Open main menu

terminologický slovník

determinanty zdraví

o nás

podpořte nás

Vývoj socioekonomického statusu a zdravotního stavu dětí a dospívajících

Mezi lety 1990 a 2021 se pravděpodobnost úmrtí dětí ve věku 5 až 9 let výrazně snížila, a to z 9,6 % na 1000 dětí na 3,5 % na 1000 dětí (v Česku z 1,3 % na 0,4 %). U dospívajících ve věku 15 až 19 let se pravděpodobnost úmrtí celosvětově snížila z 7,8 % na 4,6 % na 1000 dospívajících od roku 1990 do roku 2021 (v Česku z 2,9 % na 1,4 %). Tato hluboká proměna dětské úmrtnosti je spojená s celosvětovým ekonomickým růstem. Ekonomiky se ale v různých regionech rozvíjejí různým tempem a mortalita a morbidita u dětí a dospívajících se v důsledku toho v jednotlivých zemích dodnes významně liší, OSN, 2021.

Trendy v dětské úmrtnosti a ekonomický růst vybraných oblastí světa v letech 1950–2021

Grafy zobrazují snižující se trend dětské úmrtnosti (0–14 let věku) a zvyšující se hodnoty HDP na osobu ve vybraných oblastech světa. Úroveň rozvoje vybraných oblastí ovlivňuje dynamiku trendů.

Interpretace:

Infografika zobrazuje pokles dětské úmrtnosti v letech 1950–2021 podle regionů a úrovně příjmů. Díky neustálému zlepšování pediatrické péče, proočkovanosti, dodávkám potravin, lepší hygieně a technologickému pokroku se dětská úmrtnost v tomto období ve všech regionech průběžně snižovala. Výjimku tvoří šedesátá léta, kdy zaznamenáváme celosvětový nárůst způsobený hladomorem v Číně, kvůli němuž se zvedla úmrtnost dětí v zemích méně rozvinutých regionů a v zemích se středními příjmy. Obecně se dá říci, že ke zlepšení u výše jmenovaných faktorů došlo v důsledku ekonomického růstu, což také poskytuje vysvětlení pro významné rozdíly v trendech u jednotlivých regionů. Nejméně rozvinuté regiony vykazují pomalejší pokles dětské úmrtnosti a také vyšší hodnoty než rozvinuté regiony. Pokles navíc odpovídá úrovni rozvoje regionu, kdy nejméně rozvinuté regiony vykazují nejvyšší úmrtnost, mírně rozvinuté je následují a v Evropě tyto hodnoty klesají na relativní minimum. Označení regionů podle dětské úmrtnosti a HDP na hlavu se liší, neboť data pocházejí z různých datových souborů, jejich vzájemné spojení je ale určeno následovně: západní Evropa a Česko = rozvinutější země; Východní Evropa a Latinská Amerika = země se středními příjmy; subsaharská Afrika = nejméně rozvinuté regiony a méně rozvinuté regiony.

Kontext:

• Od roku 1990 se úmrtnost dětí mladších 5 let celosvětově snížila o 59 %.
• Ekonomický růst společně s globalizací odstartoval historicky nejvýznamnější změnu dětské úmrtnosti. Vyšší příjmy na úrovni států i jednotlivců umožnily lepší přístup k potravinám i k přístřeší, vzdělání, čisté vodě, čistšímu vytápění i k energii využívané pro tepelnou úpravu potravin.
• Tragickou skutečností je, že se šance na přežití liší v závislosti na geografickém regionu. Více než 80 % úmrtí dětí mladších pěti let připadlo v roce 2021 na subsaharskou Afriku a jižní Asii. Například u dítěte narozeného ve Středoafrické republice byla osmnáctkrát vyšší pravděpodobnost, že zemře před dovršením pěti let než u dítěte narozeného v Austrálii nebo na Novém Zélandu.
• Největší zátěž mortality a morbidity se přesunula v důsledku přenosných a chronických nemocí a zranění z kojeneckého do novorozeneckého období.
• V zemích, jako jsou Malawi, Rwanda a Mongolsko, se od roku 2000 úmrtnost dětí mladších pěti let snížila o 75 %.

