Open main menu

terminologický slovník

determinanty zdraví

o nás

podpořte nás

Reprodukční zdraví a péče o matku a dítě

Reprodukční zdraví a porodní péče jsou neoddělitelnou součástí lidské existence, která ovlivňuje celou společnost. Toto téma spojuje medicínské, sociální a kulturní faktory a poskytuje komplexní pohled na reprodukční procesy a péči o matku a dítě během těhotenství, porodu a následné péče. Zajímá nás, jaké faktory ovlivňují reprodukční zdraví v českém prostředí, jaké výzvy čelí moderní porodní péče a jaký význam tato problematika má pro individuální životní cyklus i celkový rozvoj české společnosti. Zdrojová data pocházejí z Národního registru reprodukčního zdraví. Kvalita některých ukazatelů může být limitována.

Reprodukční zdraví v Evropě v letech 2019–2022

Evropské srovnání úrovně porodnosti, plodnosti a kvality a formy porodní péče.

Interpretace:

Infografika výše se zabývá porovnáním dat české porodní péče v evropském kontextu. Srovnání v rámci států Evropy je založena na ukazatelích popisujících porodnost, plodnost a zdraví matky a dítěte. Porodnost je zobrazena na základě ukazatele hrubá míra porodnosti z roku 2022, který udává počet živě narozených dětí na 1 000 obyvatel. Plodnost je vyjádřená ukazatelem úhrnné plodnosti z roku 2021, jednu ženu v celém jejím reprodukčním věku (15-49 let). Novorozenecká úmrtnost z roku 2020 udává počet dětí zemřelých ve věku 0–27 dokončených dnů připadající na 1 000 živě narozených dětí ve stejném časovém intervalu. Mateřská úmrtnost z roku 2019 vykazuje jako celkový počet úmrtí žen v těhotenství, za porodu a do 42. dne šestinedělí na 100 tis. živě narozených dětí.

Ukazatele mohou odrážet sociokulturní, ekonomické, environmentální a zdravotní faktory, významně souvisí s věkovou strukturou. Česko bylo v roce 2021 v rámci evropských zemí na základě ukazatelů porodnosti a plodnosti vysoce nadprůměrné, v úhrnné plodnosti dosáhlo dokonce 2. místa. Průměrný počet dětí na jednu ženu u nás dosáhl 1,83 a byl nejvyšší od roku 1992. Indikátory kvality porodnické péče o matku a dítě, jako je novorozenecká a mateřská úmrtnost, řadí Česko mezi evropskou, ale i světovou špičku. Česko se z pohledu formy porodní péče řadí u císařských řezů v Evropě lehce pod průměr, ačkoli stále překračuje doporučení WHO o zastoupení 10–15 % císařských řezů v populaci i doporučení Harvard-Stanfordské studie z roku 2015, kde model pracuje s optimální mírou do 19 % císařských řezů v populacích. JAMA.

Kontext:

V roce 2011 patřilo Česko s hodnotou úhrnné plodnosti 1,43 mezi země s podprůměrnou úrovní plodnosti v Evropě. Pozvolný mnohaletý nárůst úhrnné plodnosti v Česku kulminoval v roce 2021, kdy dosáhla hodnoty 1,83 dítěte na jednu ženu, kontrastoval s celkovým evropským trendem mírného poklesu plodnosti, který trvá od roku 2016. Ovšem v roce 2022 se i v Česku snížila na hodnotu úhrnné plodnosti na 1,66. Nižší plodnost v roce 2022 mohla být ovlivněna vysokým růstem v předchozím roce 2021, ČSÚ. Z pohledu kvality novorozenecké péče v Česku došlo k výraznému poklesu novorozenecké úmrtnosti, která udává počet zemřelých dětí do 28 dnů po porodu na 1000 živě narozených (v roce 1965 rovna 17,3 úmrtí na 1 000 živě narozených) a od roku 2008 došlo k ustálení pod 2 úmrtími na 1 000 živě narozených, což nás řadí mezi špičky ve světě, Eurostat.

