Open main menu

terminologický slovník

determinanty zdraví

o nás

podpořte nás

Náklady spojené s konzumací alkoholu v Česku

Skutečná cena alkoholu výrazně přesahuje cenu, kterou za alkoholický nápoj zaplatíme. Alkohol totiž způsobuje státu ekonomické ztráty prostřednictvím snížené produktivity při práci, zvýšené kriminality a nárůstu onemocnění. V tomto článku se zabýváme důsledky konzumace alkoholu v Česku – v zemi, která patří mezi země s nejvyšší spotřebou alkoholu na obyvatele na světě.

Celkové náklady spojené s konzumací alkoholu v Česku v roce 2016

Studie ukazují, že dopady konzumace alkoholu mají přímý i nepřímý dopad na ekonomiku. V současnosti panuje shoda, že větší podíl přitom tvoří nepřímé náklady.

Interpretace:

Graf se zaměřuje na čtyři skupiny nákladů, jichž se konzumace alkoholu týká. 56 571,4 mil. Kč (tedy součet přímých a nepřímých nákladů v roce 2016) se rovná 1,2 % HDP (v hodnotě příslušného období). Jedná se o výdaje, které kvůli alkoholu platí společnost jako celek. Graf je zároveň doplněn o meziroční srovnání s rokem 2007.

Kontext:

Všimněte si nepřímých a externích nákladů. Jde o náklady, které nejsou zahrnuty do cen alkoholu. To znamená, že konzumenti alkoholických nápojů nesplácejí výdaje, jež v důsledku spotřeby alkoholu vznikají třetím stranám. Zákony sice do jisté míry dokážou nabídnout řešení těchto problémů, dopad na třetí strany ale může i tak znamenat nenávratné ztráty. Kromě toho existují také další důsledky způsobené konzumací alkoholu, za něž konzument podle našeho práva neodpovídá, jako jsou zvýšené výdaje na zdravotnictví, které zatěžují veřejný rozpočet, nebo ztráta produktivity.

Dalším důležitým vnějším faktorem, který konzumace alkoholu přináší, je míra, do jaké ovlivňuje svobodu ostatních lidí kvůli vyššímu riziku ublížení na zdraví. Například trestné činy, nehody a násilí připisované konzumaci alkoholu omezují svobodu soužití lidí tam, kde může docházet k rizikovému chování. Důkazy o vztahu mezi kriminalitou a alkoholem naznačují Cook a Moore (1993b), podle nichž má spotřeba alkoholu na obyvatele významný vliv na znásilnění, těžké ublížení na zdraví a na množství loupeží. Co se týče počtu vražd, byl pozorován pouze zanedbatelný vliv. Kromě toho bylo zjištěno, že státní daň z piva silně snižuje množství znásilnění a loupeží. U vražd a napadení byl i v tomto případě pozorován minimální dopad ScienceDirect. V případě Česka tvoří tyto sociální náklady velký podíl na celkových nákladech spojených s konzumací alkoholu.

Společenské náklady na konzumaci alkoholu v Česku v roce 2016

Položky, které tvoří celkové sociální náklady spojené s konzumací alkoholu v Česku v roce 2016 v mil. Kč.

Interpretace:

Položky, které tvoří celkové sociální náklady spojené s konzumací alkoholu v Česku v roce 2016, v mil. Kč. Mezi nejvyšší položky nákladů patří předčasná úmrtí a dopravní nehody, další náklady jdou na právní složky v podobě policie a justice.

Kontext:

Jak dokládá ekonomická teorie, kriminalita je spojená s konzumací alkoholu. Samotná kriminalita má dopady na ekonomiku a následná potřeba vymáhání práva tuto zátěž dále zvyšuje. Existují i další společenské následky konzumace alkoholu, které zatěžují celou společnost, jako jsou autonehody a předčasná úmrtí.

Ztráty produktivity připisované kocovině či předčasnému úmrtí v důsledku konzumace alkoholu v Česku v roce 2016

Levá část infografiky vyčísluje ztráty produktivity připisované předčasnému úmrtí v důsledku konzumace alkoholu, pravá část poukazuje na ztráty způsobené kocovinou. Ztráta produktivity práce v důsledku konzumace alkoholu má největší podíl na ztrátě celkové produktivity v Česku.