Rizikové faktory morbidity a mortality je možné analyzovat s využitím ukazatele DALY, který ukazuje ztrátu rovnající se jednomu roku prožitému v plném zdraví. Může vyjadřovat například ztracené roky zdravého života kvůli rizikovému chování, jako je kouření nebo konzumace alkoholu. U dětí ztratily některé z rizikových faktorů od roku 1990 v určitých geografických regionech na významu.

Zdravotní rizika dětí a adolescentů v roce 1990 a 2019

Ztracené roky života z důvodu předčasného úmrtí nebo života se zdravotním omezením (DALY) v dětství a dospívání v důsledku vybraných zdravotních rizik.

Interpretace:

Infografika zobrazuje údaje ze tří relevantních oblastí:

1. V Česku i v zemích Evropské unie se ukazatel DALY u většiny nemocí mezi lety 1990 a 2019 významně snížil.
2. Tento pokles je v případě Česka viditelnější než u Evropské unie. Česko vykazovalo v roce 1990 u většiny nemocí výrazně vyšší hodnoty ukazatele DALY než Evropská unie, do roku 2019 se ale většina rozdílů výrazně zmenšila.
3. Členění ukazatele DALY podle různých nemocí a věku se v Česku liší od členění v Evropské unii, například u nemocí dospívajících v věkové skupině 15-19 let. Tento rozdíl je nejvíce patrný v roce 1990 a souvisí zejména s riziky souvisejícími se životním prostředím a zaměstnáním, jejichž význam se postupem doby významně snížil, což je dobře vidět již ve srovnání mezi grafy roku 2019.

Kontext:

Přestože se některé trendy týkající se fyzického zdraví dětí a dospívajících v posledních desetiletích zlepšují, jiné, ohrožující kvalitu života dětí a dospívajících, vykazují v zemích OECD rostoucí tendenci. Snižuje se podíl fyzické aktivity a narůstá obezita. Podíl dětí s nadváhou a obézních dětí se mezi lety 2000 a 2016 celosvětově zdvojnásobil (z jednoho dítěte z deseti na jedno dítě z pěti) a už u dětí od dvou let věku bývají diagnostikovány vážnější negativní důsledky pro zdraví, jako jsou diabetes II. typu a kardiovaskulární onemocnění. Tyto nemoci se přitom v minulosti dávaly do souvislosti spíše s pozdějším věkem v dospělosti. V současné literatuře se uvádí, že proti těmto negativním trendům působí nejefektivněji prevence, UNICEF, 2019, Buren, Tibbs, 2014.

Děti si pak nesou nepříznivé důsledky pro zdraví i do celého dalšího života. Několik studií naznačuje, že návyky, které si lidé osvojí v dětství a v mládí, mají doživotní vliv. U obézních dětí a u dětí s nadváhou existuje vyšší pravděpodobnost, že budou mít problémy s nadváhou i v dospělosti. To může vést k vyššímu riziku chronických zdravotních obtíží, nemocí a dokonce i k předčasným úmrtím, Singh a kol., 2008. Studie rovněž naznačují, že pozitivní zkušenosti z dětství mají pozitivní vliv na životní pohodu rodiny v dospělosti, zatímco nepříznivé zkušenosti mají na životní pohodu rodiny negativní dopad. Mnohé studie se podobně shodují i na tom, že nepříznivé zdravotní důsledky v dětství mohou v pozdějším věku vést k riziku vzniku duševního onemocnění, Schlack a kol., 2021, Monnat, Chandler, 2015.

Výsledky vypovídající o dopadu na zdraví dětí a dospívajících je možné částečně vysvětlit nedávnými změnami životního stylu.

Zdravotní chování dětí a adolescentů v Česku

Grafy ukazují zdravotní chování dětí ve věku 11, 13 a 15 let v roce 2018 a v letech 1997/1998 či 2005/2006.