Celosvětově roste počet provedených císařských řezů a v Česku se jejich podíl za posledních 20 let zdvojnásobil. V roce 2022 byl v Česku císařský řez proveden u 26 % porodů a ačkoliv je tento podíl pod průměrem vyspělých zemí, stále překračuje doporučení WHO (10–15 %) i případné doporučení 19 %. Růst počtu císařských řezů může být spojen s vyšším věkem rodiček a s komplikacemi včetně nadváhy, obezity, diabetu, vysokého krevního tlaku a asistované reprodukce (IVF). Císařský řez je naprosto zásadní porodnická operace pro záchranu životů v situacích, kdy přirozený porod představuje vyšší riziko pro matku či dítě. Nicméně je nutné zachovat podíl císařských řezů na co nejnižším možném podílu a vyvarovat se situaci, jaká nastala v Latinské Americe, kde podíl císařských řezů atakuje 52 %, SSM - Population Health. V roce 2021 v pěti zemích (Dominikánská republika, Brazílie, Kypr, Egypt a Turecko) císařské řezy převyšovali počet vaginálních porodů. Nepotřebné zásahy mohou být totiž pro matku i dítě škodlivé z krátkodobého i z dlouhodobého hlediska, WHO.

Péče při porodu v Česku

Detailní vhled do jednotlivých zařízení poskytujících péči při porodu v Česku doplněný o dlouhodobé trendy podílu císařských řezů, vyvolávaných porodů a specifických porodních praktik v letech 2013–2023.

Interpretace:

Na základě vybraných izolovaných údajů nelze sestavit žebříček kvality péče v jednotlivých zařízeních porodní péče v Česku, ovšem interaktivní mapa může nabízet pohled na údaje z konkrétních porodnic a naznačit určité rozdíly v poskytované péči. Je nutné upozornit, že výrazné rozdíly mezi jednotlivými nemocnicemi mohou být částečně ovlivněny tím, že systém péče o těhotné a rodící ženy je v Česku obecně rozdělen do tří stupňů podle míry rizika a závažnosti stavu:

• Zařízení primární úrovně – zaměřují se na základní péči o nízkorizikové rodičky a děti narozené v termínu od začátku 37. týdne těhotenství.
• Perinatologická centra intermediární péče –zaměřují se na středně nezralé novorozence a často zde rodí děti od 32. týdne těhotenství.
• Perinatologická centra intenzivní péče – specializují se na nejzávažnější stavy a komplikace, poskytují péči ženám ohroženým předčasným porodem od 24. týdne těhotenství, v některých případech i od 22. týdne.

Centralizace rizikových a komplikovaných těhotenství a předčasně narozených dětí do specializovaných center v Česku zásadním způsobem přispívá ke snížení nemocnosti a úmrtnosti matek i novorozenců. Výkony prováděné v jednotlivých zařízeních se mohou lišit v závislosti na jejich specializaci. Nicméně v praxi se často stírá rozdíl mezi různými typy zařízení a i běžná zařízení mohou obsloužit komplikované porody. Je důležité brát v potaz, že nemocnice specializující se na rizikové porody mohou mít v některých kategoriích výkonů relativně odlišná a vyšší čísla než porodnická zařízení, která poskytují pouze základní péči, například počty císařských řezů.

V českých porodnicích je v posledních letech zřetelný trend v úpravě postupů během porodu. Úbývá porodů s nástřihem hráze (epiziotomií). V roce 2023 byl proveden zhruba u 25,4 % porodů, zatímco v roce 2013 byl proveden u 42,4 % porodů. Rutinní provádění epiziotomie není doporučováno u žen se spontánním vaginálním porodem; měla by se provádět po zdůvodnění a se souhlasem ženy.