Interpretace:

Ztráta produktivity práce v důsledku konzumace alkoholu tvoří největší podíl na ztrátě produktivity v Česku. Další faktor, který snižuje pracovní produktivitu, je uvěznění – během výkonu trestu mají tito jednotlivci omezený nebo žádný přístup k práci a výdělku, což vede k ekonomickým ztrátám pro ně samotné i pro společnost jako celek. V druhém grafu lze vidět, že muži tvoří největší podíl na ztrátách produkce spojených s úmrtností způsobenou alkoholem, a to odhadem téměř 90 %. V případě žen se jedná jen asi o 12 %. To je dohromady zhruba 674 milionů eur (16, 5 miliardy Kč), v přepočtu na obyvatele pak 63,77 eur (1 566 Kč). Údaje jsou uvedeny v eurech, což znamená, že euro je upraveno podle parity kupní síly, protože studie, z níž byly údaje získány, poskytuje srovnání s ostatními evropskými zeměmi. Celkově je Česko na nepatrně vyšší pozici, než je průměr Evropské unie (62,88 eur na obyvatele), a výrazně pod průměrem střední a východní Evropy (CEE), který představuje 87,91 eur na obyvatele. V případě HDP studie odhaduje, že Česko zaznamenalo 0,249 % ztrátu produkce spojenou s úmrtností způsobenou alkoholem, zatímco pro Evropskou unii tento podíl představoval 0,215 %. NCBI

Kontext:

Ztráta produktivity se dá označit za hlavní zdroj nákladů způsobených alkoholem. Část těchto ztrát lze přičíst kocovině, jejíž účinky se projevují několik hodin po požití alkoholu, nejčastěji po probuzení. Studie autorů Adams, Fairchild, Gunn a Verster (2020) dokumentovala, jak špatný zdravotní stav vyvolaný kocovinou ovlivňuje produktivitu v práci. Největší problém zaměstnanci měli se schopností přepínat mezi úkoly, zapamatovat si nové poznatky a držet se vytyčených cílů. Do práce tedy pracovník buď sice přijde, protože se to od něj vyžaduje, i když není zcela duchapřítomen – to je označováno jako prezentismus, nebo se vůbec nedostaví, což pojmenováváme jako absentismus. MDPI

V případě, že se kocovina dostaví během volného dne, dá se předpokládat, že si člověk užije volnočasové aktivity o něco méně než jindy. Například se raději vyhne společenským událostem, jako jsou předem domluvená setkání nebo skupinové sporty. Ve většině případů mají zaměstnanci dva volné dny týdně, nicméně kocovina zkracuje dobu, kdy člověk může tento čas prožít a cítit se zdravě. Navíc v závislosti na faktorech, jako jsou množství vypitého alkoholu, věk a alkoholové návyky, se může dotyčný i následující dny cítit špatně, pokud jeho tělo potřebuje více času na zotavení. To představuje pro organismus další zátěž, protože volné dny jsou jinak využívány k psychickému a fyzickému zotavení ze stresu nahromaděného během pracovního týdne. Kocovina tedy nejenže přerušuje proces odpočinku od každodenních činností, ale může si také vyžádat další čas na plné zotavení z konzumace alkoholu. Zde je však důležité podotknout, že tyto hypotézy neplatí plošně, jelikož se někteří s kocovinou dokážou vypořádat lépe než ostatní.

Pokud se kocovina projeví během pracovního dne, bude provádění každodenních pracovních úkolů vyžadovat vyšší fyzické a psychické úsilí. Důkaz o této souvislosti podal stejný tým, který měřil vliv kocoviny na schopnost plnit pracovní úkony. Zjistil, že kocovina stojí britskou ekonomiku 1,4 miliardy liber ročně. V případě USA Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) odhadlo, že nadměrná konzumace alkoholu stojí ročně více než 220 miliard dolarů, kde 72 % této částky připadá na ztrátu produktivity v práci. Co se týče nákladů na kocovinu pro českou ekonomiku, zatím k tomu žádné údaje neexistují. V přepočtu na obyvatele nicméně můžeme předpokládat, že náklady by mohly být přinejmenším stejně vysoké jako odhadované náklady v případě Velké Británie a USA, protože spotřeba alkoholu na obyvatele je v Česku vyšší než v těchto zemích.

Zatímco ztráta produktivity způsobená kocovinou se dá do určité míry odhadnout, snížení užitku z volného času se sleduje a měří obtížněji. Přesto je snížení kvality zábavy ztrátou jednoho z nejdůležitějších aspektů kvality života.

Ztráta produktivity na pracovišti je také připisována úmrtí v důsledku konzumace alkoholu. Infografika 4 znázorňuje odhad ztráty produktivity související s úmrtností způsobenou alkoholem podle pohlaví v Česku v roce 2016.

