Open main menu

terminologický slovník

determinanty zdraví

o nás

podpořte nás

Stomatologická péče v Česku

Česká stomatologická komora (ČSK) identifikovala v roce 2023 hlavním problémem českého systému stomatologické péče nedostatek zubních lékařů. I přesto, že v zemi působí 8 711 zubních lékařů, jejich péče nedostačovala k pokrytí rostoucí poptávky po stomatologických službách. Tento nedostatek ovlivňuje mnoho pacientů, kteří čelí vyšším výdajům spojeným se stomatologickými zákroky. Zlepšení situace vyžaduje komplexní strategii, která by mohla zahrnovat posílení preventivní péče a rozšíření kapacity poskytovatelů zubních služeb.

Průměrné výdaje zdravotní pojišťovny za stomatologickou péči na osobu v Česku v letech 2010–2022

Graf představuje dlouhodobé trendy v průměrných výdajích Všeobecné zdravotní pojišťovny za stomatologickou péči na osobu, s bližším rozdělením na stomatologické výkony a zubní náhrady.

Interpretace:

Infografika ukazuje průměrné výdaje VZP na stomatologickou péči na osobu v letech 2010 až 2022. Zahrnuje dva typy nákladů: výkony a zubní náhrady (protetiku). Výdaje na výkony zahrnují náklady na ošetření a vyšetření pacientů, zatímco výdaje na zubní náhrady pokrývají materiál, který není součástí výkonů. Během tohoto období se snížily výdaje na zubní náhrady na osobu, ale zvýšily se výdaje na výkony. Popisky zdůrazňují důležité události pro jednotlivé roky, jako je rozdíl mezi plánovanými a skutečnými náklady. Data ukazují, že skutečné výdaje jsou mírně nižší než plánované.

Významnou událostí bylo v roce 2019 zavedení programu VZP Plus, který zvýšil úhradu za některé výkony. Úhrada za vyšetření u specialisty se například zvýšila z 200 Kč v roce 2016 na 355 Kč v roce 2019, úhrada za ošetření stálého zubu fotokompozitní výplní se zvýšila z 350 Kč na 750 Kč a za extrakci stálého zubu nebo dočasné stoličky s neresorbovanými kořeny ze 190 Kč na 350 Kč. Významný nárůst nákladů v roce 2019 je tedy možné vysvětlit zavedením programu VZP Plus.

Kontext:

Za posledních dvanáct let se spolu se změnami úhradových vyhlášek změnily i počty případů různých diagnóz. Počet diagnóz zubního kazu klesl, zatímco počet diagnóz zánětu dásní (gingivitidy) a závažnější parodontózy vzrostl. Parodontóza začíná jako neléčená gingivitida, která postupuje do hlubších tkání a poškozuje závěsný aparát zubu.

Trendy v prevalenci vybraných stomatologických diagnóz v Česku v letech 2010–2022

Graf ukazuje indexy změny v prevalenci klínovitých defektů, zubního kazu, zánětu dásní a parodontózy a ostatních onemocnění dásní v letech 2010–2022.

Interpretace:

Pro usnadnění porozumění infografice uvádíme v úvodu vysvětlení sledovaných diagnóz:

Záněty dásní a parodontóza: Záněty dásní jsou zánětlivé procesy postihující dásně, které způsobují zarudnutí, otok a krvácení dásní. Parodontóza je pokročilejší stádium zánětu, kdy se infekce šíří do podpůrných tkání zubů, což může vést k úbytku kostní tkáně a vypadávání zubů. Obě onemocnění jsou způsobena bakteriemi zubního plaku a mohou být výrazně ovlivněna správnou ústní hygienou a pravidelnými návštěvami zubního lékaře.

Klínovité defekty: Klínovitý defekt je lokální destrukce, která se projevuje zvýšenou citlivostí zubů a viditelným zhoršením estetického vzhledu chrupu.

Zubní kaz: Zubní kaz je poškození zubu způsobené bakteriemi v ústní dutině, které produkují kyseliny narušující zubní sklovinu. Pokud není léčen, může kaz proniknout hlouběji do zubu a způsobit bolest, infekci nebo ztrátu zubu.

Ostatní onemocnění dásní: Mezi ostatní onemocnění dásní řadíme například ústup či zbytnění dásní, poškození této oblasti vlivem úrazu a další komplikované diagnózy.