Zastoupení spontánních vaginálních porodů mírně klesá, zatímco se zvyšuje podíl operačních vaginálních porodů. Tyto operační porody nesou rizika pro matku i plod, ale jsou nezbytné v situacích, kdy není možné ukončit porod císařským řezem nebo dostatečně rychle spontánně. Nástroje, jako jsou porodnické kleště (forceps) nebo vakuumextraktor (alternativa porodu plodu kleštěmi), se používají v případech, kdy se celý plod nachází v porodních cestách. Využití porodnických kleští ubylo v posledních 10 letech o více než polovinu a v roce 2023 jich bylo využito 295krát. Úměrně k tomu přibylo narození s využitím vakuumextraktoru.

V posledních letech došlo ke zdvojnásobení vyvolaných porodů. V roce 2016 jich byla bezmála desetina, v roce 2021 už téměř každý pátý, což převyšuje evropský průměr. WHO doporučuje vyvolání porodu ženám, které již dosáhly 41 týdnů (41 týdnů +0/7 dní) těhotenství. Zato u žen s nekomplikovaným těhotenstvím se vyvolání porodu v době kratší než 41 týdnů nedoporučuje.

Kontext:

Porod patří k nejdůležitějším okamžikům v životě rodiče a v posledních letech v této oblasti dochází k zásadním posunům v mnoha ohledech. V Česku mají ženy možnost si vybrat způsob a místo porodu a každá z těchto variant má své výhody a rizika. V oblasti porodní péče dochází k významné změně, která reflektuje rostoucí zájem žen o individuální péči během porodu. Současně je kladen větší důraz na přiblížení modelu péče během porodu k praxi v západních zemích a doporučením WHO, kde je zdůrazňováno respektování, komfort a bezpečnost.

Většina porodů v Česku probíhá v porodnicích. Nemocniční prostředí umožňuje rychlou reakci na komplikace a podání léků, což je nenahraditelné pro ženy se zdravotními riziky (ženy vážně nemocné, s nestandardním průběhem těhotenství nebo s podezřením na vrozené vady). Ovšem v případě nízkorizikového porodu je porodní péče v nemocnicích kritizována pro řadu neodůvodněných zásahů do přirozeného porodu, kdy se operuje s termínem porodnické násilí, UN. Jedná se o systémové institucionální násilí fyzické i psychické povahy, Už dost!. V Česku je obvyklá doba pobytu matky a novorozence ve zdravotnickém zařízení 72 hodin po porodu, pokud nenastanou komplikace. Alternativou mohou být tzv. ambulantní porody, kdy matky a novorozenci odcházejí do domácího prostředí již od 2 do 72 hodin po bezproblémovém porodu. Porodnice tuto variantu umožňují ve větší či menší míře již několik let, protože žena, která nechce zůstat v nemocnici po porodu déle hospitalizována, může další péči odmítnout pomocí tzv. negativního reversu pro sebe i své dítě. Na zajištění péče je vhodné se domluvit před samotným porodem s gynekologem a porodnicí, stejně jako na následné péči o novorozence s budoucím pediatrem dítěte.

Domácí porody mohou ženám s nízkým rizikem komplikací nabízet výhody spojené s pohodlím známého prostředí, podporou blízkých, též i např. s menším počtem vaginálních vyšetření, volností pohybu během monitorování plodu, opožděném přerušení pupečníku, případně výhody spojené s kontinuální péči jedné osoby. Science Direct. Česká legislativa domácí porody neupravuje zákony, ale existují vyhlášky, které ztěžují porodním asistentkám (jakožto odborným pracovníkům) přítomnost u porodů v domácím prostředí. Bezpečnost domácího porodu závisí na mnoha faktorech, jako jsou např. organizační a profesní faktory. International Journal of Women's Health. Nicméně výše zmíněné výhody (např. přítomnost doprovodu u porodu, maximální volnost pohybu a možnost zvolit si polohu, která je rodící ženě příjemná, péče porodní asistentky o těhotnou a rodící ženu s nízkým rizikem komplikací, dotepání pupečníku .. ) se snaží reflektovat ve své péči o těhotnou a rodící ženu a matku a dítě po porodu řada českých nemocnic (např. FN Ostrava, FN Brno, a mnoho dalších). Bohužel jsou zde i zařízení, které tyto progresivní trendy v porodní péči nezačleňují. V Česku je tedy stále prostor pro zlepšení porodní a poporodní péče, jelikož kvalita péče a prostředí není plošná napříč všemi zařízeními.

