvůli značnému rozptylu koncentrací (odvozeno od standardního nápoje v UK, tj. 14 g = 12 oz piva = cca 354 ml). Kromě dobře známého negativního vlivu na játra těžké pití zvyšuje riziko tuberkulózy, má negativní vliv na mentální zdraví a kognitivní schopnosti.

Procento rizikových konzumentů alkoholu v jednotlivých věkových kategoriích dle frekvence, vzdělání a příjmové skupiny v roce 2019

Interpretace:

Míra konzumace alkoholu je různě rozložena napříč společenskými kruhy, lze tedy identifikovat skupiny, které konzumují alkohol častěji než ostatní. Například mezi mladými dospělými (25–34 let) a jednotlivci ve středním věku (35–44 let) je rizikové (epizodické) pití nejčastější u osob se středním vzděláním. Údaje také poukazují na rizikové pití, ke kterému dochází alespoň jednou týdně u mladých dospělých (25–34) s nižším než základním vzděláním. Pokud jde o příjmové nerovnosti v konzumaci alkoholu, obecně lze říci, že vyšší frekvence těžkého epizodického pití alespoň jednou týdně souvisí především s mladšími věkovými skupinami s vyšší úrovní příjmů, což pravděpodobně souvisí se společenskými aktivitami spojenými s konzumací alkoholu.

Kontext:

Výrazným nebezpečím alkoholu je jeho široká společenská akceptace. Zatímco kouření postupem času „vyšlo z módy“ a zátěž se přesunula směrem k nižším socioekonomickým vrstvám, přičemž celospolečenský sentiment se posouvá směrem k zákazu kouření ve veřejných prostorách, alkohol je stále nedílnou součástí společenských aktivit nezávisle na statusu uživatele. Stále platí, že existují značné socioekonomické nerovnosti týkající se negativních zdravotních dopadů, přestože jsou na první pohled málo zjevné. Zhruba 27 % nerovností v mortalitě související se socioekonomickým statusem lze vysvětlit právě užíváním alkoholu, THE LANCET. Pozorované rozdíly jsou pravděpodobně způsobené odlišnými styly konzumace a kovariancí s dalšími behaviorálními faktory. U osob s nižším socioekonomickým statusem je vyšší prevalence těžkých alkoholických epizod. Negativní efekty užívání alkoholu se dále prohlubují provázaností užívání alkoholu s užíváním tabáku a dalších návykových látek, která je u skupin s nižším socioekonomickým statusem výraznější.