Zdravotní náklady spojené s konzumací alkoholu v Česku v roce 2016

Náklady na zdravotní péči a ostatní náklady doplněné o procento úmrtí dle onemocnění způsobeného konzumací alkoholu.

Interpretace:

Náklady na zdravotní péči o nemocné v důsledku pití alkoholu byly vypočteny na 13 782,49 milionu Kč, což je 22,7 % celkových nákladů spojených s alkoholem v Česku za sledovaný rok. Největší podíl nákladů připadá na problémy s trávicím ústrojím, a to včetně nádorových onemocnění, které končí úmrtím pacienta. Ostatní náklady na konzumaci alkoholu zahrnují náklady institucí zabývajících se prevencí užívání alkoholu a administrativní náklady na zavedení a vybírání daní.

Kontext:

Osvědčený kauzální model vlivu konzumace alkoholu na zdravotní stav zohledňuje společenské faktory ovlivňující objem, způsoby konzumace a kvalitu alkoholu. Ty následně ovlivňují výskyt a převahu nemocí a stavů, které mohou později vyústit v úmrtí. Dopady na zdraví jsou do značné míry ovlivněny tím, jak je systém zdravotní péče schopen těmto nemocem předcházet a léčit je NCBI.

U obtíží, jež nelze zcela přičíst konzumaci alkoholu, se riziko úmrtí odvíjí od množství požitého alkoholu. Data ukazují, že konzumace alkoholu má vliv na 200 onemocnění a úrazů. Podle mezinárodní klasifikace nemocí a úrazů (ICD) globálně připadá na následky alkoholu celkem 5,1 % nemocí a úrazů (DALY). Dvacet pět z těchto nemocí lze zcela přičíst alkoholu. U mnoha dalších chronických onemocnění a stavů představuje alkohol významné riziko, včetně rakoviny, jiných typů nádorů a kardiovaskulárních onemocnění. Například u rakoviny jater a hltanu již byla na rozdíl od jiných typů rakoviny zjištěna příčinná souvislost NIH.

Z toho vyplývá, že vliv alkoholu na výskyt a rozšíření onemocnění a úmrtí vysvětluje vysoké náklady na zdravotní péči, jež jsou spojeny s jeho konzumací. To není v případě České republiky, která je zemí s vysokou spotřebou alkoholu na obyvatele, žádným překvapením.

Další náklady na konzumaci alkoholu představují v zemích, kde si alkohol vybírá svou daň na zdraví obyvatel, především preventivní kampaně. Kromě toho se zákonodárci snaží omezit spotřebu zboží nebezpečného pro zdraví jeho zdaněním, což nejspíše znamená další náklady spojené s administrativou.

Závěr

Vliv konzumace alkoholu již dosáhl příčinné souvislosti se zdravotními potížemi. Důkazy navíc prokazují, že dopad konzumace alkoholu má kromě dopadů na zdraví a nákladů na léčbu onemocnění i další následky. Odhaduje se, že socioekonomické náklady připisované alkoholu jsou dokonce vyšší než výdaje na zdraví, což může být důvod, proč v některých zemích náklady spojené s alkoholem převyšují náklady spojené s tabákem, ačkoliv tabák způsobuje větší množství nemocí. Jelikož má alkohol vliv na kriminalitu, má také nezanedbatelný dopad na ekonomiku. Kromě toho je alkohol také důvodem snížení produktivity a omezení způsobených špatným zdravotním stavem.

Zajímavým zjištěním je, že ačkoliv roste povědomí o negativních účincích alkoholu, jeho vnímání spotřebiteli jako zboží nijak neutrpělo. Jedním z možných vysvětlení může být skutečnost, že závažnější účinky konzumace alkoholu na zdraví nejsou okamžité a kumulují se dlouhodobě, jelikož rozvoj onemocnění často trvá několik let. Spotřebitelé tedy mohou mít zkreslené vnímání negativních účinků konzumace těchto nápojů a následně mohou při rozhodování o spotřebě alkoholu přikládat negativní složce alkoholu nižší váhu, neboť se předpokládá, že očekávané závažné nemoci se objeví až za dlouhou dobu. Okamžitá odměna ve formě kýženého stavu po požití alkoholu se tedy zdá i tak velká. Nicméně i přes částečné pochopení tohoto pozorovaného chování lze dojít k závěru, že nadměrná konzumace alkoholu je nákladná, a to jak přímo, tak nepřímo. Je nákladná pro zdraví konzumenta i pro společnost jako celek.