Interpretace:

Infografika zobrazuje výsledky průzkumu uskutečněného v rámci projektu Health Behavior in School-aged Children (HBSC) na úrovni jednotlivých zemí. Výsledky jsou zobrazeny na čtyřech různých panelech, z nichž každý představuje vybraný ukazatel: (1) jedna hodina středně intenzivní až intenzivní fyzické aktivity denně (MVPA), (2) denní konzumace ovoce, (3) opilost alespoň dvakrát v životě a (4) každodenní konzumace slazených nápojů. Na ose x (vodorovné) je uveden věk respondentů, na ose y (svislé) míra hodnoceného návyku podle věkové skupiny. Panely na levé straně přibližují výsledky starších průzkumů a panely vpravo odpovídají výsledkům z posledního dostupného průzkumu (2018). Pokud jde o rozdíl mezi jednotlivými lety (zleva doprava), je u všech věkových skupin patrné zlepšení u každodenní konzumace slazených nápojů, navíc se snížil i počet respondentů, kteří tvrdí, že se alespoň dvakrát v životě opili. Respondenti ve všech věkových skupinách ale tvrdí, že denně konzumují méně ovoce, než bylo dříve běžné. A školáci ve věku 13 a 15 let uvádějí, že se méně zapojují do středně intenzivní až intenzivní fyzické aktivity (MVPA). Je důležité poznamenat, že se metodický rámec využívaný pro průzkumy často upravuje.

Kontext:

Digitální doba mění životní styl dětí, v uplynulých letech se ale také zlepšila celá řada indikátorů poukazujících na kvalitu jejich života, jako jsou veřejná bezpečnost, podpora fyzického i psychického zdraví a lepší služby ve zdravotnictví. Digitální technologie přinášejí do života jedince mnoho výhod včetně lepších možností, jak zůstat v kontaktu s ostatními, a přístupu k informacím a technologickým nástrojům. Některé studie ovšem uvádějí, že nadměrné používání technologií působí negativně, což platí zejména pro raná stádia vývoje dětí, Hale a kol., 2017. Děti tráví méně času tradičními aktivitami včetně pohybových aktivit a častěji tráví čas u obrazovek. Potvrzují vliv technologií na kvalitu života zkoumané skupiny 288 dětí, u nichž bylo zjištěno, že technologie negativně ovlivňovaly jejich chování i kvalitu spánku, Almaguiel a kol., 2021. Studie na podobné téma uvádí, že děti a dospívající, u kterých se projevuje problematické používání technologií, jsou méně otevření novým zkušenostem, jsou méně svědomití a ochotní, zatímco se u nich zvyšuje celková impulzivita a problémy s pozorností a s chováním. Tyto nepříznivé důsledky mohou vést k deficitu sociálních dovedností. Světová zdravotnická organizace (WHO) s ohledem na tyto změny v chování mládeže způsobené používáním technologií zveřejnila řadu doporučení věnovaných používání digitálních technologií dětmi různého věku, Almaguiel a kol., 2021, Gottschalk, 2019.

Je také nutné poznamenat, že kromě nových trendů souvisejících s technologickým rozvojem, je možné pozorovat i rozdíly v chování dětí napříč socioekonomickými skupinami. Socioekonomické prostředí děti vždy ovlivňovalo, rozdíly se ale mohou s rostoucími příjmy zvýrazňovat. U dětí z chudších rodin je pravděpodobnější, že budou méně často snídat a denně konzumovat méně ovoce, zeleniny a případně i bílkovin než děti s lepším socioekonomickým postavením, OECD, 2018, OECD, 2015. Nižší úroveň příjmů a dosaženého vzdělání bývá spojována s obezitou a s vyšším sklonem k rizikovému chování. Přestože spolu behaviorální a socioekonomické faktory úzce souvisí, organizace i studie s nimi pracují jako se samostatnými rizikovými faktory. Zatímco chování vychází z individuální vůle, socioekonomické faktory často omezují možnost volby bydlení, materiální blahobyt i přístup ke zdravotní péči, Ahrens a kol., 2014, Jia a kol., 2021, Kipping, 2015.