Fakulta sociálních věd UK se zabývala motivací žen k domácím porodům, kdy ženy volí domácí porody nejčastěji proto, že nepovažují péči v nemocnicích za kvalitní. Důvodem jsou hlavně zákroky, které jsou rodičkám prováděny bez jejich souhlasu a také znevažování jejich pocitů a schopností. Z dotazovaných žen, které se rozhodly pro porod doma, by 66 % doma nerodilo, pokud by si v porodnicích mohly vybrat porodní asistentku, a 65 % v případě, že by existovaly porodní domy (viz níže), Durnová, Hejzlarová.

Další možností v Česku jsou centra porodní asistence, umístěná přímo v nemocnicích, která se snaží reagovat na rostoucí poptávku péče v respektujícím, přátelském prostředí, s důrazem na soukromí a bezpečné prostředí, kdy v případě komplikací je možné poskytnout okamžitou odbornou pomoc. Snahou Ministerstva zdravotnictví je tvorba podmínek a prostředí pro samostatnou práci porodních asistentek v rámci stávající sítě porodnic. Od roku 2019 bylo toto zařízení zprovozněno v rámci Fakultní nemocnice Bulovka (kde již v minulosti fungovalo Centrum aktivního porodu) a následně bylo též otevřeno ve Fakultní nemocnici v Brně. Postupně se k nim připojují další zařízení, případně je snaha změny přístupu k porodní péči o rodící ženy s nízkým rizikem porodnických komplikací. Česká legislativa neumožnuje vznik další alternativy porodní péče, která je běžnou praxí v zahraničí (např. v Německu, Švýcarsku či Rakousku), jako jsou porodní domy, i přes dlouhodobé snahy o jeho založení ze strany nestátních organizací. V těchto samostatných zařízeních mimo areál nemocnic poskytují odbornou péči porodní asistenteky pro rodičky a novorozence.

Je celá řada dalších faktorů, na jejichž základě žena volí způsob a místo porodu. Čím dál více nemocnic vychází přáním pacientek vstříc, ať už se jedná o různé polohy porodu, případně porod do vody nebo různé pomůcky a procedury během porodu, které mají ženě ulevit. Ucelený přehled o dostupnosti služeb v jednotlivých porodnicích nabízí Průvodce porodnicemi, Průvodce porodnicemi. V rámci předporodní přípravy mohou být též užitečné informace o porodu a poporodním období, které pro těhotné ženy velmi přehledně zpracovala Porodnice Brno, případně i Porodnice Ostrava.

Je klíčové, aby se těhotné ženy a jejich partneři informovali a diskutovali s odbornými poskytovateli péče před volbou konkrétního způsobu porodu. Bezpečnost matky a dítěte by měla být vždy na prvním místě a rozhodnutí by mělo být individualizované na základě zdravotního stavu, předchozích zkušeností a preferencí ženy.

Rodička a dítě dnes a před dvaceti lety

Srovnání vybraných ukazatelů zaměřených na rodičky a děti v letech 2000 a 2022.

