V posledních letech se digitalizace zdravotní péče stala neoddělitelnou součástí moderního zdravotnického systému. Pacientům jsou jejich zdravotní záznamy čím dál dostupnější a díky tomu mají možnost lépe monitorovat svůj zdravotní stav a komunikovat s poskytovateli péče. Tento celosvětově rostoucí trend se nevyhýbá ani Česku, kde si stále více lidí uvědomuje důležitost přístupu ke svým zdravotním údajům. Elektronizace zdravotních údajů nejen že zjednodušuje každodenní péči o zdraví, ale také zvyšuje efektivitu a bezpečnost zdravotní péče. Tento text se zaměřuje na aktuální postoje české a evropské veřejnosti k elektronickému sdílení zdravotních údajů a na výhody a výzvy, které přináší.
V dnešní digitální éře, kdy technologie neustále mění způsoby komunikace a získávání dat, se stále více pacientů obrací k digitálním nástrojům pro správu svého zdraví. A stejně jako lidé v Česku a v Evropě běžně využívají moderní technologie ke správě bankovních účtů, komunikaci s úřady či sledování školních výsledků, roste i jejich zájem o digitální přístup ke zdravotním datům. Díky elektronizaci jsou navíc tyto informace dostupnější než dřív. Pacienti si čím dál více uvědomují, že snadný přístup k informacím o svém zdravotním stavu nejen usnadňuje řízení léčby a komunikaci s lékaři, ale také podporuje prevenci. Díky digitálním nástrojům mohou lépe hlídat termíny očkování či preventivních prohlídek a předcházet tak zdravotním problémům. Lidé také mohou stále snadněji vyhledat lékařskou pomoc on-line nebo získat informace o trendech v oblasti zdravého životního stylu. To umožňuje rychlejší přístup k informacím a kontrolu nad nimi, efektivnější a informovanější rozhodování a lepší koordinaci péče.
Čechů, kteří si na internetu hledají informace o zdraví, postupně přibývá. Zatímco v roce 2014 se jednalo o 55 % obyvatel, EU, 2020, v roce 2023 to bylo již 60 % populace starší 16 let, přičemž u žen šlo o 70 %. Nejaktivnější je věková kategorie 34–44 let, ve které se jedná o 73 % lidí. Zdaleka největší podíl je vidět u žen na mateřské nebo rodičovské dovolené (91 %). V rámci Evropské unie se on-line vyhledávání zdravotních témat a informací o zdraví věnují především Finové (77 % mužů a 88 % žen) a Nizozemci (71 % mužů a 86 % žen), ČSÚ, 2024.
V souvislosti s elektronizací zdravotních dat musíme uvažovat také reálnou dostupnost elektronických údajů pro různé skupiny lidí. Přístup k internetu mělo v roce 2024 až 89,1 % všech českých domácností. Mezi lidmi staršími 65 let jde ovšem pouze o 60,5 % a v domácnostech s nejnižšími příjmy o 71,7 %. Aby výhody plynoucí z elektronického sdílení zdravotních dat a návazně i z implementace nařízení o Evropském prostoru pro zdravotní data (EHDS) mohli čerpat všichni, je třeba podpořit přístup k internetu, především u znevýhodněných skupin, ČSÚ, 2024.
Mezi skeptiky digitalizace zdravotní dokumentace se občas objevuje názor, že o ni pacienti nemají zájem. Jak skutečně vypadají postoje české a evropské veřejnosti k otázce elektronizace zdravotních záznamů a jejich dostupnosti?
Veřejná konzultace k návrhu nařízení o Evropském prostoru pro zdravotní data (EHDS) proběhla na jaře 2021 pod záštitou Evropské komise. Jejím cílem bylo usnadnit sdílení a využití elektronických zdravotních dat v rámci EU. Výsledky ukázaly, že více než 80 % respondentů chce mít větší kontrolu nad svými zdravotními údaji a možnost sdílet je elektronicky s dalšími lékaři. Zároveň od EHDS očekávají, že zajistí poskytování přeshraniční zdravotní péče a podpoří a zlepší výzkum ve zdravotnictví, EK, 2021.
Pozn. veřejná konzultace není reprezentativním výzkumem, zúčastnilo se jí necelých 400 respondentů.
V rámci dotazníkového šetření uskutečněného společností Ipsos na podzim 2022 vyšlo najevo, že 65 % Čechů a Češek považuje možnost elektronického sdílení zdravotních záznamů na evropské úrovni za užitečnou, a to konkrétně v rámci European Health Data Space (EHDS). Čtvrtina respondentů nebyla rozhodnutá a pouze 11 % se zavedením tohoto systému nesouhlasilo. Většina těch, kteří považují zavedení EHDS za užitečné, vidí jeho velký přínos na několika úrovních. Například v tom, že usnadní práci zdravotnickým pracovníkům, jako jsou záchranáři, lékaři nebo specialisté, a to nejen v Česku, ale také v zahraničí. To by umožnilo rychlejší a adekvátnější ošetření bez zbytečných prodlev. Tento systém by také zajistil, aby zdravotnický personál měl okamžitý přístup k důležitým informacím o pacientovi, což může výrazně urychlit diagnostiku a léčbu. Pacient by měl mít k dispozici přehled o užívaných lécích a podrobnosti o svém zdravotním stavu, což by přispělo k prevenci chyb v léčbě a eliminovalo by se riziko nežádoucích interakcí mezi léky. Díky dostupnosti kompletních a aktuálních informací by bylo možné vyhnout se zbytečně opakovaným vyšetřením nebo testům, k nimž někdy dochází právě proto, že zdravotníci nemají informace o tom, že již byly uskutečněny. Respondenti průzkumu považují za důležité i to, že by EHDS vytvořil příležitosti pro efektivní využívání zdravotnických dat pro vědecké a výzkumné účely, což by mohlo přispět k rychlejšímu pokroku v oblasti medicíny a zlepšení celkové úrovně zdravotní péče. Zároveň by tento prostor poskytoval nové možnosti pro analýzu a vývoj nových léčebných metod nebo pro optimalizaci zdravotnických procesů na evropské úrovni, AIFP, 2023.
