Open main menu

terminologický slovník

determinanty zdraví

o nás

podpořte nás

Hlukové znečištění

Podle WHO je hluk druhou nejvýznamnější příčinou zdravotních problémů souvisejících s životním prostředím. Před hlukem se, na rozdíl od jiných smyslových vjemů, nedokáže lidské tělo bránit. Některá prostředí, například města, jsou ale hlučná stále, a proto není ochrana vždy snadná. Bohužel se ale zdá, že se na hlukové znečištění nepohlíží se stejnou vážností jako na jiné problémy životního prostředí. Vzniká tak rozpor mezi tím, jaké hlukové emise jsou ještě přípustné z právního hlediska a jakou míru hluku toleruje společnost.

Zdroje hluku v životním prostředí

Nadměrný hluk může mít negativní dopady na lidské zdraví, včetně poruch spánku, zvýšeného stresu a dalších zdravotních problémů. Proto je měření hluku a regulace hlukových emisí velmi přínosné pro udržení kvality životního prostředí.

Interpretace:

Hlukové znečištění životního prostředí způsobuje doprava, výstavba, průmyslová výroba, komunitní a společenské a sportovní aktivity. Vystavení hlučnosti prostředí tak souvisí s bydlištěm, s profesí a volnočasovými aktivitami.

Kontext:

Největším zdrojem hluku je doprava, v případě Evropy se jedná konkrétně o silniční dopravu. Hlukové znečištění je problémem, který bychom neměli ignorovat. Riziko poškození zdraví v důsledku vysoké hlučnosti závisí na intenzitě hluku a době, po kterou je člověk vystaven hlukové zátěži. S rostoucími decibely by se měla expozice hluku zkracovat. Vysoké hlukové zátěži jsou vystaveni například pracovníci v určitých profesích. V důsledku vysoké hlučnosti prostředí předčasně umírá více než 12 000 lidí Headphones Addict, zároveň se vysoké hlučnosti připisuje 72 000 hospitalizací.

Pokud vystavení hlukové zátěži vzniká v důsledku určitého chování, obvykle postačí preventivní opatření spočívající v omezení expozice vysoké hlučnosti. Tato preventivní opatření mohou snadněji přijmout jedinci, kteří jsou vysoké hlučnosti vystaveni v důsledku svého chování, obtížnější je to pro osoby pracující nebo žijící v hlučném prostředí. Přestože hlučnost prostředí můžeme ovlivnit pouze do určité míry, chování, při kterém se vystavujeme působení hluku, máme sami pod kontrolou, což nám dává příležitost předcházet jeho nepříznivým účinkům.

Je důležité pamatovat na skutečnost, že ztrátě sluchu způsobené hlukem je možné snadno předcházet. Pokud k ní ale už jednou dojde, jedná se o nezvratné poškození. K permanentní ztrátě sluchu způsobené hlukem dochází v důsledku poškození mikroskopických „vlásků“ na vláskových buňkách ve sluchovém ústrojí. Dojde-li k jejich poškození, už se neobnoví.

Dopad hlukového znečištění na děti je případ sám pro sebe. Důkazy dokládají, že hlasité zvuky mohou u dětí poškodit ušní bubínky a způsobit poruchy kognitivních funkcí, včetně problémů se čtením, pamětí a pozorností, WHO. Odhady navíc uvádějí, že hlučnost prostředí je v Evropě odpovědná až za 12 500 případů kognitivních poruch u dětí. U novorozenců stačí k potenciálnímu rozvoji zdravotních problémů dlouhodobé vystavení hluku přesahující 45 decibelů. V průběhu těhotenství může řadu problémů u plodu způsobit déletrvající vystavení hluku o hodnotě přibližně 80 dB (například hluk projíždějící motorky). Vysoká hlučnost může způsobovat podráždění, nespavost, stres, metabolické a kardiovaskulární problémy a u dětí může nepříznivě ovlivňovat kognitivní funkce, Headphones Addict.

Zajímavým případem je chování, při kterém se lidé sami vystavují působení hluku. Jedná se o obecně přijímané aktivity, které zdánlivě nepředstavují žádné zdravotní riziko. Jedním z příkladů je používání sluchátek, Protect Ear. Sluchátka se mezi spotřebiteli stala běžně přijímaným zařízením, které je domněle neškodné. Mnohé studie ale vztah mezi dlouhodobým používáním sluchátek a ztrátou sluchu již prokázaly, Headphone addicts.

Expozice hluku dle zdroje a denní doby v Česku v letech 2007 a 2017

Grafy ukazují odhadované počty osob vystavených nadměrné úrovni hluku dle zdrojů hluku a denní doby.