Interpretace:

Grafika srovnává data o rodičkách a narozených dětech v Česku za roky 2000 a 2022. Obecně došlo ke zvýšení průměrného věku rodiček, přičemž především prvorodičky rodí o 5 let později než před 20 lety. Lze také pozorovat proměnu ve vzdělání matek, kdy téměř trojnásobně vzrostl podíl vysokoškolsky vzdělaných žen. Proměna rodinného stavu rodiček, kdy více než polovina žen je neprovdaných, odráží sociodemografickou proměnu české společnosti. Významně vzrostlo zastoupení rodiček s diabetem mellitus, který v roce 2022 postihoval jednu z devíti žen. Tento nárůst diabetes mellitus je do značné míry dán změnou screeningu a novými diagnostickými kritérii v ČR, která byla v průběhu let 2014–2015 postupně přijata českými odbornými společnostmi a v roce 2018 pak byl vytvořen doporučený postup. Mírně přibylo předčasně narozených dětí, kdy 7 ze 100 dětí se ročně rodí do 36. (36+6) týdne těhotenství. V průběhu let došlo ke změnám v křivce, kdy proběhl nárůst a v několika posledních let pokles zastoupení předčasně narozených dětí. Termín „Narození podle délky těhotenství“ (tzv. gestační stáří) znamená odhadované stáří plodu v děloze těhotné ženy. Udává se v týdnech a počítá se od prvního dne poslední menstruace.

Kontext:

V rámci psychických aspektů po porodu je významným tématem otázka poporodních změn a emocionálních stavů, které mohou ovlivnit matky během šestinedělí i později. Až 40 % žen může procházet psychickými změnami a depresemi různého stupně, často spojenými s hormonálními změnami, únavou, nedostatkem spánku a samotným porodním procesem. Tyto psychické výkyvy se mohou projevovat emocionální nestabilitou, úzkostí a proměnami nálad. Vedle častého jevu, jakým je poporodní blues (postihující 50 až 80 % žen obvykle 3.–6. poporodní den), existují i závažnější psychické poruchy, jako je poporodní deprese, která postihuje 10–15 % žen, a extrémní poporodní psychóza, která se vyskytuje u jedné desetiny procenta žen v šestinedělí. Fyziologické šestinedělí. Způsob a průběh porodu, porodní a poporodní péče výrazně ovlivňují psychickou pohodu ženy po porodu a její adaptaci, stejně jako adaptaci dítěte a celé rodiny na novou situaci. Porod je třeba chápat komplexně, kdy je nutné k tělesné péči po porodu zahrnout i péči psychosociální, aby se věnovala pozornost biopsychosociálně-spirituálnímu modelu péče, APODAC, NUDZ.

V Česku chybí systematická péče o ženy s psychickými obtížemi v těhotenství a po porodu, stejně jako plošné systematické sbírání dat v této oblasti. Prevence a včasné rozpoznání těchto stavů jsou klíčové pro poskytnutí potřebné péče a podpory, která zahrnuje psychoterapii, komplementární metody a v některých případech i farmakoterapii, s důrazem na psychosociální oporu celé rodiny. Bohužel až 75 % žen nevyhledá v případě psychických potíží žádnou pomoc, i když se u nich projevují příznaky. Včasná pomoc přitom šetří stovky hodin trápení, které může maminka věnovat svému dítěti.

Rozvíjí se zde např. projekt Perinatal, za nímž stojí český lékař MUDr. Antonín Šebela, PhD., a který přinesl screening psychosociálního stresu do prvních českých porodnicích v Praze, ve Středočeském a Olomouckém kraji (např. FN Olomouc, FN Bulovka, Fakultní Thomayerově nemocnici nebo v Nemocnici Nymburk), Perinatal. Ve spolupráci s Úsměvem mámy a NÚDZ pak vznikl i návazný systém péče, který se snaží přiblížit ženám v riziku podporu i odbornou pomoc. Jedním z výstupů spolupráce je aplikace Kogito, která kombinuje plošný screening s vícestupňovou péčí a představuje první krok k rozvoji komplexní péče o mateřskou psychiku. Sleduje standardy například péče ve Velké Británii a v Austrálii. Deep help aplikace je vyvinutá pro ženy, které po porodu zažívají úzkost nebo depresivní náladu. Aplikace je zdarma a po vyplnění dotazníků uživatelky okamžitě obdrží zpětnou vazbu a otevře se jim cesta pomoci. Tato cesta, složená z pěti etap, nabízí uživatelkám metody kognitivně-behaviorální terapie (KBT), procvičování relaxace a plnění úkolů postupujících od jednodušších k složitějším, Kogito. Taktéž se Úsměv mámy věnuje osvětě v oblasti psychických potíží v mateřství, ale i reálné snaze podpory ženám skrze peerky (podpora ze strany žen s vlastní zkušeností) v terénu. Vzhledem k obecně špatné dostupnosti psychiatrické péče v Česku (viz. článek dostupnost péče Data o zdraví) jsou objektivně velké problémy s dostupností akutní péče pro takto specifickou skupinu žen.