Tématu přístupu ke zdravotním datům prostřednictvím aplikací se věnovala i studie Pacient budoucnosti od společnosti Deloitte. Účastníky výzkumu provedeného v rámci studie by k používání aplikací nejvíce motivovalo potenciální snížení rizika rozvoje nemocí, podpora rozvoje medicíny, přístup k personalizované medicíně, sleva na životní pojištění, sleva na příspěvky na veřejné zdravotní pojištění nebo sleva na soukromé pojištění.
K většímu aktivnímu zájmu a péči o své zdraví by účastníky vedl zejména pohodlnější přístup ke zdravotním službám a zdravotníkům, aplikace kombinující více funkcí, automatické upozornění na rezervaci lékařské prohlídky, výsledky vyšetření v aplikaci a nositelná elektronika sledující zdraví a aktivitu.
Největší obavy plynou ze sdílení dat s vlastníky aplikací, z užívání dat bez jejich vědomí a obecně z nedostatečného zabezpečení.
Řada studií ukazuje, že pozitivní očekávání veřejnosti lze do velké míry potvrdit. Vhodné používání elektronických zdravotních záznamů skutečně přispívá ke zvyšování kvality lékařské péče, šetření času lékařského personálu a snižování chyb při určování medikace, Campanella a kol., 2016. Výzkumy zároveň upozorňují i na možné negativní stránky. Někteří lékaři se obávají, že nadměrné množství informací ve sdílených pacientských záznamech bude znamenat více času stráveného jejich studiem a kompletací a méně prostoru na samotnou péči o pacienty, Nijor a kol., 2022.
K významným benefitům elektronického vedení a sdílení zdravotních dat patří i finanční úspory. V případové studii k nařízení o EHDS Evropská komise uvádí, že po jeho plné implementaci dojde k zásadním úsporám na straně zdravotnických zařízení i pacientů, a to například díky rozšíření telemedicíny a efektivnějšímu sdílení dat, rychlejší přeshraniční výměně e-receptů, sdílení výstupů ze zobrazovacích metod nebo opakovanému využívání zdravotních dat pro výzkumné a inovativní účely. Studie odhaduje, že elektronizace těchto dat a jejich využití by mohla EU za 10 let ušetřit 10,8 miliardy euro, EK, 2022.
O problematiku elektronizace zdravotních dat se stále více zajímá i odborná lékařská veřejnost. Jak ukazuje průzkum realizovaný Českou lékařskou komorou mezi svými členy, naprostá většina vidí přínos pro svoji praxi v podobě sdílení dat mezi poskytovateli zdravotních služeb, zavedení elektronických záznamů a v podpoře rozvoje digitální gramotnosti odborníků i pacientů, ATDZ, 2024.
Také pacientské organizace vnímají digitalizaci zdravotnictví a její dopady jednoznačně pozitivně, zároveň důrazně upozorňují na nutnost maximální ochrany práv a dat pacientů, ATDZ, 2023.
z
Elektronizace zdravotní dokumentace a větší dostupnost zdravotních dat představuje významný krok ve zlepšování efektivity a kvality zdravotní péče, a to jak pro pacienty, tak pro zdravotnické pracovníky. S rostoucím zájmem veřejnosti o přístup k vlastním zdravotním údajům a jejich sdílení prostřednictvím elektronických nástrojů se zvyšuje i potřeba zabezpečení těchto informací a zajištění rovného přístupu pro všechny skupiny obyvatel. Vzhledem k tomu, že většina Čechů považuje elektronické sdílení zdravotních záznamů za užitečné, je třeba podporovat digitalizaci zdravotního systému s ohledem na ochranu soukromí a bezpečnost dat. Budoucnost zdravotní péče je nepochybně propojena s rozvojem digitální gramotnosti, jak u pacientů, tak i u odborníků, což je jednou ze základních podmínek efektivnějšího, bezpečnějšího a dostupnějšího zdravotního systému pro všechny.
Vytvořené infografiky a zpracovaná data jsou zveřejněna pod licencí CC BY 4.0, to vám umožňuje si materiály stáhnout, upravit a zveřejnit při uvedení původu a odkazu na licenci. Vstupní data však často mají svoji vlastní licenci a je třeba si ověřit pravidla používání.
Ilustrace na webových stránkách: Storyset
Vytvořené infografiky a zpracovaná data jsou zveřejněna pod licencí CC BY 4.0, to vám umožňuje si materiály stáhnout, upravit a zveřejnit při uvedení původu a odkazu na licenci. Vstupní data však často mají svoji vlastní licenci a je třeba si ověřit pravidla používání.
Ilustrace na webových stránkách: Storyset
Vytvořené infografiky a zpracovaná data jsou zveřejněna pod licencí CC BY 4.0, to vám umožňuje si materiály stáhnout, upravit a zveřejnit při uvedení původu a odkazu na licenci. Vstupní data však často mají svoji vlastní licenci a je třeba si ověřit pravidla používání.
Ilustrace na webových stránkách: Storyset