Infografika zobrazuje vývoj počtu vykázaných diagnóz. Rokem, od kterého se sledují počty diagnóz, je rok 2010 a změny ve všech následujících letech se porovnávají s rokem 2010. Pokud bylo například v roce 2010 nahlášeno 100 případů diagnózy a v roce 2011 to bylo 110, v grafu se mezi lety 2010 a 2011 zobrazí 10% nárůst. Počet případů u daných diagnóz je také patrný v popiscích u jednotlivých diagnóz. Indexování diagnóz graficky znázorňuje jejich meziroční změny. Například u zubního kazu je mezi lety 2010 a 2022 patrný pokles o 17 %, zatímco u zánětu dásní a parodontózy je ve stejném období možné pozorovat významný nárůst o 41 %. Jen malá změna je patrná u klínovitých defektů a ostatních onemocnění dásní. Nejpatrnější je tak v infografice velký nárůst počtu zánětů dutiny ústní (gingivitidy, onemocnění parodontu) a pokles počtu diagnóz zubního kazu. Dalo by se očekávat, že budou zubní kaz a onemocnění parodontu vykazovat stejný trend, studie ale uvádějí, že se mohou onemocnění parodontu vyskytovat nezávisle na zubním kazu (a naopak), přestože u obou působí stejné rizikové faktory, Balachandran, Guruchanran, 2020, Nyvad, Takahashi, 2020, Li a kol., 2021, Baima a kol., 2020.

Kontext:

Počet vykázaných diagnóz v infografice je možné porovnat s prevalencí daného onemocnění podle odhadů Institutu pro měření a vyhodnocování zdraví (Health Metrics Institute, IHME) a posoudit, zda se skutečná prevalence onemocnění shoduje ve sledovaném období se změnou v počtu případů u daných diagnóz. Srovnání umožňuje vyvodit závěry o tom, co ovlivňuje změny v počtu vybraných diagnóz. Shodou okolností byla v roce 2010 odhadovaná prevalence zubního kazu u stálých zubů 3,798,167 a v roce 2019, za který jsou dostupné nejaktuálnější údaje, ve výši 3,758,276. U onemocnění parodontu byla odhadovaná prevalence v roce 2010 ve výši 1,537,459 a v roce 2019 to bylo 1,613,536, IHME, 2021. Je možné předpokládat, že změna prevalence diagnózy pravděpodobně ovlivnila změnu počtu jejích vykázaných případů. Změny v odhadech prevalence v jednotlivých letech jsou však podstatně nižší než změny u odpovídajících onemocnění.

Vzhledem k tomu, že špatná ústní hygiena prokazatelně působí jako rizikový faktor pro onemocnění dutiny ústní, Benjamin, 2010, Dörfer, 2017, je nutné sledovat, jak čeští pacienti pečují o své ústní zdraví. Ústní hygiena je zásadní pro prevenci a pacienti ji zajišťují dvěma způsoby: každodenní domácí péčí a preventivními návštěvami u specialisty. Zubní lékaři sdílejí zkušenosti s tím, jak se čeští pacienti doma starají o svůj chrup. V průzkumu společnosti Herbadent 53 % českých stomatologů uvedlo, že problémy s efektivitou stomatologické péče vznikají kvůli nedostatečné domácí péči o chrup. Nejčastějšími příčinami špatného stavu zubů a ústní dutiny jsou špatná technika čištění a nepoužívání mezizubního kartáčku. Zubní lékaři také odhadují, že zanedbaná péče může pacienta stát 10 000 až 100 000 Kč. Zanedbaná péče o zuby rovněž zvyšuje časovou náročnost ošetření, které může trvat od půl hodiny do tří hodin, což omezuje dostupnost stomatologické péče,Herbadent, 2022.

Přístup pacientů k preventivním prohlídkám se v Česku liší napříč věkovými skupinami a regiony.

Trendy v zubní prevenci v Česku v letech 2010–2022

Dlouhodobé trendy v návštěvnosti zubaře z důvodu prevence dle kategorií věku a kraje.

Interpretace:

Návštěvnost zubaře kvůli prevenci se liší podle regionu a věkové skupiny. Infografika ukazuje, že i přes velké rozdíly mezi věkovými skupinami jsou odchylky v návštěvnosti mezi jednotlivými lety relativně malé. V roce 2020 byl patrný pokles ve všech věkových skupinách kvůli pandemii COVID-19. Zajímavé je, že Praha měla v roce 2022 nejnižší podíl absolvovaných preventivních prohlídek, přestože zde působí nejvíce zubních lékařů v Česku (v roce 2023 to bylo 1 963 z 8 711 stomatologů). Největší podíl absolvovaných preventivních prohlídek měl Zlín, přestože zde pracuje jen 464 zubních lékařů. Ve všech regionech a městech dochází k mírnému poklesu počtu preventivních prohlídek, přičemž Praha vykazuje největší úbytek.

Průzkum společnosti Herbadent naznačuje, že velké rozdíly mezi regiony jsou způsobeny omezeným přístupem k zubní péči v méně obydlených oblastech. Pacienti uvádějí, že hlavním důvodem nemožnosti navštívit zubního lékaře je nedostupnost péče v jejich oblasti, protože zubní lékaři mají plno a nepřijímají nové pacienty (34 %). Druhým důvodem je zavření ordinace nebo přestěhování zubního lékaře (16 %). Třetím důvodem je absence zubních lékařů v regionu, což by vyžadovalo dlouhé dojíždění. Někteří pacienti také nenavštěvují zubního lékaře kvůli obavám z bolestivých zákroků a vysokých výdajů.