Porody a porodní péče dnes a před dvaceti lety

Srovnání vybraných ukazatelů porodní péče v letech 2000 a 2022.

Interpretace:

Grafika se věnuje změnám v porodní a poporodní péči mezi roky 2000 a 2022 v Česku. V tomto období došlo ke změně zastoupení vaginálních porodů a císařských řezů (CS). Podíl císařských řezů téměř dvojnásobně vzrostl na 26 % v roce 2022, ačkoli WHO doporučuje podíl císařských řezů v populaci mezi 10–15 %. Není dogma, že ženy, které mají za sebou porod provedený císařským řezem, musí opětovně rodit císařským řezem. To potvrzuje i analýza z Gynekologicko-porodnické kliniky MU a FN Brno, kde byla po předchozím CS zaznamenána celková 80 % úspěšnost vaginálně dokončených porodů, prolekare.cz, ale samozřejmě při rozhodování o způsobu porodu vždy záleží na zdravotním stavu matky i dítěte. Přesto 75 % žen rodí opětovně císařským řezem, pokud mají v anamnéze předchozí císařský řez. Proměnou prošlo i zastoupení léků užívaných během porodů. V roce 2022 byla epidurální analgezie využita u 14 % porodů. Také je možné vidět proměnu v zastoupení různých forem císařských řezů dle věku, kdy s vyšším věkem rodičky se plánují porody císařským řezem již v průběhu těhotenství. Od roku 2022 se také evidují data o péči na porodním sále, jako je časné přiložení k prsu u vaginálních porodů, bonding apod. Níže najdete upřesnění použitých termínů:

Anestezie při císařském řezu:

• Spinální a epidurální anestezie: Pacientka je při vědomí, ale necítí bolest. Použití spinální anestezie vzrostlo na 54 % případů, ale ve srovnání s jinými zeměmi v EU je stále nízké. I v ČR jsou ale pracoviště, kde počet porodů ve spinální anestezii převyšuje 95%, FN Ostrava. Epidurální anestezie je obdobou anestezie spinální a je použita v případech, kdy je již zaveden epidurální katétr ke tlumení bolestivosti při porodu. Nevýhodou epidurální anestezie je delší nástup účinku, což není vhodné u akutních císařských řezů kvůli riziku prodlení. V některých urgentních případech či při technických potížích s provedením svodné anestezie je provedena celková anestezie. Ta s sebou nese nevýhody v podobě absence bondingu matky a dítěte, často poporodní separace, větší bolestivosti po operaci a dalších Nemocnice Svitavy.
• Celková anestezie: Stav lékařsky navozeného kómatu, kdy pacientka ztrácí vědomí a schopnost obranných reakcí.

Aplikované léky:

• Uterotonika: Léky pro posílení činnosti děložního svalstva.
• Uterolytika: Léky pro snížení až zastavení činnosti děložního svalstva.
• Spasmolytika: Léky uvolňující stahy hladké svaloviny.
• Analgetika: Léky tlumící bolest.
• Epidurální analgezie: Lokální anestetikum tlumící porodní bolesti.
• Antibiotika: Používají se k léčbě infekcí, preventivně podávána v případě Streptokoka skupiny B pozitivity (GBS+) ženy.