Nenaplněné potřeby dětí v Česku a v Evropě v letech 2005–2023

Úroveň životních podmínek se v Česku i v Evropě zlepšuje, stále však zůstávají v populaci znevýhodněné děti čelící nevyhovující kvalitě bydlení a nenaplnění potřeb zdravotní péče.

Interpretace:

V infografice jsou zobrazeny tři grafy vypovídající o neuspokojených potřebách dětí do 18 let v Česku a v Evropské unii. Horní levý graf ukazuje trend vývoje podílu dětí (ve věku 0–17 let) žijících v obydlí se zatékající střechou, vlhkostí ve zdech, podlahách nebo základech domu či s plísní na okenních rámech nebo podlaze. Tento panel shrnuje tři hlavní pozorování:

1. Trend v Česku mezi lety 2005 a 2020 s několika výjimkami obecně klesá, ale v roce 2023 je pozorován nárůst.
2. Česko si ve srovnání Evropskou unií stojí relativně dobře, přičemž EU ve zvoleném období vykazuje nižší počet pozorování.
3. Evropská unie vykazuje u tohoto ukazatele vyšší míru, neboť zvolené geopolitické regiony zahrnují i země jako Slovinsko, Rumunsko, Lotyšsko a Kypr s vyšším podílem dětí (nad 20 %), u kterých má tento ukazatel vyšší hodnotu.

Graf vpravo poukazuje na míru materiální deprivace v Česku a v Evropské unii podle věkových skupin: 1–5 let, 6–11 let a 12–15 let. Materiální deprivace se definuje jako vynucený nedostatek alespoň tří ze seznamu 17 položek (12 položek specifických pro děti a 5 položek pro domácnost), Eurostat, 2021. Česko si ve všech věkových skupinách vede podstatně lépe než Evropská unie (téměř dvakrát lépe u dětí ve věku 6–11 let a mladších 16 let a dvakrát lépe u dětí ve věku 1–5 let a 12–15 let). Rozdíl opět ovlivňují země jako Rumunsko, Kypr a Řecko, které jsou součástí Evropské unie, a vykazují vysokou míru materiální deprivace ve všech věkových skupinách uvedených v infografice.

Dolní graf zobrazuje podíl mladších 18 let v Česku a v Evropské unii s neuspokojenou potřebou lékařské péče a zubní péče z vybraného důvodu. Pokud jde o možnost uspokojení potřeb lékařské a stomatologické péče vzhledem k souvisejícím nákladům, stojí si naše země o něco lépe než Evropská unie. Rozdíl je dán komplexním zdravotním pojištěním v Česku i vysokou různorodostí zdravotnických systémů ve státech Evropské unie. Pokud jde o čekací dobu, je na tom Česko hůře než Evropská unie v případě zubní péče, ale nikoliv v případě lékařské péče. Děti v Česku také častěji uvádějí, že „nemají čas“ na návštěvu lékaře nebo zubaře.

Kontext: Socioekonomické rozdíly ve všech věkových skupinách jsou průběžně sledovány mezinárodními organizacemi UNICEF, OECD a CommonWealth. U věkové skupiny mladých lidí k datům významně přispívá index rozvoje mládeže (Youth Development Index, YDI) organizace CommonWealth, jenž zjišťuje celkový blahobyt celosvětové populace mladých lidí v několika dimenzích.

Kvalita života dospívajících a mladých dospělých ve světě v roce 2018

Nejvyšší kvalitu života reportují dospívající a mladí dospělí v Evropě, Kanadě a Austrálii.