Interpretace:

Grafy ukazují odhadované počty osob vystavených nadměrné úrovni hluku, která je stanovená na více než 55 dB pro den a 50 dB pro noc. Co se týče denních hodnot, vidíme, že se zvýšil počet osob vystavených vyššímu hluku ze silniční dopravy. Na druhé straně významně poklesl počet osob vystavených hluku způsobeného železniční dopravou. Hlukové znečištění způsobené leteckou dopravou se mezi lety 2007 a 2017 významně zvýšilo. Hlukové znečištění související s průmyslem se zvýšilo pětkrát. Data ohledně nočního hluku dokazují, že se zvýšil počet osob, které jsou vystaveny vyššímu hlukovému znečištění v souvislosti se silniční dopravou. Na druhé straně významně poklesl počet osob vystavených v noci hluku způsobeného železniční dopravou. Počet osob, které jsou v nočních hodinách vystaveny hluku způsobovanému leteckou dopravou, se zvýšil téměř osmkrát. Na druhé straně počet osob vystavených hluku z průmyslových provozů klesl ve sledovaném období na 0.

Kontext:

Hlučnost se v Česku v posledních desetiletích změnila. Je možné pozorovat zvyšování hlučnosti, která je vedlejším produktem ekonomického rozvoje, při němž dochází k budování infrastruktury a k technologickému pokroku. Je pravděpodobné, že se změní i dopravní prostředky a chování přispívající ke vzniku hluku.

Podnikatelské aktivity ve velkých městech k hluku dále přispívají. Přibývá zde také doprava, množství lidí, kteří se dopravují do práce a za zábavou. Tomuto typu hluku je možné se vyhnout, a to buď použitím pomůcek pro ochranu sluchu nebo vyhýbáním se hlučným místům. Je důležité uvést, že hlukové znečištění související s dopravou bylo v Evropě označeno za největší zdroj hlukového znečištění.

Vývoj hlučnosti se liší podle zdroje hluku. Rozšiřuje se železniční síť i městské aglomerace. Je tedy otázkou, proč se hlukové znečištění související s železniční dopravou významně snížilo, zatímco hluk ze silniční dopravy vzrostl. Jedním z možných důvodů je, že ke zvýšení hlučnosti přispívá zvýšení dostupnosti různých forem dopravy. Jako další vysvětlení se zároveň nabízí, že ke zvyšování hluku ze silniční dopravy přispívá rozšiřování městských aglomerací. Zejména by nás mělo zajímat hlukové znečištění způsobené silniční dopravou. Důkazy tento zdroj hlukového znečištění spojují se závažnými dopady na zdraví.

Působení hluku na naše životy můžeme sledovat z hlediska zdravotních, ekonomických a environmentálních dopadů. V tomto článku přinášíme relevantní statistiky zdůrazňující zejména to, jak vysoká hlučnost ovlivňuje naše zdraví.

Zdravotní dopady hluku v pracovním prostředí v Česku a vybraných oblastech v letech 1990 až 2019

Ztracené roky života z důvodu předčasného úmrtí či života se zdravotním omezením (DALY) v přepočtu na 100 000 obyvatel v důsledku vystavení se hluku v pracovním prostředí v Česku a vybraných oblastech.

Interpretace:

Na základě sledovaných dat se ukazuje, že nadměrný hluk, jemuž jsou lidé vystaveni na pracovišti, po dlouhodobém nárůstu v posledních letech v Česku klesá. Nabízí se intuitivní vysvětlení, že technologický pokrok přispívá ke snižování úmrtnosti, což na druhé straně vysvětluje rostoucí předpokládanou délku života, přestože se nemusí jednat o roky života ve zdraví.

Kontext:

Vysoká hlučnost se vyskytuje zejména v pracovním prostředí. Ztráta sluchu způsobená vysokou hlučností patří v Evropě mezi nejčastější nemoci z povolání. Studie ukázaly, že třetina pracovníků v Evropě je vystavena riziku ztráty sluchu způsobené vysokou hlučností, Springer Link. Například hluk, který se projeví náhle a neočekávaně, může vést k okamžitému a trvalému poškození sluchu. Takový zvuk se označuje jako pulzní a bylo dokázáno, že má na zdraví jiný dopad, než stabilní hlučnost prostředí. Například se uvádí, že pulzní hluk vznikající v průmyslových provozech poškozuje sluch závažněji než stabilní hlučnost prostředí, BRJINDMED. Studie o tom, jak pulzní hluk ovlivňuje duševní práci, uvádějí, že je tento typ hluku obtížněji měřitelný než stabilní hlučnost prostředí.

Hluk se považuje za externalitu. Znamená to, že se nezamýšlené důsledky hlukového znečištění projevují nejen na zdravotním stavu populace, ale také v sociální a ekonomické oblasti. Kromě vědecky potvrzené zátěže v podobě onemocnění způsobuje hlučnost i ekonomické ztráty a poškozuje ekosystémy.

Ekonomické náklady zahrnují snížení hodnoty majetku, které se může v obydlených oblastech pohybovat v průměru v rozmezí od 0,4 % až po 1,1 % na 1 decibel. V oblastech, jimiž procházejí dálnice, se cena v důsledku hlukového znečištění snižuje o 8 % až 10 %, Transport Geography. Odhady pro Velkou Británii například naznačují, že hluk zatěžuje ekonomiku náklady v horentní výši 20 miliard liber jdoucí na vrub ekonomických, sociálních a zdravotních nákladů.