Kontext:

Přínos prevence přesahuje fyzickou a duševní pohodu jednotlivce. Odhady Světové zdravotnické organizace (WHO) naznačují, že by Česko mohlo předcházet i ztrátě produktivity v důsledku výskytu pěti typů onemocnění ústní dutiny, WHO, 2022, v roce 2019 byla tato ztráta vyčíslena na 1 223 milionů amerických dolarů. Tento problém existuje i v globálním měřítku, v roce 2015 byla celková ztráta produktivity způsobená onemocněními ústní dutiny vyčíslena celkem na 188 miliard amerických dolarů, Alzahrani a kol., 2022. Důležité však je, že nabídka stomatologické péče pravděpodobně nebude schopna uspokojit poptávku. Prevence je klíčová pro snížení poptávky po stomatologické péči, zejména v Česku a dalších evropských zemích, kde je počet zubních lékařů omezený.

Zubní lékaři v Česku a v Evropě

Grafy ukazují dlouhodobé trendy v počtu absolventů zubního lékařství v Česku a ordinujících zubařů v Evropě spolu s bližším zaměřením na věk zubních lékařů v Česku v roce 2023.

Interpretace:

Infografika zobrazuje statistiky k počtu zubních lékařů v Česku. Sleduje tři typy informací: zastoupení zubních lékařů v Česku podle věku a pohlaví, počet nových absolventů oboru zubního lékařství a srovnání počtu zubních lékařů na 100 000 obyvatel v Česku a několika dalších evropských zemích. Za povšimnutí stojí skutečnost, že 26 % z celkového počtu stomatologů je ve věku 60 a více let a 10 % dokonce nad 70 let. Přestože infografika neuvádí podíl zubních lékařů původem ze zahraničí, tato skupina tvoří 10 % z celkového počtu praktických zubních lékařů v zemi, přičemž 51 % z nich pochází ze zemí mimo EU. Počet absolventů zubního lékařství se v uplynulých jedenácti letech pohyboval každý rok v průměru kolem 324. Pokud jde o počet zubních lékařů na počet obyvatel, stojí si Česko v porovnání s vyspělými evropskými zeměmi relativně dobře. V roce 2021 připadalo v Česku na 100 000 obyvatel 75,8 ordinujících zubních lékařů. Ve Francii to bylo 66,23, v Irsku 46,27, v Nizozemí 57,17 a v Rakousku 61,66, Eurostat, 2023.

Poznámka: Za rok 2015 nejsou pro Česko data k dispozici. U dalších zemí nemusí být data k dispozici pro jiné roky.

Kontext:

Některé země jsou schopny zajistit dostatečnou stomatologickou péči i přesto, že mají nižší počet zubních lékařů na obyvatele. Problém s nedostatkem zubařů nastává pouze, pokud poptávka po stomatologické péči převyšuje její nabídku. Podle průzkumu uskutečněného společností Herbadent není situace v Česku zdaleka ideální. Zubní lékaři v roce 2023 uváděli, že musí odmítat velké množství pacientů, a pacienti měli problémy s hledáním stomatologa. Z 91 % zubních lékařů, kteří v průzkumu odpověděli, že pracují na plnou kapacitu, není 54 % schopno registrovat žádné nové pacienty a na 88 % stomatologů se neustále obracejí pacienti s žádostí o přijetí do péče. Tato situace je ještě horší na periferiích, kde není 72 % zubních lékařů schopno registrovat žádné nové pacienty, Herbadent, 2023.

Tvůrci politik se snaží usnadnit přístup ke stomatologické péči, například řada českých dotačních programů se snaží zubní lékaře motivovat k tomu, aby si otevřeli ordinaci v odlehlejších oblastech, MZD, 2018, MZD, 2021. Roman Šmucler uvádí, že se v letech 2019–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2022 podíl pacientů registrovaných u zubních lékařů zvýšil o 18 %, a dodává, že zdravotní pojišťovny jsou podle zákona povinny zajistit pacientovi zubního lékaře.

Diskuse:

Posílení prevence může významně zvýšit efektivitu a udržitelnost stomatologické péče tím, že sníží potřebu léčby. Pro vytvoření udržitelného systému stomatologické péče by mělo být klíčové, aby pacienti pravidelně docházeli na preventivní prohlídky. Pokud pacienti dbají na prevenci, snižují tím náklady na léčbu. Zanedbávání péče vede naopak k vyšším výdajům za zubní ošetření a přetížení ordinací, což ovlivňuje všechny pacienty. Z ekonomického hlediska je efektivní motivovat pacienty k prevenci. Je to nejjednodušší cesta k vyrovnání nabídky a poptávky po stomatologické péči v Česku. Dalším řešením je zvýšení nabídky stomatologické péče. I když politici přijímají opatření ke zvýšení dostupnosti péče v odlehlejších oblastech, výsledky tohoto úsilí se projeví až v dlouhodobém horizontu. Navíc je tato cesta omezená, protože kariérní rozhodování lékařů reaguje na politické změny méně než na pobídky podporující prevenci a individuální péči ze strany pacientů.