Interpretace:

Globální index rozvoje mládeže (Youth Development Index, YDI) sleduje 27 ukazatelů zahrnujících šest oblastí: (1) zdraví a blahobyt, (2) vzdělávání, (3) zaměstnanost a příležitosti, (4) rovnost a začlenění, (5) politickou a občanskou participaci a (6) mír a bezpečnost. Skupina „mladí lidé“ zahrnuje věkovou skupinu od 15 do 29 let, i když některá data byla k dispozici pouze pro věkovou skupinu 15 až 24 let. Země jsou hodnoceny na škále 0 až 1, přičemž 0 představuje nulový rozvoj ve skupině mladých lidí a 1 nejvyšší možnou dosažitelnou úroveň rozvoje mladých lidí. Index byl sestaven za období osmi let (2010–2018) a nezohledňuje změny v důsledku pandemie.

Do výsledného skóre pro oblast zdraví a blahobytu se promítá úmrtnost mladých lidí, přístup ke zdravotnickým službám, výskyt HIV/AIDS a celkově zdravotní stav. Oblast vzdělání hodnotí míru gramotnosti mladých lidí, poměr uchazečů o studium a přístup ke kvalitnímu vzdělání. Oblast zaměstnanosti a příležitostí zkoumá míru zaměstnanosti mladých lidí, dostupnost pracovních příležitostí a přístup k ekonomickým zdrojům. Oblast rovnosti a začleňování sleduje rozdíly mezi pohlavími, pokud jde o úspěšnost uplatnění ve společnosti a v přístupu k ekonomickým zdrojům. Oblast politické a občanské participace sleduje účast a zapojování mladých lidí do politických procesů, komunitních aktivit a míru jejich začlenění a integrace do společnosti. Oblast mír a bezpečnost sleduje prostředí, ve kterém mladí lidé žijí. S přihlédnutím k nebezpečím souvisejícím s klimatem a násilím.

Kontext:

Věková skupina 15–29 let je na tom dnes v průměru lépe než před několika lety. Není překvapením, že i u této věkové skupiny se rozdíly týkající se zdraví a socioekonomického postavení v jednotlivých zemích vyznačují stejným vzorcem jako u věkové skupiny 0–19 let. Je zde patrné průběžné zlepšování sociálních i ekonomických ukazatelů, přestože se v jednotlivých zemích může jejich úroveň dosti lišit. Složený index navíc odhaluje neblahý rozdíl mezi mladými lidmi například ve Slovinsku a v Čadu. Ze zprávy totiž vyplývá, že více než polovina mladých Afričanů ve věku 18–24 let chce emigrovat do rozvinutějších regionů, Eurostat, 2021. Naopak v Česku mají mladí lidé privilegovanější postavení, neboť mají přístup k vyššímu vzdělání, kvalitní zdravotní péči a mají možnost zaměstnání na částečný i plný úvazek, stejně jako v mnoha jiných vyspělých zemích (viz například míra NEET v jednotlivých zemích). Dalším významným prvkem určujícím sociální a zdravotní podmínky mládeže je míra, do jaké si společnost považuje dětí a mládeže, Quamar, 2022.

Diskuse:

Představili jsme statistická data a výsledky studií věnovaných vývoji kvality života mladých lidí, ze kterých je možné čerpat dále uvedené poznatky. A to například, že zdravotní stav a socioekonomický status mladých lidí se po celém světě obecně zvyšuje, nicméně mezi regiony přetrvávají významné rozdíly. Jako příklad můžeme uvést úmrtnost, která je v roce 2021 v méně rozvinutých zemích na stejné úrovni jako v Česku v roce 1951 nebo v Evropě v roce 1960. Dalším zjištěním je, že chování dětí a mladých lidí se v uplynulých letech měnilo, a to zejména v důsledku disruptivního vlivu technologií a také kontextových faktorů specifických pro jednotlivé země, jako jsou přístup ke zdravým potravinám, volnočasovým aktivitám a zaměstnání. Třetím hlavním poznatkem je skutečnost, že navzdory významnému zlepšení socioekonomických podmínek i zdravotnictví v mnoha státech se stále najdou země, kde jsou mladí lidé ve svých příležitostech omezováni špatnou hygienou, nedostatečným přístupem ke zdravotní péči a vzdělání a celkově překážkami, které jim znemožňují dosáhnout dobré kvality života.