Výživa dítěte při propuštění:

• Formule: Umělá kojenecká výživa.
• Infuze (Parenterální výživa): Výživa podávaná infuzemi do žil, využívá se při nefunkčnosti trávicího traktu k zajištění dostatku živin.

Časné přiložení k prsu: Přiložení novorozence k prsu matky do 60 minut po narození.
Odložený podvaz pupečníku: Přerušení pupečníku nejméně po 1 minutě nebo několika minutách po porodu (po jeho dotepání). U donošených novorozenců může zlepšit poporodní adaptaci a zvýšit zásoby železa, u nedonošených snižuje potřebu krevních transfúzí a riziko krvácení do mozku.
Bonding: Časný kontakt skin-to-skin (přímý kontakt dítěte s matkou nebo otcem) na porodním sále. Přispívá k vývoji pouta mezi novorozencem a matkou a pozitivně ovlivňuje imunitní systém novorozence.

Rozdělení péče:

• Primární péče: Zprostředkovaná poskytovatelem zdravotních služeb primární úrovně.
• Intermediární péče: Péče zprostředkovaná perinatologickým centrem intermediární péče zaměřená na péči o středně zralé novorozence.
• Intenzivní péče: Péče zprostředkovaná perinatologickým centrem intenzivní péče zaměřená na péči o těžce a extrémně nezralé novorozence a kriticky nemocné novorozence.

Kontext:

Vytváření emocionálního spojení mezi matkou a novorozencem začíná již během těhotenství a nachází svůj vrchol po porodu díky hormonálním změnám. Bezprostřední kontakt mezi matkou a dítětem je klíčový pro rozvoj jejich vzájemného vztahu a tato doba je považována za kritickou pro emoční propojení. Dle doporučení WHO by u novorozenců bez komplikací mělo dojít ke kontaktu “skin-to-skin” (kontakt kůže na kůži) se svými matkami během první hodiny po porodu, aby se zabránilo podchlazení a podpořilo se kojení, WHO. Též by všichni novorozenci, včetně dětí s nízkou porodní hmotností, měly být přiloženi k prsu co nejdříve po porodu, pokud jsou klinicky stabilní a matka a dítě jsou připraveni. Tato praxe není důležitá jen z hlediska výživy, ale také podporuje fyzický kontakt a stimuluje reflexy, které napomáhají k následnému kojení. Tyto okamžiky mají významný vliv na začátek vztahu mezi matkou a dítětem, přispívají k emocionálnímu spojení a celkově podporují zdravý vývoj novorozence.

Mateřské mléko (MM) je nejlepší zdroj výživy pro zdravý růst a vývoj novorozence. Kojení přináší prospěch nejen dítěti, ale i matce, a posiluje jejich vzájemný vztah. Z těchto důvodů a nedostupnosti plnohodnotné náhrady vznikly v roce 1907 banky mateřského mléka iniciované pražským pediatrem Epsteinem, Kojení. V současné době fungují v Česku čtyři banky, většinou při perinatologických centrech. Od roku 1987 je v ČR dle doporučení WHO zakázáno kojit dítě cizí matkou či krmit dítě cizím neošetřeným (nepasterizovaným) MM, vzhledem k možnému přenosu např. HIV, CMV (cytomegalovirus) a dalších.

Dále je v rámci poporodní péče o novorozence významné zacházení s krví novorozence, pupečníkem a placentou. Dotepání pupečníku přináší pozitivní účinky pro novorozence, zejména ve zlepšení poporodní adaptace, ovlivnění hladiny hemoglobinu při narození, zásoby železa a neuromotorický vývoj. U předčasně narozených dětí (před 37. týdnem těhotenství) jsou zvláště významné. Tyto benefity mohou převážit mírně zvýšené riziko novorozenecké žloutenky u novorozenců narozených v termínu, jelikož tento stav je možné řešit např. fototerapií, NIH, Cochrane.